26. ledna 2006
Problémy, s nimiž se v současné době potýkají silniční dopravci, mají dopad i na činnost spedičních firem. O tom, co mohou dopravci a speditéři v tomto směru očekávat v letošním roce, jsme hovořili s předsedou pracovní skupiny silniční spedice Svazu spedice a logistiky ČR (SSL) Ing. Petrem Prokopem. „Jaká je podle vás současná si- tuace v mezinárodní kamionové dopravě?“ „Na prosincovém zasedání naší skupiny nás o ní informoval Vladimír Kydlíček ze Sdružení ČESMAD Bohemia, tedy zástupce organizace, která má v této oblasti informace takříkajíc z první ruky. Přestože je řada našich členů zároveň speditéry i dopravci (to se týká i mého podniku Jipocar), v pracovní skupině je i mnoho firem, které vlastní dopravu nemají, takže jsou pro ně podobné informace velmi cenné. Jak pro dopravce, tak i pro speditéry je například nepříjemná skutečnost, že mýtné v Německu a Rakousku a zvýšení ceny nafty se loni výrazně odrazilo na snížení rentability dopravců. Řada zákazníků se s tímto jevem a se zvýšením ceny za dopravu těžko smiřuje. Na druhé straně podíváme-li se na údaje o vývoji železniční dopravy v roce 2005 v členských zemích Evropské unie, je z nich patrný další pokles výkonů. To znamená, že nárůst nákladovosti a růst cen v MKD nevedl k masivnějšímu převodu zboží ze silnice za koleje. Domníváme se, že stejná situace potrvá i v letošním roce.“ „Letos se očekává mimo jiné povinné zavedení digitálních tachografů do nákladních vozidel a přísnější dohled nad pracovní dobou řidičů…“ „Tuto problematiku nemohla naše pracovní skupina opomenout. Určitá nejistota Evropské komise při zavádění nových záznamových zařízení trvá již zhruba dva roky. Samozřejmě ve hře byla dlouho otázka přípravy výrobců těchto přístrojů, jejich homologace a také připravenost příslušných národních orgánů. Nás však v praxi zajímá především naprostá jednoznačnost při stanovení závazných termínů. Chceme vědět, do kterého data budeme moci ještě pořizovat kamiony s analogovými tachografy a od kterého již jen s digitální- mi přístroji. Vzpomenu-li na ženevské jednání našeho představenstva s představiteli Mezinárodní unie silniční dopravy IRU loni na jaře, jejich snaha byla – právě s ohledem na všeobecnou chabou připravenost – odložit celou záležitost o několik let.“ „Jak se vaše pracovní skupina staví k problematice elektronického mýtného?“ „Pochopitelně jsme bedlivě sledovali situaci kolem výběrového řízení na zřizovatele systému v České republice. Co se týče německého systému, mohli jsme se již seznámit s jeho hodnocením za prvních deset měsíců fungování i s námitkami německých dopravních svazů, že systém umožňuje podvody; tyto výhrady však neměly příliš velký efekt. V souvislosti s mýtným v Rakousku nyní čekáme na další informace o možnosti vracení části mýtného, které rakouské úřady neoprávněně vybíraly na Brennerské dálnici.“ „Německo je hlavním obchodním partnerem České republiky a představuje i hlavní relaci pro české silniční dopravce…“ „Na zasedání jsme se zabývali i Německem, a bylo skutečně o čem jednat. Namátkou se zmíním třeba o tlacích na zaměstnávání řidičů z východu, rozborech tankovací turistiky v kamionáži, očekávaném přísnějším režimu pro využívání povolení CEMT, měření limitů jemného prachu ve městech s dopadem na přechodné zákazy jízd nákladních automobilů a o výkladu některých málo známých, ale významných předpisů (třeba o povinnosti odesílatele kontrolovat před nakládkou licenci dopravce). Seznámili jsme se také s výsledky úředního sledování dopravního trhu. Spolkový úřad pro nákladní dopravu (BAG) ve své informaci o pozorování německého trhu nákladní dopravy do konce prvního pololetí loňského roku uvedl, že jej charakterizovalo stále více dopravních výkonů na delší vzdálenosti, relativně bezproblémový start výběru dálničního mýtného, nadprůměrně vysoké procento platebních neschopností a nevýhody plynoucí z rozšíření EU směrem na východ. Na silném nárůstu objemu silniční dopravy v této relaci se ovšem němečtí dopravci podíleli jen velmi málo, zhruba tři čtvrtiny výkonů zajišťovali zahraniční dopravci.“ „Máte nějaké informace o nespokojenosti západoevropských dopravců s invazí kamionů z nových členských zemí Evropské unie?“ „Tyto ohlasy monitorujeme. Nesledujeme však pouze reakce svazů či odborného tisku, ale také výstupy výzkumných organizací či vysokých škol, které zveřejňují podrobnější studie a vlastní návrhy, jak se se současnou situací vypořádat. Jako jednu z cest doporučují dopravcům například převlajkování parku vozidel do některé z nových zemí unie. Děje se tak i u nás na Tachovsku, kde dochází zatím k největšímu soustředění západních dopravců a speditérů na našem území. Na druhou stranu známe například i problém českých expresních služeb, které si stěžují na problémovou konkurenci největších světových integrátorů, kteří jsou v zájmu získání zpětného vytížení ochotni jezdit neúnosně lacino.“ „Čeho se v letošním roce nejvíce obáváte?“ „Netvrdím, že to bude náš problém číslo jedna již letos, ale stejně jako v jiných zemích ani my nemůžeme zavírat oči nad nedostatkem dobrých řidičů těžkých vozidel. Z Velké Británie jsme například dostali informaci, že v prvním čtvrtletí letošního roku bude chybět kolem 45 tisíc řidičů dálkové dopravy, což bude představovat velkou výzvu pro zachování konkurenceschopnosti britské ekonomiky. Také nedávný dotazníkový průzkum reprezentativního vzorku podniků silniční dopravy v USA ukázal, že problémem číslo jedna na americkém trhu je nedostatek řidičů. Teprve až po něm podniky uváděly zdražení pohonných hmot. To jistě stojí za zamyšlení i v našich poměrech…“ (jk)
