1. června 2015
V domácí i mezinárodní přepravě stále roste počet zásilek s vysokou hodnotou. Spediční a logistické firmy však mnohdy nemají od svých příkazců o zásilkách správné údaje. V případě poškození zásilky a vzniklé škody tak vzniká řada problémů a nesnází. O aktuální situaci jednala v dubnu Česká společnost pro dopravní právo. „Při vzrůstajícím objemu přepravovaných drahých zásilek je proto třeba, aby v zasílatelském a dopravním obchodě byla uplatňována ustanovení zákonných předpisů – například článků 24 či 26 Úmluvy CMR. Zasílatelé mají dbát ve smyslu § 2475 nového občanského zákoníku (dále jen NOZ), aby způsob a podmínky přepravy byly ujednávány s vynaložením potřebné péče, aby co nejlépe vyhovovaly zájmům příkazce, které zasílatel zná,“ uvedl předseda předsednictva ČSDP JUDr. Václav Roubal.
Nechtěným paradoxem je v této souvislosti například skutečnost, že Protokol k Úmluvě CMR z roku 1978, který tehdy reagoval na zánik zlatého krytí měn, v mezinárodní silniční nákladní dopravě stanovil základní odpovědnost dopravce za zásilku v částce 8,33 SDR (jednotek zvláštních práv čerpání) za jeden kilogram chybějící váhy zásilky, tedy v částce, která je v současnosti zhruba šestkrát nižší, než byla v době účinnosti tzv. zlatého franku.
Pozor na vznik povinnosti uhradit škodu
Příkazce by měl proto svém vlastním zájmu poskytnout zasílateli správné údaje o obsahu zásilky a o všech skutečnostech k uzavření smlouvy o přepravě. Neposkytne-li příkazce tyto údaje, například údaj o vysoké hodnotě zásilky, přesahující základní limit odpovědnosti dopravce, je podle právní úpravy NOZ (§ 2476) povinen nahradit škodu, která zasílateli vznikne porušením této povinnosti příkazce.„Uvedu následující příklad: Zasílatel sjednal s příkazcem ve smyslu § 2474 NOZ zasílatelskou smlouvu, kterou měl obstarat přepravu zásilky za fixní odměnu zahrnující úkon přepravy. Při přepravě, kterou uskutečnil jím pověřený dopravce, došlo k totální škodě na zásilce elektroniky vysoké hodnoty. Pojistitel odesílatele nahradil vzniklou škodu na zásilce podle podmínek majetkového (zbožového) pojištění a využil práva, které mu ze zákona přísluší, a uplatnil regresní nárok proti zasílateli,“ řekl JUDr. Václav Roubal.
„V tomto případě bude významné, zda příkazce sdělil či nesdělil zasílateli správné údaje o obsahu zásilky včetně její vysoké hodnoty, tj. zda zasílatel měl k dispozici potřebné údaje ke sjednání smlouvy o přepravě. Pokud tomu tak nebylo, je pro zasílatele ve smyslu citovaného ustanovení § 2476 NOZ dána možnost odmítnout náhradové plnění, neboť ke vzniku škody podstatně přispělo to, že příkazce neposkytl správné údaje o obsahu zásilky a o její hodnotě, a nebyla proto využita adekvátní opatření – například právě postup podle čl. 24 či 26 Úmluvy CMR,“ vysvětlil JUDr. Václav Roubal. V praxi podle jeho slov pochopitelně spíše a častěji dochází k tomu, že zasílatel s poukazem na hrubou nedbalost dopravce při výkonu přepravy uplatňuje nárok proti provádějícímu dopravci. Tam může nastat a často důvodně nastává spor o tom, zda aplikace čl. 29 Úmluvy CMR je namístě. Ustanovení čl. 29 Úmluvy CMR o hrubé nedbalosti je tak dnes často značně nadužíváno, respektive zneužíváno.
Přehlížená ustanovení
Tento přístup je však odrazem nepochopení a neznalosti právní úpravy zasílatelské a přepravní smlouvy a ustanovení NOZ a mezinárodních smluv o přepravě v oblasti přepravy zásilek. Zejména je namístě připomenout čl. 23 odst. 6 Úmluvy CMR, který stanovuje, že „vyšší náhradu lze požadovat jen tehdy, byla-li podle článku 24 a 26 udána cena zásilky nebo zvláštní zájem na dodání“. „Toto ustanovení, jakož i sama ustanovení čl. 24 a 26 Úmluvy CMR jsou bohužel účastníky přepravních smluv záměrně přehlížena,“ zdůraznil JUDr. Václav Roubal. „Na stranu dopravců bych v jejich vlastním zájmu uvedl, že by měli u došlých objednávek přeprav pečlivěji reagovat nejen na zcela základní požadavky svých příkazců (místo a termín nakládky a vykládky, cena přepravného), ale i na další požadované podmínky přepravy. Předešli by tak řadě nemalých nesnází, které pro ně v případech škod na přepravované zásilce či opožděných dodání zásilky nezřídka vyvstávají.“
O názor na tuto problematiku jsme požádali také vedoucího mezinárodní spedice logistické a přepravní společnosti Gebrüder Weiss, spol. s r. o. Jana Engela. „Vzhledem k segmentu HiTech, který má naše společnost v portfoliu, tento trend zaznamenáváme, i když zprostředkovaně,“ uvedl Jan Engel. „Hodnota zásilky totiž není součástí údajů, které zákazník poskytuje, pokud se nejedná o přepravu mimo EU. Vysoká hodnota zásilek se odráží například v požadavcích na vyšší pojistné krytí a podobně.“ Podle Jana Engela k pravidelnému poškození zboží nedochází. Pokud však k nějakému dojde, je to často z důvodu nedostatečného balení produktů. „Méně často však dochází k tomu, že bychom postrádali informaci od zákaz-níka o obsahu zásilky a proto pak nedodrželi pravidla manipulace se zásilkami. Předpokladem vždy zůstává, aby zákazník zodpovědně uváděl na přepravní obal mezinárodně uznávané symboly pro manipulaci a skladování,“ dodal Jan Engel.
Pavel Toman
