1. června 2013
Náklady na vybudování a provoz elektronického mýtného odčerpaly v prvních pěti letech celou polovinu jeho výnosů. Vyplývá to ze zjištění, které minulý týden zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Úřad podrobil kritice také to, že ministerstvo dopravy uzavřelo pro stát nevýhodnou smlouvu o zvýšení odměn pro generálního dodavatele. Podle společnosti Kapsch, která pro stát mýtný systém smluvně provozuje, je zavádějící posuzovat výhodnost smlouvy ještě v průběhu období, během nějž systém spravuje. Stejný názor zastává i ministerstvo; zároveň však resort připustil, že systém je skutečně velmi nákladný.
V letech 2007 až 2011 se na mýtném vybralo 31,3 miliardy Kč, celkové náklady mýtného systému však dosáhly 15,6 miliardy. Výběr mýtného sice svůj účel splnil, ale za cenu vysokých nákladů a významného zvýšení ceny za užívání zpoplatněných komunikací, uvedl NKÚ. Zatímco u časových kuponů tvoří náklady jen 7,4 procenta vybrané částky, v případě mýtných bran podle jeho údajů náklady spolkly téměř 50 procent výběru.
Podle generálního ředitele společnosti Kapsch Karla Feixe výsledky šetření ovlivňují náklady, které bylo nutné vynaložit na stavbu mýtných bran a vybudování celého systému. Podle původního kontraktu má Kapsch za desetiletou obsluhu systému získat 18,5 miliardy Kč a stát by měl v celém desetiletém období podle aktuálních odhadů vybrat 85 miliard Kč. Podíl plateb pro společnost Kapsch by se tak měla snížit na 21 procent, dodal Karel Feix.
Změna možná až po skončení smlouvy
Ani po skončení kontraktu však systém pro stát levně nevyjde, připustil náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl. Parametry smlouvy, kterou ministerstvo s dodavatelem uzavřelo v roce 2005, přitom není možné změnit. Smlouvu je nutné nechat doběhnout do roku 2016 a současné zkušenosti promítnout do výběrového řízení na nového poskytovatele, dodal náměstek. Peníze do státní pokladny podle NKÚ nepřineslo ani zvyšování cen. „Jak v roce 2011, tak v roce 2012 došlo k navýšení mýtného o 25 procent, což se však adekvátně nepromítlo do výběru mýtného, a dokonce přineslo i další navýšení nákladů na provoz systému,“ uvedl NKÚ. Důvodem jsou podle kontrolorů mimo jiné nižší sazby mýtného pro vozidla emisní třídy Euro 5. Dopad jejich zavedení vyčíslilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na 685 milionů Kč v roce 2011. Za rok 2012 ho odhadlo na 815 milionů Kč. Negativní vliv slev na výběr mýtného potvrdila i společnost Kapsch.
Půl miliardy pro Kapsch mimo smlouvu
NKÚ také zjistil, že ŘSD společnosti Kapsch za roky 2007 až 2011 vyplatilo 499,5 milionu Kč za poplatky, které nebyly zahrnuty ve smlouvě. Údajně jde o poplatky za zprostředkování platby mýtného kartou – takzvané disážio, jejichž hrazení nařídil státu soud. Podle Lukáše Hampla původní smlouva počítala s mnohem menším objemem bezhotovostního platebního styku, než přinesla praxe. ŘSD kromě toho podle NKÚ také začalo zjišťovat a vyúčtovávat uniklé mýtné s tříletým zpožděním. Stát vybírá mýto na zhruba 1300 kilometrech převážně rychlostních komunikací. Od roku 2007 je platí provozovatelé vozidel nad 12 tun a od roku 2010 i nad 3,5 tuny. V roce 2011 přibyla zvýhodněná kategorie pro autobusy. V systému je nyní 649 tisíc držitelů palubních jednotek. Loni stát na mýtném vybral rekordních 8,7 miliardy, očekávalo se však zhruba deset miliard Kč.
Opozice: závažná zjištění
„Ministerstvo dopravy musí transparentně vysvětlit, jaké jsou skutečné náklady mýtného systému. Šéf resortu by měl bezodkladně předložit analýzu současného stavu a doložit, že finanční prostředky na provoz mýtného systému jsou vynakládány efektivně. Zjištění NKÚ jsou natolik závažná, že se nelze jen schovávat za nic neříkající a vágní formulace náměstků,“ řekl k nálezu NKÚ stínový ministr dopravy za ČSSD a hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec.
(čtk)
