22. února 2014
Evropská unie potřebuje konkurenceschopný průmysl a dopravu. Shodli se na tom zástupci evropského sdružení podnikatelských a zaměstnavatelských svazů Businesseurope, kteří se na konci ledna sešli v Bruselu na setkání s názvem Den Businesseurope. Podnikatele z České republiky v Bruselu reprezentoval prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Svazu dopravy ČR Ing. Jaroslav Hanák, kterému jsme po návratu položili několik otázek.
„K jakým závěrům dospěli účastníci lednového setkání Businesseurope?“
„Evropská unie si stále naléhavěji uvědomuje, že bez pomoci průmyslu může Evropě jen těžko zajistit udržitelný hospodářský růst. Průmysl, který v Evropě tradičně vždy hrál klíčovou roli, stále vytváří desítky milionů pracovních míst. Nyní ho ale velmi tvrdě svírá regulace a dopady nejrůznějších politik, které unie přijímá. EU si sice vytyčila za cíl navýšit do roku 2020 podíl průmyslu na HDP na 20 procent proti současným zhruba 15 procentům, jenže zatím se jí tento cíl nedaří příliš naplňovat a tento podíl spíše klesá. Cílem akce bylo proto vyslat lídrům unie jasný vzkaz a předat jim konkrétní doporučení, co brání průmyslové konkurenceschopnosti a co je třeba s tím dělat. Je totiž opravdu třeba, aby Evropská unie změnila přístup k vytváření svých politik, které doposud mnohdy dostatečně nedbaly na to, jaké dopady budou mít na firmy a podniky. To je nezbytné bezodkladně změnit.“
„Mohl byste uvést hlavní problémy, které trápí evropský průmysl? Patří mezi ně také doprava a logistika?“
„Problémů průmyslu je samozřejmě celá řada. Evropský průmysl se musí často vypořádávat s dopady evropských norem a regulací, které jsou mnohem nákladnější a administrativně složitější, než co platí pro globální konkurenci. Evropa kvůli tomu oproti konkurenci ztrácí půdu pod nohama. Stačí se podívat na ceny energií, které jsou v USA i u jiných konkurentů výrazně nižší. A samozřejmě to platí i pro dopravu a logistiku. Je třeba dost paradoxní, když například v Belgii i ve Francii mohou jezdit kamiony o váze 44 tun, avšak kvůli jedné evropské směrnici nemohou překročit společnou hranici, kterou mezi sebou mají. Ale to je jen jeden příklad z mnoha.“
„Navrhli účastníci setkání nějaká konkrétní opatření, která by měla posílit roli dopravy a logistiky v evropském průmyslu?“
„Doporučení Businesseurope jsou rozdělena na sedm hlavních oblastí. Pokrývají energetiku a klima, přístup k financím, problematiku jednotného trhu a zahraničního obchodu, vývoj, výzkum a inovace, flexibilitu pracovního trhu, vzdělanost a v neposlední řadě také rozvoj transevropské i národní infrastruktury. Silné a funkční infrastrukturní sítě a investice do nich nejsou možná jedinou, ale zcela určitě jsou zásadní podmínkou toho, aby se mohla evropská ekonomika dál rozvíjet. EU musí pomoci mobilizovat i soukromé prostředky na rozvoj transevropských infrastrukturních prostředků, ať už u dopravní či energetické a digitální infrastruktury. EU také musí odstranit administrativní a technické bariéry, která nyní dopravcům brání v podnikání a které omezují jednotný trh.“
„Z materiálu lednového setkání Businesseurope vyplývá požadavek na vznik evropského plánu pro podporu průmyslové a distribuční logistiky. Co by měl tento plán zahrnovat a jak by měla vypadat podpora logistiky v České republice?“
„Ve svých doporučeních Business-europe volá po tom, že je nezbytné, aby z dlouhodobého rozpočtu EU poskytla co největší možný díl na rozvoj přeshraniční infrastruktury. EU také musí zajistit dostatečné financování veřejných projektů privátním sektorem a musí se administrativně zjednodušit. Měla by také více využívat projektové dluhopisy se zapojením Evropské investiční banky a samozřejmě i vypracovat jasnou strategii dalšího rozvoje logistiky na evropské úrovni.“
„Jak na vás zapůsobilo bruselské setkání průmyslníků na evropské úrovni?“
„Jednoznačně pozitivně. Business-europe, jehož je náš Svaz průmyslu a dopravy ČR aktivní součástí, připravil jasná a vyvážená doporučení, co je třeba pro zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu udělat. Na jednání dorazil předseda Evropské komise José Barroso, komisaři pro průmysl a energetiku Antonio Tajani a Günther Oettinger i řada dalších lídrů EU a z jejich vystoupení a reakcí se zdá, že si uvědomují tíhu situace a potřebu změnit přístup k průmyslu. My jsme jim za průmyslovou sféru velmi jasně řekli, že není možné, aby si EU dávala velmi ambiciózní cíle třeba v klimatických otázkách, aniž by s jasnými závazky přišli i další hráči – USA, Čína a další. Pro evropský průmysl takovéto jednostranné kroky mohu mít naprosto zásadní a drtivý dopad.“
„Víte už, jak budete naplňovat to, co o čem se hovořilo v Bruselu, pro podporu průmyslu a dopravy v České republice?“
„Jak jsem zdůraznil, my jsme unijním lídrům, a to těm opravdu nejvyšším špičkám, dali jasná doporučení, co je třeba změnit, kde jsou hlavní problémy a překážky, jimž je kvůli dopadům bruselských rozhodnutí průmysl nucen čelit. Evropští politici se už v březnu budou na summitu věnovat právě průmyslové konkurenceschopnosti a energetické a klimatické politice, která má pak zásadní dopady na fungování evropských firem. Budou mít příležitost v praxi ukázat, nakolik svá slova o potřebě průmyslové renesance a nutnosti podpory jeho konkurenceschopnosti myslí vážně. My na ně budeme tlačit, aby tak učinili, protože není možné, aby evropské firmy byly kvůli politickým ambicím některých politiků znevýhodňovány v konkurenceschopnosti.“
Pavel Toman