13. května 2019
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo koncem března na budované dálnici D3 stavbu první části dvacetikilometrového obchvatu Českých Budějovic v úseku Hodějovice - Třebonín o délce 12,6 kilometru. Výstavba druhé části v úseku Úsilné - Hodějovice o délce 7,2 kilometru bude zahájena tento měsíc.
Stavbu první části zajišťuje italsko-slovenské sdružení firem Salini Impregilo a Doprastav a cena podle smlouvy je 5,804 miliardy Kč. výstavbu druhé části bude zajišťovat sdružení Hochtief, Colas a M-Silnice. Dohodnutá cena je 5,28 miliardy Kč, včetně téměř kilometrového tunelu.
„Spolu s rozestavěnými úseky mezi Bošilcem a Borkem bude v realizaci již 40 kilometrů dálnice D3,“ uvedl při zahájení stavby generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Na dálnici D3 se podle něj dále staví úsek D3 0309/I Bošilec - Ševětín, který měří 8,1 kilometru a má být plně průjezdný už letos v červenci, a úsek v délce 10,7 kilometru D3 0309/II Ševětín - Borek. Dálnice D3 je nyní nejrozestavěnější dálnicí v České republice; najednou se bude stavět téměř 40 kilometrů nové dálnice.
Po svém dokončení bude dálnice D3 sloužit jako hlavní dopravní tepna mezi Prahou a Jihočeským krajem s návazností na dálniční síť v sousedním Rakousku. Měřit bude 170 kilometrů a bude součástí evropské silnice E55, která vede ze Skandinávie přes naše území až do Řecka.
Stavba dalších úseků během dvou let
„Směrem na státní hranice nám zůstávají tři stavby. První je Třebonín – Kaplice nádraží a zde jsme hodně optimističtí, protože jsme znovu prošli celým posouzením EIA a zdá se, že už se můžeme blížit ke stavebnímu povolení. Již jsme vykupovali pozemky a věřím, že koncem roku 2020 bychom mohli zahájit i tuto stavbu. Na ni bude navazovat stavba, kterou jsme rozdělili na dvě části. Zde probíhá opakovaný proces EIA. Jednou je úsek Kaplice – Nažidla, do konce roku 2019 očekáváme závazné stanovisko EIA, poté můžeme požádat o změnu územního rozhodnutí a pokračovat v přípravě – pokud nebudou komplikace, předpokládáme zahájení soutěže na konci roku 2021. Končit budeme hraniční stavbou o délce 3,5 kilometru v úseku Nažidla – Dolní Dvořiště. Tam nyní probíhá posouzení EIA, protože se dotýkáme naturové oblasti s výskytem zvlášť chráněného druhu, a to perlorodky říční, a navíc nás čeká přeshraniční projednání EIA,“ řekl Jan Kroupa.
Pomohla novela zákona o urychlení staveb
Legislativa je podle Jana Kroupy složitá a díky zákonu č. 169/2018 Sb., kterým se změnila novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, se řada věcí vyjasnila a mohlo dojít k urychlení staveb. „Jsme tak dnes schopni dostat se k některým pozemkům, například přes mezitímní držbu, poměrně rychle. Vlastní přínos zákona je nejvíce patrný v povědomí veřejnosti, kdy se výrazně zmenšila neochota některých vlastníků o výkupu jednat. Dlouhodobě u vlastníků pozemků panuje přesvědčení, že pokud budou posledními na stavbě, dostanou oproti vstřícným vlastníkům lepší cenu.
Žádoucí by byla revize stavebního zákona
Už zákon o vyvlastnění v kombinaci se zákonem o urychlení výstavby liniových staveb spekulacím začal bránit. Novela zákona 416/2009 Sb. je omezuje téměř zcela. I přes uvedenou novelizaci je majetkoprávní vypořádání svou složitostí, rozmanitostí a často nepredikovatelnými oprávněnými požadavky vlastníků jednou z kritických cest přípravy liniových staveb.
O to víc mě proto mrzí, že tato novela je už dnes zpochybňována skupinou senátorů vedených paní senátorkou Jitkou Seitlovou. Kdyby nakonec byla novela zrušena, byť i zčásti, tak se to opět projeví na zpomalení jednotlivých staveb,“ upozornil Jan Kroupa. „Samozřejmě, rádi bychom se dočkali i velké revize stavebního zákona, protože ta by nám pomohla ještě více a některé procesy by se výrazně urychlily,“ dodal.
Kontrola stavebních prací
Přes některé negativní zkušenosti se zahraničními realizátory staveb v České republice i na Slovensku ŘSD věří, že stavba nově zahájeného úseku D3 proběhne úspěšně. „Systém kvality obecně je dnes pro všechny firmy nastaven velice přísně. I zde tedy budeme vyhodnocovat týdenní harmonogramy, využijeme také kontrolu pomoci dronu a budou samozřejmě probíhat i standardní přejímací zkoušky a kontrolní zkoušky, které ŘSD běžně provádí,“ uvedl Jan Kroupa.
Použití dronu v jižních Čechách je sice novinka, ale kamerové záznamy ŘSD používá i na D11 nebo při rekonstrukci D1. „Záznamy pořizujeme proto, že pokud dojde na soudní spory, máme důkazy o tom, že firma mohla v dané chvíli stavět a nestavěla, a proto tam vznikl problém. Penále jsou na těchto stavbách poměrně vysoká a je nasnadě, že firmy, když dojde na spory, se jim snaží vyhnout a soudí se. Děláme proto průběžně dokumentaci, abychom u případných sporů mohli dobře argumentovat,“ uvedl Jan Kroupa.
Část úseků D3 je již v provozu, v Jihočeském kraji a malá část ve Středočeském kraji. Ve středočeské části od Prahy k Miličínu je situace složitější. ŘSD zde požádalo o územní rozhodnutí a o vydání výjimky ze zásahu do biotopu kriticky a silně ohrožených druhů, kterou vydává Krajský úřad Středočeského kraje.
U středočeské D3 se čeká na výjimku
„Bohužel, na základě odvolání účastníků správního řízení Ministerstvo životního prostředí ČR uznalo, že Středočeský kraj je podjatý, a v současné době tak spis putuje na Plzeňský kraj, který bude výjimku vydávat. To pro nás znamená zdržení oproti původnímu harmonogramu, což je nepříjemné, a to i ve vazbě, že žádost o územní rozhodnutí na všechny stavby jsme podali už v minulém roce,“ uvedl Jan Kroupa.
„Nebudu zastírat, že investorská příprava v ČR je hodně složitá. Pro vaši informaci, jen na stavbu silničního okruhu Prahy (SOKP 511), kterou dnes máme kompletně připravenou a máme požádáno o územní rozhodnutí, jsme museli získat přes 200 stanovisek a závazných stanovisek o podkladových rozhodnutích. Naráželi jsme zde i na jistý nesoulad ve vyhlášce MŽP, který se týkal vydávání závazných stanovisek na kácení mimo lesní zeleně, které si každý úřad životního prostředí vykládá rozdílně. Ministerstvo však našim připomínkám vyhovělo, za což mu moc děkuji. Od 1. dubna se tato vyhláška mění, je jednoznačnější a úřady budou moci vydávat stanoviska rychleji bez odvolávání se na nejasnosti,“ uvedl Jan Kroupa.
Jedním z míst, kde vlastnické vztahy komplikují výstavbu dálnice D3, je Motocentrum u Tábora.
Komplikace s pozemkem u Tábora
„Zde je situace specifická v tom, že toto Motocentrum bylo připojeno bez souhlasu ŘSD na základě věcného břemene, které jeho majitelé uzavřeli s majiteli čerpací stanice pohonných hmot, která byla povolena pouze jako stavba dočasná, kdežto Motocentrum bylo zkolaudováno jako stavba trvalá. Motocentrum nebylo nikdy ani v záborech stavby. Stěžovali jsme si na práci stavebního úřadu v Táboře, který takto rozhodl, až k ústavnímu soudu. Ten se podle mne logicky nezabýval již zpětně tím, jak se to stalo, ale uvedl, že je třeba s vlastníky jednat. Bohužel, nedokázali jsme se s nimi domluvit na výši odškodnění. Výše odškodnění byla stanovena znaleckými posudky, které nebyly ze strany vlastníků akceptovány. Ministerstvo dopravy v prosinci 2018 zrušilo žádost o vydání stavebního povolení a odpojení Motocentra od dálnice D3 a uložilo ŘSD ČR, aby v dané věci zvolilo proces vyvlastnění. Vlastníci Motocentra se proti tomuto se proti tomuto rozhodnutí odvolali,“ řekl Jan Kroupa.
Milan Frydryšek
Foto: LAN
Zajímavosti ze stavby
Pro stavbu bylo potřeba vyřídit 24 stavebních povolení, dojednat a uzavřít 239 kupních smluv, 208 nájemních smluv a 162 smluv o zřízení věcných břemen. Stavba zahrnuje 24 mostů, největší z nich je most přes údolí Malše, který měří 780 metrů.
V rámci prováděného archeologického průzkumu byly nalezeny zbytky osídlení ze střední doby kamenné a starší doby bronzové s velkým počtem kusů keramiky.
Stavba je navržena ke spolufinancování v rámci Operačního programu Doprava 2014 – 2020 z Fondu soudržnosti.
Společně s úsekem D3 Hodějovice – Třebonín má Ředitelství silnic a dálnic aktuálně v realizaci 164 kilometrů dálnic (z toho je 31 km modernizace D1) a 62 kilometrů silnic I. třídy. V letošním roce má ŘSD v plánu zahájit ještě dalších 140 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. (Zdroj: ŘSD)
