3. března 2005
Logistika se stává stále důležitějším oborem, na kterém závisí hospodářství vyspělých zemí. Jak je na tom logistika v České republice dnes a co by bylo třeba učinit pro její další úspěšný rozvoj, na to jsme se zeptali prezidenta České logistické asociace (ČLA) Ing. Miroslava Rumlera, CSc.
„Od rozšíření Evropské unie již uplynulo deset měsíců. Jaké trendy v této souvislosti logistika zaznamenala?“ „Podle mého názoru převažují vesměs příznivé trendy dané už tím, že jsme se stali součástí většího ekonomického prostoru, od kterého nás nyní už neoddělují celní hranice. Řada firem toho dokázala rychle využít a pomohlo jim to v jejich podnikání. Rozšíření unie u nás celkově situaci logistiky zlepšilo, protože se zvětšil význam výhodného umístění naší země ve středu Evropy. Samozřejmě existují i nevýhody: státní správa opět zaspala, a následkem toho se naplno projevují některé negativní jevy. Příkladem je značné přetížení našich silnic a dálnic. To bylo možné alespoň zčásti regulovat už od počátku a za nárůst provozu přes naše území získávat formou poplatků podstatně vyšší prostředky na údržbu přetížené infrastruktury. Dosud se ovšem v této věci stále jen přešlapuje a odhaduji, že ztratíme minimálně rok, ale spíše ještě delší dobu, než se něco vyřeší. Je to škoda a v očích veřejnosti se tak vytváří negativní pohled na dopravu a tím i na logistiku vůbec, protože každý vidí či na přeplněných silnicích zažívá především ty nepříznivé dopady. Na druhé straně řada firem z vyspělé Evropy k nám přesunula svá logistická střediska nebo posílila už existující zařízení, což se projevuje příznivě. Myslím, že tento trend bude do budoucna pokračovat a ještě dále poroste.“
„Pro některé domácí firmy to ovšem může představovat ohrožení…“ „Značný problém samozřejmě představuje to, že k nám přicházejí velcí evropští hráči a do určité míry komplikují život našim menším firmám. Tady je zkrátka třeba, aby se naše firmy dokázaly přicházejícímu tlaku bránit. Proto již za tímto účelem také vznikla různá seskupení menších domácích firem. Ukazuje se, že je to správná cesta k tomu, aby se naše firmy staly rovnocenným – a někdy i více než rovnocenným – partnerem těch velkých hráčů. Na druhou stranu mohou naše firmy těžit z výhod, které jim poskytuje skutečnost, že dokáží kooperovat nejen v rámci unie, ale umějí nacházet a budovat i cesty na východ – což pro některé tradiční západoevropské firmy může naopak představovat určitý problém. Výhod máme celou řadu a jde jen o to, abychom jich dokázali využívat. Zkrátka věřím, že pozitivních věcí bude přibývat. Jedna věc mne však mrzí, a to, že logistika u nás nemá takovou podporu ze strany státu, jakou by si pro svůj přínos národnímu hospodářství zasloužila.“
„V sousedním Německu ministři dopravy vyhlašují podporu logistice a logistickým projektům. U nás se o tom příliš nehovoří. Jak by měla či mohla v ČR vypadat podpora logistiky ze strany státu?“ „K logistice a k jejímu zaštítění se u nás opravdu nikdo moc nehlásí. V malé míře ještě tak ministerstvo dopravy. Zde je třeba, aby státní úřady již konečně poznaly a také uznaly, že se jedná o novou oblast, která dokáže naší ekonomice hodně přinést. Ovšem pokud bude stát logistiku ignorovat, pak může také dojít k situaci, kdy u nás nakonec budou logistické činnosti provozovat jenom velké zahraniční firmy a zisky, které by mohly zůstat v republice, z ní budou odcházet. Chtělo by to hledat cesty, jak logistiku v ČR posílit. Mluví se sice o průmyslových zónách, ale v této souvislosti se nenabízejí přímo logistická centra. Ano, vznikají logistické parky, ale jako individuální akce soukromého kapitálu s minimální podporou státu. Podle mne to je veliká škoda: jednak tyto logistické parky rostou živelně, z čehož mohou následně vznikat mnohé problémy, a také se do této oblasti dostává méně kapitálu, než kdyby zde byla odpovídající podpora ze strany státu. Jde o to, aby si skutečně někdo vzal logistiku za svou. Stačilo by přitom, aby na ministerstvu pracoval relativně malý tým skutečných specialistů, kteří by se této oblasti věnovali a přicházeli s nápady.“
„Proč podle vás stát nevěnuje logistice odpovídající pozornost?“ „Logistika je dnes módní věc a každý se tímto slovem zaklíná, ať už se jedná o dopravu nebo o skladování. Ministerský pohled je zřejmě takový, že se vlastně nic nezměnilo, jenom se staré věci nově pojmenovávají. Jenomže tohle není pravda – změnilo se hodně a logistika představuje odvětví budoucnosti, kterému je třeba věnovat stále větší pozornost. Pokud tak neučiníme, může naše ekonomika docela hodně ztratit. A rovněž stát pozbude možnosti v této oblasti významněji zasahovat. Není to ovšem jen věc ministerstev, ale i krajských úřadů, kde o logistice zatím opravdu mnoho nevědí. Nedovedou si třeba představit, co to bude pro určitou lokalitu znamenat, když tam někdo postaví logistický areál – že to není jen sklad, ale i komunikace a řada dalších věcí, které mohou danou oblast hodně zatížit, ale také jí i významným způsobem pomoci. Jinými slovy: chybí komplexní pohled, který logistika jako komplexní disciplína vyžaduje.“
„Měly by být v této věci vůči ministerstvu iniciativnější kraje, anebo by se mělo více snažit ministerstvo?“ „Kraje obecně nemají žádnou radost z toho, když jim ministerstva do čehokoli mluví, proto lze předpokládat, že by se jim to nelíbilo ani v tomto případě. Pokud by však ministerstvo poskytovalo takové informace či nabízelo projekty, které by byly opravdu k věci a krajům tak šetřily práci i peníze, pak by asi spolupráce možná byla a ministerská iniciativa by nalezla kladnou odezvu.“
„Není to také otázka špatné či nedostatečné legislativy?“ „Já si myslím, že nikoli. Je to otázka nepochopení logistiky. Legislativa je v této oblasti dostatečná.“
„Co by tedy logistika v ČR konkrétně potřebovala?“ „Poloha v centru Evropy nás před-určuje k tomu, aby zde vznikala řada centrálních skladů. To však zatěžuje dopravní infrastrukturu a zpomaluje dopravu. Proto si myslím, že je nutné omezovat kamionovou dopravu ve prospěch jiných doprav. A to se týká samozřejmě celé unie. Z logistického hlediska bude nutné posílit úlohu železnice, kombinované dopravy a kontejnerové dopravy. Je třeba pochopit, že se nemůže dosahovat větších výkonů jen neustálým nárůstem dopravy, ale že je třeba zvyšovat a optimalizovat její vy-užití. A to je úkolem logistiky.“
„Kombinovaná doprava je i otázka intermodálních terminálů a tím také třeba veřejných logistických center, kde by měla být intermodalita samozřejmostí…“ „Je to jedna z možností. Také si však lze představit, že by se železnice začala ve větší míře zabývat logistikou. Je to otázka vstřícného přístupu, nikoli konkurenčního boje mezi různými druhy dopravy. Před dvěma lety mne při návštěvě Spojených států docela překvapilo, v jaké míře tamější dopravní firmy využívají spolupráci s dráhou, i když samy provozují velký kamionový park. Předpokládá to ovšem kvalitní nabídku ze strany dráhy, tak, aby nedocházelo k prostojům či k poškozování zboží. Pak si můžeme představit na železnici fungující centra, kde se zboží rychle přeloží a hned putuje dál.“
„Velké obchodní řetězce, jako je Walmart či Tesco, oznámily, že začínají zavádět technologii RFID. Měly by se i naše firmy na nové technologie připravovat, nebo je to pro nás ještě příliš daleko?“ „V logistice není nikdy nic příliš daleko. Je to jen otázka odpovídajících investic. V případě technologie RFID představovala jeden z problémů relativně vysoká cena čipů, ale to se již do značné míry odstranilo. Jiným problémem je odpovídající vy-užívání této technologie, která je samozřejmě ideální pro skladové hospodářství, ale nabízí ještě mnohem větší možnosti. A můžeme se zde ptát, kdo dokáže tyto možnosti dostatečně využít. Dosud nevyřešená také zůstává otázka možného zne-užití získaných informací. To vše jsou však jen dětské nemoci a já věřím, že RFID představuje technologii, která se zanedlouho rozšíří a bude se využívat i u nás. Tak jako kdysi pro nás byly čárové kódy něčím exotickým a dnes jsou naprostou samozřejmostí, stejně se stane samozřejmostí i RFID. Tato technologie má v logistice velkou budoucnost – je to sice nástroj, který ještě neumíme plně využít, ale už se to učíme.“
„A jaký příspěvek pro budoucnost logistiky přináší ČLA?“ „Naše logistická aliance se stala členem Evropské logistické asociace (ELA) a navázali jsme s ní poměrně úzkou spolupráci. Stali jsme se rovněž členy ECBL, což je instituce ELA, která se zabývá ověřováním znalostí logistiky a poskytováním certifikace. To je oblast pro ČLA velmi důležitá, proto jsme již například přeložili evropské normy, podle nichž budeme znalosti logistiků ověřovat. Za určitý problém v oblasti výuky logistiky pokládáme to, že každá škola učí logistiku jiným způsobem a obvykle chybí jednotný a komplexní pohled na tento obor. Snažíme se proto vytvořit návrh komplexních osnov a chceme je v budoucnosti nabídnout školám jako základní rámcový obsah pro přípravu budoucích logistiků.“ Pavel Toman
