6. května 2011
Ve funkci předsedy Svazu spedice a logistiky ČR jsem již třetí volební období a každé z nich bylo něčím charakteristické.
Za nejobtížnější dobu považuji první funkční období, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé to bylo mé první volební období a za druhé to byla doba, kdy jsme vstupovali mezi země Evropské unie. Přinášelo to řadu složitých legislativních změn, rušení hraničních spedic i tvorbu nového podnikatelského prostředí pro spediční a logistické firmy. V druhém funkčním období, které bylo poměrně klidnější, se tvořil základ pro tvorbu logistických center jakožto základního kamene pro dopravní politiku ČR.
Mimochodem, tento kámen dodnes není položen. V této oblasti je to běh na „dlouhou trať“. Když už se začne nějaká koncepce prosazovat, změní se vláda, ministři a úředníci a začínáme znovu.
Třetí funkční období je charakterizováno vzděláváním pracovníků v oboru spedice a logistiky, ať se jedná o dnes velmi populární nadaci Mladý speditér nebo o právě se rozjíždějící dlouhodobý program školení pro zvýšení konkurenceschopnosti spedičních a logistických firem.
Máme dnes za sebou dvacet let činnosti svazu a právě na tomto místě bych chtěl říci, že stav Svazu spedice a logistiky je především odrazem práce výkonných ředitelů a vlastního sekretariátu svazu.
Bylo mi ctí spolupracovat v mém funkčním období se dvěma „velikány“ spedičního oboru – Ing. Jiřím Kladivou a nyní s Ing. Janem Eklem. Oba mají velký dar tlačit tu pomyslnou „káru“ svazu dopředu a za to jim chci na tomto místě jménem všech členských firem poděkovat.
Co si přát do budoucna? Aby měl Svaz spedice a logistiky ČR stálou podporu členské základny a aby jim na oplátku přinášel kvalitní aktuální informace a hájil jejich zájmy při tvorbě legislativy mnimálně tak dobře, jak tomu bylo doposud.
Ing. Martin Drábek
