14. června 2007
Má-li být Česká republika do budoucna schopna vytvářet komplexní logistické řetězce, je nezbytné co nejdříve začít s modernizací stávajících a budováním nových vleček, shodly se již dříve, v rámci schválené dopravní politiky, ministerstvo dopravy, České dráhy a Svaz dopravy ČR. Zatím v České republice žádný program na podporu výstavby železničních vleček neexistuje, ale ministerstvo dopravy již pracuje na jeho přípravě. Na konci května všechny tři instituce společně uspořádaly exkurzi na vybrané železniční vlečky v Rakousku, kde podobný podpůrný program již několik let probíhá.
Podle předsedy představenstva Rakouských spolkových drah (ÖBB) Helmuta-Klause Schimanyho je v Rakousku v provozu zhruba 1200 soukromých vleček. Podniky díky nim převádějí nemalé objemy zboží ze silnice na železnici. Tři z nich, které využily rakouského programu na podporu vleček, navštívili zástupci státní správy ČR a některých soukromých firem. Z těchto prohlídek by následně měly být vyvozeny závěry a konkrétní doporučení k jednání o dalším rozvoji vleček, zvláště pak o tom, jak může finanční podpora z veřejných zdrojů přispět ke stabilizaci či zisku nových přeprav po železnici v ČR.
voestalpine
První zastávkou byla linecká továrna voestalpine. Vedle ocelových svitků se v ní vyrábějí například také díly automobilových karoserií či součásti kolejových vozidel a železniční infrastruktury. Kromě rozmanitého výrobního portfolia je zajímavá i železniční infrastruktura závodu. Celková délka kolejí v areálu totiž dosahuje úctyhodných 175 kilometrů, je tedy například delší než celá spolková země Vorarlbersko. Provoz je řízen 760 výhybkami, z nichž polovina je obsluhována dálkově, prostřednictvím elektronického stavědla od firmy Bombardier. Modernizace na částečné dálkové řízení provozu byla provedena v nedávné době s pomocí dotace z evropských fondů.
Denně po kolejích areálu voestalpine projíždí až 300 vagonů s železnou rudou. Jejich pohyb obstarává 34 lokomotiv provozovaných společností Logserv, která zajišťuje vše od údržby vozů, hnacích vozidel a kolejí až po organizaci konkrétních logistických řešení. K dispozici má celkem 500 vozů, z nichž 330 je určeno pro provoz vně továrny a 170 pro provoz interní. Některé z vozů pro vnitropodnikový provoz jsou zúžené, aby mohly zajíždět do bunkrů ocelárny. Továrna disponuje i vlastním seřazovacím nádražím. Kromě železniční dopravy provozuje Logserv také dopravu silniční.
Suroviny pro vysokou pec ve voestalpine se z 90 procent navážejí po železnici a z 10 procent po vodě. Ocelárna má totiž i svůj vlastní přístav.
V současné době zkouší používat při výrobě oceli místo koksu plastové granuláty, které se dovážejí také po železnici. Ročně se jich z Německa přiváží pět milionů tun. Hotové
výrobky se z voestalpine rozvážejí z 80 procent po železnici, zbytek odvezou kamiony.
Společnost voestalpine byla založena v roce 1938 pod názvem Hermann Göring. V počátečním období sloužila především vojenskému průmyslu. V roce 1973 se pak – již pod značkou voest – spojila se firmou Alpine. V polovině devadesátých let minulého století firma po období stagnace prošla restrukturalizací a nyní zažívá opět konjunkturu.
Gmundner Zement
Další zastávkou účastníků exkurze byla cementárna Gmundner Zement, kterou na počátku minulého století založil brněnský rodák Ludwig Hatschek. Továrna se 140 zaměstnanci a 20 učni v současnosti vyrábí ročně 600 tisíc tun cementu.
Cementárna dostala státní i evropskou dotaci na stavbu sil a na zařízení pro železniční nakládku. K jejich získání přispěla skutečnost, že díky napojení cementárny na železnici ubylo ze silnic kolem nedalekého jezera Traunsee sto kamionů denně.
Papírny UPM Steyrermühl
Na závěr exkurze zavítala česká delegace do papíren UPM ve Steyrermühlu, které jsou součástí skupiny UPM-Kymmene. Její hlavní sídlo se nalézá v Helsinkách a po světě má celkem 22 poboček. Papírny ve Steyrermühlu jsou jednou z nich. Zaměst-
návají 670 pracovníků a denně vyrábějí 1500 tun papíru. Po železnici do Rakouska putuje jen asi 20 procent produkce závodu, o zbytek se starají kamiony. Nízký podíl železnice je způsoben tím, že papírny zásobují především blízké okolí. Protože jsou součástí velkého koncernu, vzdálenější oblasti již obsluhují jeho další pobočky. Většina zákazníků papíren navíc ani nemá možnost železniční vykládky.
Železniční vlečka papíren je dlouhá 3,5 kilometru a ročně se po ní naveze 625 tisíc m3 dřeva. Značný podíl na přepravách má dřevo z České republiky.
V závěrečné diskusi se účastníci exkurze spolu se svými rakouskými hostiteli pokoušeli nalézt odpověď na otázku, zda lze výměnu zboží po železnici mezi ČR a Horními Rakousy dále zvyšovat, zda již dosáhla maxima či zda v dohledné době hrozí její pokles. Papírna UPM totiž například postrádá u českých dodavatelů dřeva lepší techniku (jeřáby) a infrastrukturu (koleje pro nakládku), což jí poněkud komplikuje plynulé dodávky dřeva do Steyrer-mühlu. Obě strany se proto dohodly na pokračování rozhovorů. Již koncem června by rakouští hostitelé měli přijet do České republiky na návštěvu vybraných výrobních závodů, které významně využívají železniční dopravu.
V září by pak měla být dokončena společná česko-rakouská studie, na níž se z české strany podílejí ČD a SUDOP. Na základě získaných poznatků by měla srovnat rakouský investiční program na podporu vleček s českým programem na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (PPPNI) a programem na podporu kombinované dopravy (PPKD). Studie by měla následně podnítit návrhy legislativních opatření pro rehabilitaci a podporu stávajícího vlečkového provozu v rámci programu na podporu vleček, který vzniká pod záštitou ministerstva dopravy. U vybraných společností, které jsou v současné době obsluhovány převážně silniční dopravou, ale disponují i železniční vlečkou, budou navržená opatření ke zvýšení objemů přeprav po železnici uvedena do praxe.
(jet)
