21. února 2015
Speditéři a celní deklaranti mají důvod k obavám. Celní správa České republiky totiž začala loni častěji provádět následné kontroly po propuštění zboží. Pro deklaranty z toho vzniká problém, jestliže své klienty, příjemce zboží, zastupují institutem nepřímého zastoupení – což je ovšem dnes velmi obvyklé. Pokud v takovém případě celníci při kontrole příjemce třeba i po několika letech objeví pochybení, stává se deklarant v případě vzniku celního dluhu spoludlužníkem a bez svého zavinění může rychle skončit i v úpadku. O nesnadné situaci deklarantů jednala na konci ledna celní pracovní skupina Svazu spedice a logistiky ČR.
Situace je podle speditérů dosti vážná a nemálo firmám, které poskytují celní služby v nepřímém zastoupení, přinesly následné kontroly celníků provedené u jejich klientů v loňském roce velmi tvrdé dopady. V některých případech totiž dlužná firma příjemce zboží již fakticky neexistovala a deklarant musel zaplatit celý, mnohdy velmi vysoký celní dluh včetně penále. Něco takového může mít pro firmu likvidační následky. „Nepřímé zastupování je velmi výhodné jak pro celní správu, protože mimo jiné umožňuje zavádění zjednodušených postupů, tak pro zastupovanou osobu. Jenže pro poskytovatele nepřímého zastoupení to představuje velké riziko a potenciální ohrožení existence zejména v případech zastupování nejistých nebo nesolidních klientů,“ řekl k problému předseda celní pracovní skupiny Svazu spedice a logistiky ČR Stanislav Šuch, který lednové jednání pracovní skupiny vedl.
Zastupování klientů v celním řízení poskytovateli celních služeb může být podle legislativy ČR buď přímé, nebo nepřímé. Při nepřímém zastupování jedná v celním řízení zástupce za klienta vlastním jménem a na svůj účet. Dovozce tak není faktickým účastníkem celního řízení a důsledky takového řízení jsou z pohledu celní správy adresovány nepřímému zástupci. Nepřímý zástupce například za klienta nejen podává celní prohlášení, ale také odpovídá celní správě za úhradu celního dluhu a za správnost, pravdivost a úplnost deklarovaných údajů a připojených dokladů.
„Při souhře nepříznivých okolností může být nepřímý zástupce činěn kontrolními orgány odpovědným za případně zjištěná pochybení, a to i v případě, že k zjištěnému pochybení došlo zaviněním nebo nedbalostí zastupovaného klienta. Taková situace může nastat nejen při v průběhu celního řízení, ale také jako důsledek provedení kontroly po propuštění zboží. Jestliže při provádění kontroly celní orgán zjistí, že původní celní řízení proběhlo na základě chybných, neúplných či dokonce podvržených údajů a dokladů, pak je z moci úřední doměřeno příslušné clo a uvalena sankce,“ zdůraznil Stanislav Šuch.
Obrana není snadná
Při vědomí těchto souvislostí by měl poskytovatel přehodnotit jak portfolio klientů, tak rozsah svých závazků formou nepřímého zastoupení s cílem lépe zajistit a posílit svoji pozici. V rámci revize platných smluv by bylo vhodné doplnit stávající smlouvy s příslušnými klienty o klauzule, které zpřesňují odpovědnost klienta za jím poskytované informace a doklady potřebné pro zahájení celního řízení. Jedná se zejména o doklady a informace o původu zboží a sazebním zařazení zboží.
„Stejně tak by bylo vhodné, aby taková smlouva obsahovala ustanovení o odpovědnosti zastupovaného klienta za škody vzniklé nepřímému zástupci uplatněním chybných, neúplných nebo nepravých informací a dokladů potřebných k celnímu řízení, které mu byly klientem poskytnuty,“ řekl dále Stanislav Šuch. „Zásadní je tedy velmi kritický výběr klientů, kterým bude poskytnuto nepřímé zastoupení, vzájemná důvěra, otevřenost a odpovědnost mezi smluvními partnery,“ znovu zdůraznil Stanislav Šuch.
SSL jako neutrální mediátor
Svaz spedice a logistiky se snaží v oblasti celních služeb plnit funkci neutrálního mediátora jak v zájmu svých členů, tak v intencích platné legislativy. Z iniciativy sekretariátu svazu, pracovní skupiny pro celní věci a vybraných zainteresovaných firem bylo loni na podzim svoláno jednání zástupců SSL a pracovníků Generálního ředitelství cel. „Na tomto jednání si obě zúčastněné strany vysvětlily svá stanoviska, zkušenosti a možnosti a výsledkem jednání byla i účast pracovníka GŘC Mgr. Petra Schummera na lednovém zasedání celní skupiny SSL,“ uvedl Stanislav Šuch. „Po vystoupení Petra Schummera proběhla velmi otevřená diskuse a dohodli jsme se, že se pokusíme iniciovat další pracovní setkání s některými vedoucími představiteli celní správy s cílem pomoci vyjasnit některé otázky a v rámci ČR sjednotit pohled celní správy na po-stavení nepřímého zástupce v procesu kontrol po propuštění zboží,“ řekl Stanislav Šuch. Zdůraznil, že SSL ČR považuje oblast poskytování celních služeb za významný segment činností logistických a spedičních firem, které jsou ve svazu sdruženy.
Pohledem celní správy
Dopravní noviny požádaly specialistu z celního odboru GŘC Petra Schummera o pohled na tuto problematiku ze strany celní správy. „V oblasti nepřímého zastupování v celním řízení se jedná o komplexní službu, která v sobě zahrnuje nejen vyřízení veškerých celních formalit, ale zároveň i převzetí závazku za případný vzniklý celní dluh,“ uvedl Petr Schummer. „V případě, že kontrolou po propuštění zboží je zjištěno, že při celním řízení byly předloženy nepravdivé nebo neúplné údaje, může být výsledkem takovéto kontroly doměření celního dluhu. Jelikož se tyto kontroly provádějí zpětně, může nastat i taková situace, že původní příjemce zboží je v době kontroly již nekontaktní anebo příjemce zboží odmítá převzetí odpovědnosti za vyměřený celní dluh. V takovéto situaci mají celní orgány oprávnění požadovat úhradu zjištěného celního dluhu po společnosti, která dovozce zboží zastupovala při celním řízení v rámci nepřímého zastoupení, tedy mimo jiné i převzala ručení za celní dluh. Celní správa v takovýchto případech činí kroky k vymožení celního dluhu,“ vysvětlil Petr Schummer.
Celní orgány mohou podle Petra Schummera slov provádět kontrolu po propuštění zboží ve lhůtě tří let ode dne, kdy bylo zboží propuštěno do navrženého celního režimu. Ovšem tato lhůta může být prodloužena až na deset let v případě, že celní dluh vznikl v důsledku činu, který byl v době spáchání trestný.
Nepřímé zastoupení v ČR vede
V České republice je institut nepřímého zastoupení v rámci celního řízení využíván velmi často. Podle údajů Celní správy bylo v roce 2014 projednáno 64 procent celních deklarací v nepřímém zastoupení. Ve srovnání s ostatními členskými státy EU patří Česká republika ke státům, kde je tento institut zastoupení používán ve vysoké míře. Například ve Finsku je institut nepřímého zastoupení používán přibližně v pěti procentech. Podle finských celníků pokládají tamní deklaranti poskytování tohoto institutu s převzetím následné finanční odpovědnosti za velice rizikové.
Rozšířené používání institutu nepřímého zastoupení bezpochyby ovlivňuje i fakt, že pro získání povolení k provádění celního řízení zjednodušeným postupem je jednou z podmínek právě použití institutu nepřímého zastoupení. „Tím, že celní správa umožní při dovozu zboží za stanovených podmínek používání zjednodušeného celního řízení, se částečně vzdává možnosti kontroly, na druhou stranu ovšem logicky požaduje určité záruky. Jednou z těch-to záruk je právě ručení za vzniklý celní dluh,“ vysvětlil Petr Schummer.
Celní správa deklaranty informuje
Dopravní noviny také zajímalo, zda celní správa dostatečně informuje nepřímé zástupce o kontrole zahájené u jejich klienta – příjemce zboží. „V případě, že celníci provádějí kontrolu po propuštění zboží u příjemce zboží, jenž byl při celním řízení nepřímo zastupován, zasílá příslušný celní úřad informační dopis nepřímému zástupci,“ odpověděl Petr Schummer. „Tento dopis obsahuje mimo jiné informaci, že předmětem kontroly po propuštění zboží u dovozce zboží jsou i celní prohlášení, která byla předložena k celnímu řízení dotčeným nepřímým zástupcem,“ uvedl Petr Schummer. Za nezbytné pokládá zejména to, aby v průběhu kontroly probíhala komunikace mezi příjemcem zboží a nepřímým zástupcem. Povinnost pro zastupovanou osobu informovat nepřímého zástupce o případných kontrolách by měla být upravena již při uzavírání smluvního ujednání mezi dotčenými stranami.
Pavel Toman
