10. března 2022, lan
10.3. - Společnost Port of Hamburg Marketing zveřejnila minulý týden výsledky přístavu Hamburk za rok 2021. O jejich komentář a přiblížení situace v námořní dopravě v současné době jsme požádali Vladimíra Doboše, vedoucího reprezentace společnosti Hafen Hamburg Marketing v Praze.
Podle zveřejněných výsledků za loňský rok vykázal přístav Hamburk pozitivní výsledky. Můžete je přiblížit?
Po poklesu v prvém roce covidové pandemie byl v roce 2021 trend překladu hamburském přístavu pozitivnější, než se očekávalo. Celkem bylo přeloženo 128,7 milionu tun, což znamená téměř o dvě procenta více než v prvním roce pandemie.
Překlad kontejnerů vzrostl o 2,2 procenta (8,7 milionů TEU) a Hamburk upevnil svou pozici největšího železničního přístavu na světě. Navzdory přetrvávajícím problémům způsobeným pandemií a narušenými dopravními řetězci bylo dosaženo nového rekordního objemu v nákladní železniční dopravě šetrné k životnímu prostředí. Po železnici bylo do/z vnitrozemí v roce 2021 přepraveno v meziročním srovnání o osm procent více kontejnerů (2,79 milionů TEU) a železnice podíl dosáhl v porovnání s ostatními druhy dopravy (tedy silnicí a vnitrozemskou vodní dopravou) 51,5 procenta.
K tomuto pozitivnímu trendu v přepravě zboží mezi přístavem a vnitrozemím významně přispěly i Česká a Slovenská republika. V roce 2021 bylo po železnici mezi vnitrozemskými terminály v Čechách a na Slovensku a přístavem Hamburk přepraveno po železnici více jak 480 000 TEU.
Jak odvětví námořní dopravy ovlivnily komplikace v přepravních řetězcích?
Po celý rok 2021 se odvětví námořní dopravy nadále vezlo na vlně narušených globálních dodavatelských řetězců. Od začátku léta, kdy se již zdálo, že by mohl nastat obrat k lepšímu, se sazby za námořní přepravu drží na rekordních úrovních nebo se jim blíží. Kombinace vysoké poptávky, skřípající infrastruktura a chronické přetížení důležitých uzlů nadále vytváří řadu úzkých míst, která brání volnému pohybu kontejnerů. Zablokování Suzeského přístavu lodí Ever Given bylo pouze jednou z dalších siutací, které ukázaly, jak křehké a zranitelné jsou současné globální logistické řetězce. To vše vyčerpává či blokuje stávající kapacity, což ovlivňuje globální trh. Zdá se, že sazby nákladní dopravy možná prozatím dosáhly svého vrcholu a objevují se určité známky uvolnění dodavatelských řetězců, ale destrukce klasických logistických toků zdaleka neskončila. V letošním roce by se mohli přepravci dočkat jednodušších podmínek, sazby za pronájem tonáže pravděpodobně také už překonaly svůj vrchol.
Ale pravděpodobně to nejlepší, v co mohou zasílatelé v tomto roce skutečně doufat, je, že kontejnery začnou proudit volněji a plynuleji a že se situace nezhorší.
Když k tomu připočteme chronický nedostatek pracovních sil v oblastech jako je skladování, nákladní doprava a distribuce, který se objevil v důsledku pandemie, je zřejmé, že sazby na trasách jako je Evropa – Asie zůstanou vysoké, přestože globálně se poptávka v porovnání s rokem 2019 téměř nezměnila. Nezodpovězena také zůstává otázka, jak ovlivní tuto situaci současná válka na Ukrajině.
Jaký dopad na námořní dopravu mají současné ekologické požadavky?
Toto je otázka spíše pro zástupce rejdařů. Každý z nich hledá svou optimální cestu pro další ekologický, ale zároveň i ekonomicky udržitelný provoz (nízkosirné palivo, čističky vzduchu nebo LNG). Mnohdy se svým přístupem dosti odlišují. Každopádně lze doufat, že značná část vysokých zisků, kterých v současné době rejdařské společnosti dosahují, bude po sanaci finančních ztrát z minulých let použita i na nákup nové tonáže či úpravy stávající tak, aby bylo vyhověno stále přísnějším ekologickým pravidlům na volném moři i v přístavech.
Jaká je situace v hlavních evropských přístavech? Dokázaly se s rychle měnící se situací vyrovnat? Jaké jsou hlavní problémy, jimž musejí evropské přístavy čelit? Jak se Přístav Hamburg vyrovnává s úkoly, které přináší doba?
Největším problémem ovlivňujícím chod přístavů je v současné době totální nespolehlivost, lze říci až téměř neexistence jízdních řádů liniových rejdařů či vynechávání plánovaných najetí přístavů. Toto přináší značný chaos a nepředvídatelnost do práce přístavů a dochází k jejich nárazovému přehlcování. A v neposlední řadě z toho vyplývá i nutnost občasných uzávěr pro vnitrozemskou silniční či železniční dopravu, čímž se některé problémy posouvají dále až na vnitrozemskou infrastrukturu a vnitrozemské terminály. Hamburk se proto musí vypořádat s touto nepříznivou a často i nepředvídatelnou situací. Je nutné neustále hledat inovativní řešení pro zabezpečení spolehlivého a efektivního fungování překladištních činností a s tím spojených všech ostatních služeb, které se od přístavu očekávají. Velice důležité také bude, jak rychle se podaří zavedení nových inovativních technologií, jako je např. digitalizace, do co možná největšího okruhu činností.
Jaká je spolupráce vašeho přístavu s rejdaři v oblasti snižování emisí a při dekarbonizaci?
Otázka ekologie (Green Deal) se samozřejmě dotýká celého dopravního a logistického odvětví, které musí najít vyváženou cestu, jak se této realitě přizpůsobit, a přitom neztratit nic z toho, co se od těchto oborů všeobecně očekává. Přístav Hamburk a s ním i celý metropolitní region Hamburk patří v těchto aktivitách k lídrům mezi námořními přístavy. Již léta hledá rozumná řešení pro snižování uhlíkové stopy ve všech činnostech, se kterými je fungování námořního přístavu spojeno a které ale zároveň umožňují zachování jeho efektivnosti a konkurenceschopnosti na trhu. Mohu uvést stručně několik příkladů z dlouhého seznamu takových aktivit, na kterých je dobře vidět, jak je hledání vhodného řešení velice širokým pojmem.
Prvním příkladem je pobřežní napájení, které vede k výraznému snížení emisí z lodí v době, kdy jsou lodě v přístavu. Jakmile jsou lodě připojené k pobřežnímu energetickému systému, mohou svou vysokou poptávku po elektřině zcela pokrýt zelenou energií z veřejné sítě. Prostě mohou vypnout své dieselové agregáty, které nejen vypouštějí velké emise znečišťujících látek do ovzduší, ale jsou také hlučné. Technologie pobřežního napájení je v současné době považována za optimální řešení pro bezemisní mezipřistání. Zamezuje emisím znečišťujících látek, které jsou škodlivé pro životní prostředí, jako jsou oxidy dusíku, oxid siřičitý, pevné částice, a také skleníkové plyny. Hamburk je v této oblasti průkopníkem.
První hamburský systém pobřežního napájení pro námořní lodě již pět let zásobuje výletní lodě v terminálu Altona a v praxi se osvědčil. V té době byl tento systém jedním z prvních svého druhu v Evropě. Projekt je podporován správní dohodou o výstavbě pobřežních energetických zařízení, která vstoupila v platnost v listopadu roku 2020 a na jejímž základě spolková vláda poskytuje spolkovým zemím finanční podporu na výstavbu pobřežních energetických zařízení v námořních a vnitrozemských přístavech až do roku 2023.
V současné fázi HPA začíná vybavovat velké kontejnerová terminály (Burchardkai, Eurogate, Tollerort) a dva další terminály pro výletní lodě (Steinwerder a HafenCity) inovativními a výkonnými pobřežními energetickými systémy. Pobřežní napájecí systém bude instalován také na nejmodernějším kontejnerovém terminálu Altenwerder. Budoucí vize pobřežního napájení hamburského přístavu počítá s tím, že do roku 2030 budou všechna hlavní kotviště vybavena infrastrukturou s touto technologií.
Jako další příklad mohu uvést skutečnost, že město Hamburk bylo iniciátorem založení tzv. vodíkové aliance, která má najít nejlepší způsoby pro bezpečnou výrobu, dopravu, skladování a využití čistého vodíku v průmyslu, přístavu či městském hospodářství.
Skutečnost, jak aktivní je Hamburk v zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí, dokládá i to, že kontejnerový terminál CTA byl již několikrát oceněn jako klimaticky neutrální terminál.
A pokud jde o zavádění nových technologií, největší překladištní firma HHLA spolu s HPA (Hamburg Port Authority) spolupracují na přetváření přístavu v jakési technologické centrum pro různá nová řešení, která zahrnují například využití dronů (ať již létajících nebo plovoucích či podvodních) pro různé činnosti či autonomní systémy přepravy.
(lan)
Foto: LAN
