30. června 2005
Již pojedenácté letos společnost DHL provedla Exportní výzkum DHL, jehož cílem je zjišťovat úroveň sebevědomí českých vývozců a jejich postoje k aktuálním událostem v České republice i v zahraničí. V oblasti vnitřní politiky státu se respondenti tentokráte vyjadřovali k návrhu ODS na zavedení tzv. rovné daně. Z hlediska mezinárodního dění pak bylo hlavním tématem plánované zrušení embarga EU vůči Číně a očekávaný rozvoj obchodních aktivit v oblasti Blízkého a Středního východu. V krátkodobém horizontu očekává třetina (34 %) exportérů nárůst objemu exportu, desetina (11 %) pak jeho pokles. Více než polovina (54 %) dotázaných zástupců exportních firem krátkodobě žádné výkyvy v objemu exportu nepředpokládá. V dlouhodobém horizontu očekává více než polovina (53 %) exportních firem nárůst objemu exportu, jen 5 % vývozců očekává pokles objemu exportu a třetina (34 %) exportérů předpokládá zachování stávající úrovně objemu exportu. Index dlouhodobého exportního sebevědomí oproti prvnímu pololetí loňského roku poklesl o čtyři body. Stejně jako při předchozích pěti vlnách šetření vývozci i letos za hlavní příčinu poklesu vývozu z České republiky označili silný kurz koruny vůči zahraničním měnám, respektive celkovou kurzovou a měnovou nestabilitu. Tento problém uvedla více než čtvrtina všech dotázaných exportérů (26 %). Více než polovina (62 %) dotázaných exportních firem předpokládá, že počet zaměstnanců bude v příštích 12 měsících spíše stagnovat. V případě, že očekávají personální změny, jedná se častěji o nárůst (22 %) než o pokles (14 %) počtu zaměstnanců. Dominantní postavení mezi cílovými zeměmi českého exportu si dlouhodobě zachovávají země Evropské unie (93 %), jmenovitě pak Německo (87 %) a Slovensko (74 %). Za nejperspektivnější trhy pro budoucí export dotazovaní označovali Rusko (29 %), Německo (23 %) a ostatní země EU bez Slovenska a Německa (17 %).
Ztráta odbytišť Necelé dvě pětiny (38 %) českých exportních firem ztratily v posledních pěti letech některé ze svých odbytišť – nejčastěji se jednalo o trhy EU bez Německa a Slovenska (51 %), Německo (24 %) a o země Evropy mimo členských zemí EU (12 %). Nejčastěji jmenovaným důvodem ztráty trhu byla cenová nekonkurenceschopnost (21 %), hospodářsko-politické problémy v cílové zemi, respektive problémy obchodních partnerů (shodně 14 %). Celkově respondenti podmínky pro export z České republiky hodnotili pozitivně. Sedm z deseti dotázaných exportních firem (68 %) je hodnotí jako dobré, čtvrtina (25 %) jako špatné. Šest z deseti dotázaných zástupců exportních firem (60 %) uvedlo, že se podmínky pro export z České republiky v posledním roce změnily. Ve srovnání s loňskou jarní vlnou šetření to představuje zcela zásadní obrat. Na jaře 2002 totiž osm z deseti (81 %) exportérů změny podmínek odmítlo a loni na podzim je připustily tři čtvrtiny (75 %).
Rozšíření Evropské unie Rok po vstupu ČR do Evropské unie tvrdí devět z deseti respondentů (92 %), že se na vstup připravilo „dobře“. Některé firmy přípravy podcenily (8 %), a to zejména v oblasti slaďování norem a legislativy s normami EU (18 %). Dvě pětiny respondentů (39 %) si ovlivnění exportu zavedením eura nepřipouštějí. Ti, kdo si vliv eura připouštějí, očekávají častěji pozitivní (33 %) než negativní (17 %) vliv. Polovina (49 %) dotázaných exportních firem považuje aktuální ekonomickou situaci své firmy za stejnou jako před dvanácti měsíci. Bezmála dvě pětiny (38 %) ji považují za lepší než před rokem a zhruba osmina (13 %) ji považuje za horší. Osobní kontakt, který využívá sedm z deseti (77 %) exportních firem, a prezentace firmy na internetu (63 %) jsou dlouhodobě nejčastěji používanými způsoby prezentace firem v zahraničí. Zhruba osmina (13 %) respondentů využívá e-commerce a šestina (16 %) jej plánuje zavést v následujících 12 měsících.
Export sází na cenovou dostupnost Čeští exportéři i nadále „sázejí“ zejména na cenovou dostupnost českého zboží, kterou jmenovalo devět z deseti (90 %) exportérů. Více než osm z deseti exportérů se domnívá, že české výrobky mají v zahraničí dobré jméno (83 %) a že české výrobky jsou vnímány jako velmi kvalitní (80 %). Sedm z deseti exportérů tvrdí, že české zboží má na zahraničních trzích dlouholetou tradici (72 %). Co se týče komoditní skladby, největším tahounem českého exportu jsou automobily (74 %). Na druhém místě respondenti uvedli strojní zařízení (36 %) a na třetím pivo (25 %).
Rovná daň má podporu Se zavedením tzv. rovné daně podle návrhu ODS by souhlasily dvě třetiny (64 %) exportérů. Nesouhlas vyjádřila zhruba čtvrtina (23 %). Ze třiceti dotázaných exportérů vyvážejících do regionu Blízkého a Středního východu jich plné tři čtvrtiny (74 %) očekávají další rozvoj exportních aktivit. Nejčastěji uváděnými destinacemi byly Írán, Spojené arabské emiráty, Sýrie a Irák. Plánované zrušení embarga EU vůči Číně považuje za negativní polovina (50 %) dotázaných exportérů; naopak čtvrtina (27 %) jej považuje za pozitivní krok. (pat)
