24. května 2018, Martina Vampulová
Zastoupení rejdařství COSCO pro středoevropský trh působí v České republice už 13 let. Před dvěma lety se mateřská společnost sloučila s China Shipping, která měla středoevropskou pobočku ve Vídni, a následně v únoru 2016 vznikla skupina COSCO Shipping se sídlem v Šanghaji. Ve stejném roce se sloučily i obě pobočky ve střední Evropě a v čele nově vniklé společnosti COSCO SHIPPING Lines (Central Europe) stanul Luo Zhongming jako výkonný ředitel.
Jak vypadalo zastoupení COSCO SHIPPING Lines ve střední Evropě po sloučení poboček obou společností – COSCO a China Shipping?
Nejprve se obě kanceláře 1. července roku 2016 sloučily do jedné se sídlem v Praze. Pražská kancelář má ještě dvě pobočky, jednu stále ve Vídni, kde původně sídlilo zastoupení China Shipping, a druhou v Budapešti. Vedení na centrále v Šanghaji zahrnulo do středoevropského regionu nově i Slovinsko, takže prostřednictvím našeho slovinského obchodního zastoupení působíme i tam. Pražská kancelář COSCO Shipping Lines tedy zastřešuje pět zemí – Českou republiku, Slovensko, dále Rakousko, Maďarsko a Slovinsko. Letos uvažujeme, že bychom otevřeli i samostatnou kancelář v Bratislavě, ale definitivně se rozhodneme až po ukončení podrobnějšího průzkumu trhu.
V Praze teď máme 56 zaměstnanců, většinou Čechů, jen dva kolegové spolu se mnou pocházejí z Číny. V Rakousku pak máme šestnáct, v Maďarsku máme dvanáct a ve Slovinsku také šestnáct zaměstnanců.
Jak se sloučení poboček projevilo ekonomicky?
Rozvoj společnosti je vcelku úspěšný. Po sloučení kanceláří jsme porovnali data a ve srovnání s rokem 2015 jsme zaznamenali nárůst o 45 procent. A loni ve srovnání s rokem 2016 jsme vykázali nárůst ještě o dalších 19 procent.
Co myslíte, že stálo za takovým silným nárůstem?
Je to především rozvoj obchodu mezi Čínou a středoevropskými zeměmi, a to jak v exportu, tak importu. Napomáhá tomu například i platforma 16 + 1, která usiluje o prohloubení ekonomické spolupráce šestnácti zemí střední a východní Evropy s Čínou, ale také návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze před dvěma lety nebo cesty pana prezidenta Zemana do Číny.
Kromě toho to byla také nová plavidla, která se podařilo uvést do provozu a narostla celková kapacita flotily na více než 1,5 milionu TEU. Tím jsme se po sloučení obou skupin stali podle kapacity plavidel čtvrtým největším rejdařstvím na světě. Investovali jsme do rozvoje služeb a celkově narostlo pokrytí trhu. Rozšířili jsme spoje z Evropy na východní pobřeží Jižní Ameriky a v dubnu jsme nově zavedli spoje na západní pobřeží. Kromě toho jsme posílili linky mezi Čínou a USA, mezi Čínou a Austrálií a Novým Zélandem. Pochopitelně nechybí ani spojení na Blízký východ, do Indie a Pákistánu. COSCO SHIPPING Lines se stal globálním přepravcem, který pokrývá celosvětový trh.
Před dvěma lety získala vaše mateřská společnost podíl v řeckém přístavu Pireus. Jaké plány má vedení firmy s tímto řeckým přístavem?
Naše mateřská společnost investovala do Pirea vysoké finanční prostředky a v mezičase zavedla intermodální spoje mezi přístavem a střední a východní Evropou. Ale zlepšilo se i spojení s oblastí Balkánu. Například z Pirea do českých Pardubic dnes jezdí dva ucelené vlaky týdně pro společnost Hewlett-Packard a k tomu ještě další dva linkové vlaky za týden.
Loni jsme zavedli železniční spojení z Pirea do Budapešti a také máme v nabídce spoje do Bratislavy s názvem China-Europe Land-Sea Express Line. Od druhé poloviny loňského roku pak jezdí vlaky také do Bělehradu v Srbsku. Tím jsme myslím velmi dobře intermodální službou pokryli střední a východní Evropu.
Rádi bychom tento projekt dále rozvíjeli, i když čelíme obtížím kvůli změnám infrastruktury v Řecku, Makedonii a také v Srbsku. Bohužel infrastruktura v těchto zemích kapacitně nevyhovuje našim potřebám. Loni v létě docházelo kvůli kapacitním problémům na železniční síti ke zpoždění. Museli jsme proto přijmout zásadní opatření, abychom podobným potížím v budoucnu předešli.
Jaké je spojení přístavu Pireus po moři?
Pireus se podle plánu stal hlavním uzlem ve středomořské oblasti. Směrem na západ teď nabízíme pět služeb z kontinentálního terminálu Pireus (PCT) a směrem na východ čtyři linky. Také provozujeme feederové služby v rámci Evropy, většinu z nich také z Pirea. Podařilo se nám vytvořit síť linek, která spojuje Středomoří se západem, s Blízkým východem, a feeder sdružuje všechny služby do Černého moře, východního Středomoří a severní Afriky.
Projekt přístavu Pireus tak pomáhá poskytovat rozsáhlejší služby a díky vlakovému spojení můžeme našim zákazníkům nabídnout lepší pokrytí trhu, což přispívá k dalšímu růstu našeho rejdařství.
Hovořil jste o významných investicích v Pireu. Můžete být konkrétnější?
COSCO Shipping Lines investovalo po převzetí 67 procent akcií do kontinentálního terminálu Pireus (PCT). K tomu jsme se ve smlouvě zavázali. Obrat terminálu se výrazně zvýšil a loni dosáhl pěti milionů TEU. Ve Středomoří se tak PCT stal jedním z největších terminálů. Díky investicím teď dokáže navíc odbavit i plavidla s kapacitou 14 tisíc TEU. Další investice naší mateřské firmy putovaly vedle kontejnerového terminálu také do loděnice výletních lodí a do logistiky.
Vraťme se zpět na středoevropský trh. Loni rostl vývoz z České republiky do Číny a zároveň Čína drží třetí místo v importu do České republiky. Projevilo se to ve využití kontejnerové přepravy?
Musím říci, že evidujeme velmi dobrou rovnováhu ve vybavení pro dovoz a vývoz. Loni jsme víceméně většinu příchozích, dovezených kontejnerů použili i pro vývoz, snad pouze s výjimkou těch několika poškozených. To, a nejen to, oceňuje i naše centrála v Šanghaji. Už v roce 2016 jsme díky sloučení a také významnému nárůstu obratu přepraveného zboží získali cenu pro nejlepší obchodní tým na světě.
Existují podle vás ještě další možnosti rozvoje na středoevropských trzích?
Jsem přesvědčen, že ano. Třeba právě na sousedním Slovensku, které se v posledních letech ekonomicky a obchodně hodně rozvíjí. Už jsem se zmínil o tom, že zvažujeme otevření kanceláře v Bratislavě.
Navíc v rámci vnitroevropských a vnitrostředomořských služeb jsme zavedli nový IT systém, což umožňuje naší středoevropské regionální pobočce další rozšíření. Rád bych se zmínil i o zastoupení v Maďarsku, které za poslední dva roky velmi pokročilo. Na začátku jsme měli jen šest zaměstnanců, teď se jejich počet zdvojnásobil a podle našich údajů se podílem na trhu společnost vyšplhala na čtvrtou pozici.
V Česku jsme také loni kromě vlakové služby z Pirea spustili intermodální službu z Paskova do polského přístavu Gdaňsk. Na ni pak navazuje spojení z Gdaňsku po moři plavidlem s kapacitou 19 tisíc TEU. Na další evropské linky můžeme ale nasazovat i nová, větší plavidla s kapacitou 21 tisíc TEU, která jsme před několika týdny získali. Ale abych se vrátil k intermodálnímu spojení z Paskova do Gdaňsku. S jeho zavedením jsme velmi spokojení, získali jsme klienty, kteří jej využívají k importu zboží z Polska na Moravu, ale i v opačném směru.
Uvažujete tedy ještě o dalším rozšíření vlakových spojení?
Vedle našich tradičních, oceánských intermodálních služeb zvažujeme ucelené vlaky z Číny do střední Evropy. Již dnes existuje řada spojení z Číny do Německa nebo do Budapešti. Samotná Budapešť má dnes dvě spojení týdně z Číny přes střední Asii, Rusko, Ukrajinu a Slovensko do Maďarska. Jeden vlak jezdí z Čchang-ša, hlavního města provincie Chu-nan, a jeden ze Si-an v čínské provincii Šen-si. Loni v září společnost DB Schenker zavedla přímý vlak pro přepravu kontejnerů z I-wu v čínské provincii Če-ťiang do Prahy a na konci roku propojil další vlak město Ta-lien s Bratislavou. A nejnovějším přírůstkem je přímý vlak z Čcheng-tu do Vídně, který jezdí od poloviny dubna.
O tyto přepravy je zájem, a COSCO Shipping Lines proto přemýšlí o spuštění dalších vlakových služeb. Už teď nabízíme spojení z Tchien-ťin do Moskvy přes Mongolsko a zvažujeme další propojení střední Evropy s I-wu. Uvidíme, zda se nakonec bude realizovat, protože s sebou přináší samozřejmě výhody, ale přeprava je dražší než tradiční námořní cestou.
Martina Vampulová
Foto: autorka a Cosco
