20. dubna 2010
Mezi témata každoročního jarního zasedání světové Federace spedičních svazů (FIATA) v Curychu letos patřily aktuální otázky spedičního a logistického oboru – například Rotterdamská pravidla či vzdělávání speditérů. Březnového pracovního setkání odborníků z národních členských svazů se za Svaz spedice a logistiky ČR zúčastnili výkonný ředitel Ing. Jan Ekl a předseda pracovní skupiny pro právní problematiku JUDr. Miloš Pohůnek. Po návratu jsme o jeho dojmech z curyšského zasedání hovořili s Ing. Janem Eklem.
„Jaká nálada vládla na jarním zasedání federace FIATA?“
„Ačkoli se spediční obor potýká se současnou obtížnou hospodářskou situací, na počtu účastníků se krize neprojevila. Letos tak jako každým rokem do Curychu přijely na tři stovky speditérů z celého světa. Jarní zasedání je pokaždé opravdu pracovní a jeho těžiště spočívá v jednání pracovních skupin a výborů. Letošním prvním pozitivním faktem byla už samotná informace, která zazněla na jednání, že světová federace speditérů v loňském roce nemusela čelit žádnému úprku svých členů, ani individuálních, ani svazových.“
„Mezi hlavní témata jistě patřila tzv. Rotterdamská pravidla…“
„Podpis Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní přepravě zboží zcela nebo zčásti po moři, která se obecně označuje jako Rotterdamská pravidla, se slavnostně uskutečnil loni na podzim v Rotterdamu. Smlouvu zatím podepsala dvacítka zemí, což bylo podmínkou pro pokračování ratifikačního procesu. Ovšem na curyšském setkání zaznělo, že pro speditéry z řady zemí je otázkou, zda by přijetí Rotterdamských pravidel bylo opravdu žádoucí. Mezi dosavadními dvaceti signatáři jsou významné země, například USA, Francie či Španělsko. Jsou to tedy země, ve kterých jsou velké a silné rejdařské společnosti, a nová úmluva jim vyhovuje více než jiným, zejména vnitrozemským zemím. Připravuje se podpis Velké Británie a čeká se, že jako první ratifikují úmluvu Spojené státy. To by byl v procesu přijímání samozřejmě průlomový prvek a zřejmě by to ovlivnilo podpisy a ratifikace dalších zemí.
Problematičnost přijímání nové úmluvy ilustruje třeba Norsko. To podepsalo Rotterdamská pravidla se zdánlivě nadbytečnou klauzulí, že podepsání ještě neznamená ratifikaci. Rozumí se to sice samo sebou, ale Norové měli potřebu zdůraznit svou opatrnost.“
„Jak se k Rotterdamským pravidlům staví Česká republika a její speditéři?“
„Česká republika úmluvu zatím nepodepsala. Informovali jsme v Curychu kolegy z ostatních zemí o tom, že právníci Svazu spedice a logistiky ČR, Národního výboru Mezinárodní hospodářské komory v České republice a Svazu dopravy ČR vydali dobrozdání, že úmluva zatím není dobře připravena k podpisu a vzhledem k existenci určitých nedostatků by Česká republika jako vnitrozemská země měla s jejím podpisem počkat.
Jedním z problémů, o kterých speditéři v Curychu hovořili, je například to, že podle Rotterdamských pravidel by měla země, která úmluvu přijme, zrušit svou vázanost Haagskou konvencí či Haagsko-visbyskými nebo Hamburskými pravidly. Zatím to tedy spíše vypadá tak, že místo aby jedna úmluva nahradila stávající pravidla, naopak k dosavadním platným smlouvám přibudou Rotterdamská pravidla jako smlouva další. Nová úmluva tak představuje určité zklamání nadějí, že by se tuto oblast podařilo sjednotit.“
„Pro SSL jsou důležité otázky vzdělávání spedičních odborníků. Hovořilo se v Curychu i o nich?“
„Pro potřeby všech národních svazů FIATA zpracovala příručku, která obsahuje požadavky znalostí spedičního experta. V příručce je velmi detailně rozepsáno, co musí účastník spedičního studia absolvovat a znát, aby mohl v závěru studia obdržet diplom FIATA, který je široce uznáván a absolventům otevírá dveře v zahraničních zemích. Spediční obor se vyvíjí, mění se zákony, celní podmínky, dokumenty a podobně. FIATA proto vyžaduje, aby nejpozději jednou za zhruba čtyři roky byla provedena revalidace materiálů. SSL ČR stojí právě v období, kdy je třeba takovou revalidaci provést. Na podzimním kongresu FIATA tak budeme muset naši práci, kterou jsme již téměř dokončili, také obhájit. Naší výhodou je to, že s námi spolupracuje Dopravní fakulta Univerzity Pardubice, a zejména její pražský Institut Jana Pernera.
Musím říci, že obhajoba revalidovaných materiálů vůbec není pouhou formalitou. Komise složená z osmi odborníků asociace FIATA je přísná a svou práci bere velmi vážně. Letos svou práci už obhajovaly národní svazy ze šesti států, z toho dva neuspěly.
FIATA při posuzování materiálů také bere v úvahu informace o tom, jak je v daném státě spediční vzdělávání zorganizováno. Zde je třeba říci, že v porovnání s mnoha jinými zeměmi, a to i evropskými, náš systém středních odborných logistických škol a vysokých škol, které se výukou logistiky zabývají, vychází jako řešení, na které můžeme být právem hrdi.“
„Součástí vzdělávacího programu FIATA je také soutěž Mladý speditér…“
„FIATA podporuje rozvoj spedičních znalostí mladých speditérů. Mezi významné akce patří například soutěž Mladý speditér roku, kterou pořádá asociace FIATA a sponzoruje britská pojišťovací společnost TT Club a letos se koná již pošestnácté. Každá země může do soutěže nominovat jednoho účastníka mladšího třiceti let, který musí zpracovat daný tematický úkol. Tyto úkoly nejsou lehké a k jejich vyřešení je třeba mít velmi dobré odborné znalosti. Letos bude Českou republiku reprezentovat Jana Pejznochová z pražské společnosti Allyn International Services. Věříme, že uspěje. Odměnou vítězům je účast na kongresu FIATA a také dlouhodobé stáže v některých významných firmách po celém světě.“
„Zazněly v Curychu také stížnosti na nedostatek peněz ve vzdělávání?“
„Bohužel poněkud ano. Aldo da Ros, který vede nadaci FIATA pro vzdělávání, informoval, že peněz v nadační pokladně ubývá a že v této oblasti nejsme s krizí ani zdaleka vyrovnáni. V mnoha případech nedosahují příspěvky jednotlivých členů na vzdělávání toho, co dávali v minulosti. Speditéři proto v Curychu přišli s návrhem, aby jednotlivé svazy přispívaly průběžně při placení svých členských poplatků další menší částkou. Ta by měla vytvořit určitý základ pro financování spedičního vzdělávání v asociaci FIATA. Uvidíme, jak bude tento návrh přijat na podzimním světovém kongresu.“
„Hovořilo se v Curychu také o skenování kontejnerů?“
„Připravované americké stoprocentní skenování kontejnerů je pro speditéry stálé téma. V Curychu jsme proto uvítali informaci, která zazněla ze strany amerických účastníků, že konečný termín pro zavádění skenování byl posunut až do roku 2014. Dosavadní zkušenosti totiž ukázaly, že v dřívějších termínech to není možné technicky, personálně ani administrativně zvládnout. Američané však na skenování stále trvají a otázkou pro jednání dnes není, zda skenování bude, nýbrž kdy bude zavedeno.“
„Co bylo ještě na jarním zasedání důležité?“
„Hlavně pozitivní přístup účastníků. Chyběla nervozita a byl vidět zájem všech účastníků o to, aby logistický a spediční obor současnou ekonomickou krizi překonal. Speditéři konstatovali, že některé věci se již podařilo vyřešit a snad i díky oživení na Dálném východě, které je nyní velkým motorem mezinárodního obchodu, dostane obor spedice v letošním roce potřebný impulz.“
Pavel Toman
