10. března 2015
Německé spolkové ministerstvo dopravy představilo spolu s oborovými zájmovými svazy společně vyvinutou Bezpečnostní strategii pro nákladní dopravu a logistiku. Cílem je dosáhnout lepšího krizového managementu pro případ přírodních katastrof, nehod značného rozsahu či teroristických útoků. „Naše nová strategie chce posílit bezpečnost, stabilitu a odolnost klíčových infrastrukturních prvků v rámci dopravního a zásobovacího systému. Současně povede ke zlepšení krizového a rizikového managementu,“ uvedla státní tajemnice Dorothee Bärová. Primárním úkolem je zachovat funkčnost zásobování, a tím minimalizovat negativní dopady na národní hospodářství.
Dvacetičtyřstránkový dokument je v prvé řadě adresován úřadům a agenturám v působnosti spolkového ministerstva dopravy, následně je však určen také firmám. Podle představitelů německého ministerstva jde o první dokument svého druhu v Evropské unii, který se problematikou zabývá komplexně, tedy nejen z pohledu státních orgánů, ale i sektoru dopravy a logistiky. Dorothee Bärová zdůraznila, že dokument není v žádném případě definitivní: bude východiskem pro rozpracování nouzových a krizových plánů ve spolupráci s profesními a zájmovými svazy. Na podzim bude do celospolkového cvičení Lükex-Übung (nácvik krizového řízení nad úroveň jednotlivých spolkových zemí) poprvé zahrnut i dopravní sektor. Tématem letošní přípravy na mimořádné situace jsou „bleskové povodně“. Spolkové ministerstvo dopravy představilo software Informační systém pro krizový management, který vyvinul Spolkový výzkumný institut BBSR. Jednotlivé dopravní toky jsou přehledně rozděleny podle zbožových skupin a druhů dopravy.
Vznikne společná plarforma pro zavádění nouzových opatření
Software umožňuje identifikovat možné dopady na zásobovací systém jako východiska pro zavádění nouzových opatření. Ministerstvo připravuje rovněž zřízení společné platformy pro krizovou komunikaci v dopravě včetně podrobných informací o počasí. Dorothee Bärová také uvedla, že požadavky ze strany ministerstva směrem k soukromému sektoru nebudou nijak přehnané, protože je na odpovědnosti každého subjektu, aby přijal adekvátní opatření. Měřítkem musí být pouze „nezbytnost“ infrastruktury či služby v rámci celého systému ekonomiky, tedy to, zda není ohrožena samotná funkčnost hospodářství, státu a společnosti.
