10. března 2015
PRAHA (10.3.) – V Evropě umírá každá čtrnáctá oběť dopravní nehody na dálnici. V České republice každá třiatřicátá. Jsme rekordmany v podílu usmrcených řidičů těžkých nákladních vozidel na celkovém počtu obětí nehod na dálnicích. Česká republika nadprůměrně rychle snižuje počet usmrcených, přesto však její dálnice jsou ve srovnání s těmi v západní Evropě významně nebezpečnější. Vyplývá to ze zprávy Evropské rady pro bezpečnost silničního provozu (ETCS).
Podle této zprávy zemřelo v roce 2013 na dálnicích ve státech EU 1900 osob, což činí sedm procent všech obětí dopravních nehod. Navíc počet zemřelých na dálnicích klesal v letech 2004 až 2013 rychleji než na ostatních pozemních komunikacích (49 vs. 44 procent). Celková délka dálnic se přitom během daného období zvětšila o čtvrtinu. Za hlavní příčiny uvedeného pozitivního trendu jsou považovány zlepšování kvality infrastruktury, zvýšená míra dodržování předepsaných rychlostních limitů a používání bezpečnostních pásů. Roli sehrává rovněž zvyšující se úroveň bezpečnosti motorových vozidel.
V rámci EU zemřelo v období let 2011–2013 sedm procent všech obětí dopravních nehod na dálnicích. Mezi jednotlivými státy však panují značné rozdíly. Největší podíl usmrcených na dálnicích vykazují Španělsko (16 procent), Lucembursko (15 procent) a Slovinsko s Belgií (shodně po 14 procentech), nejméně naopak Rumunsko s Polskem (1 procento) a Česká republika (3 procenta). Dále pak v rámci EU v daném období zemřelo 57 procent osob na silnicích mimo obec a zbývajících 36 procent v obci (v ČR zemřelo mimo obec 61 procent, na silnicích v intravilánu pak 36 procent).
Jak již bylo uvedeno, počet usmrcených na dálnicích v letech 2004 až 2013 klesal. Průměrný roční pokles počtu usmrcených na evropských dálnicích činil zhruba osm procent. Nejlepších výsledků dosáhly Litva (20% pokles), Slovensko (14% pokles) a Španělsko (13% redukce), nejhůře si vedlo Polsko (průměrný pokles o 0,7 procenta). Zde je ovšem třeba dodat, že Poláci během let 2004–2013 prodloužili svou dálniční síť na téměř čtyřnásobek (400 vs. 1 500 km). Česká republika vykázala lepší než průměrný pokles, konkrétně o 9,2 procenta, přičemž nejhorším byl rok 2004, kdy na dálnicích zemřelo 58 osob, nejlepším naopak rok 2011 s 21 oběťmi.
Více o míře bezpečí na dálnicích vypovídá počet obětí na miliardu ujetých kilometrů. V letech 2011 až 2013 vykázalo Dánsko 0,8 usmrcených, naopak nejhorší Litva 5,3 obětí. Česká republika se v tomto ohledu řadí se třemi zemřelými na ujetou miliardu kilometrů mezi horší státy. Významné rozdíly mezi evropskými státy panují, pokud se jedná o poměr jednotlivých skupin účastníků silničního provozu mezi obětmi dopravních nehod. Celoevropsky dominují mezi usmrcenými posádky osobních vozidel (61 procent), následují motocyklisté (11 %), chodci (10 procent – zde je ovšem třeba dodat, že mezi usmrcené chodce jsou počítáni také motoristé, kteří byli v okamžiku nehody mimo vozidlo, a dále pak dělníci provádějící stavební práce), posádky nákladních automobilů o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny (9 procent), posádky nákladních vozidel o celkové hmotnosti pod 3,5 tuny (6 %) a řidiči a cestující v autobusech (1 procento).
Cyklisté na dálnicích v Evropě vykazují průměrně nulovou úmrtnost (s výjimkou Rumunska, kde činí 4 procenta obětí, a Nizozemska, kde činí jedno procento zemřelých na dálnicích). Česká republika sice vykazuje podprůměrnou účast cestujících v osobních vozidlech na obětech nehod (44 procent), motocyklistů (1 procento), jednoznačně však dominuje v poměru usmrcených osob jedoucích v nákladních automobilech o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny (31 procent, tj. téměř jedna třetina obětí). Bohužel však vykazujeme i nadprůměrnou účast chodců (16 %) a cestujících v autobusech (3 procenta) na smrtelných nehodách.
Dálnice jsou výrazně bezpečnější než ostatní pozemní komunikace. Nicméně na nich neustále umírají lidé. Nejvýznamnějšími příčinami smrtelných nehod jsou nepřiměřená rychlost jízdy, nepoužívání bezpečnostních pásů, alkohol a únava řidičů. Jak uvádí ETSC, průměrné snížení rychlosti jízdy o jedno procento s sebou nese dvouprocentní snížení rizika vzniku nehody s lehkým zraněním, tříprocentní snížení výskytu nehod se zraněním těžkým a dokonce čtyřprocentní redukci výskytu nehod spojených s usmrcením osoby.
Nebezpečí únavy je neustále podceňováno. Přitom je zjištěno, že člověk, který po sedmnácti hodinách bdělosti usedne za volant, je stejně rizikový jako ten, který řídí s hladinou alkoholu ve výši 0,5 promile. Jak dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti: „v Rakousku se únavě přičítá 16 procent vzniku smrtelných dopravních nehod, ve Francii dokonce celých 29 procent. Přitom v řadě států není podíl únavy na vzniku nehody sledován. Únava za volantem je smrtelně nebezpečná“
Bezpečnostní pásy jsou bez jakýchkoliv diskuzí považovány za významný prvek pasivní bezpečnosti vozidel. To ostatně potvrzují i statistiky smrtelných dopravních nehod na dálnicích. Ve Francii používá při jízdě na dálnici bezpečnostní pás 98 % pasažérů na předních sedadlech a 87 procent na zadních. Ovšem 23 procent usmrcených jelo nepřipoutáno. Podobně pak v Rakousku používá pás 95 procent cestujících na předních a 84 procent cestujících na zadních sedadlech. Ti, kteří zemřeli na dálnici, byli až v polovině případů nepřipoutaní.
(tj)
