23. března 2011
Redakce Dopravních novin a Svaz spedice a logistiky ČR uspořádaly minulý týden v Praze odborný seminář na téma Incoterms 2010 a námořní přepravy. Novou verzi obchodních podmínek Mezinárodní obchodní komory (International Chamber of Commerce, ICC) na něm představil tajemník komise ICC ČR pro dopravu, pojištění a logistiku a komise pro obchodní právo a praxi, autor českého překladu Incoterms 1990 a 2000 a člen návrhové komise ICC pro vydání Incoterms 2010 JUDr. Miroslav Šubert. Po skončení semináře jsme se na JUDr. Miroslava Šuberta obrátili s několika otázkami.
„Incoterms 2010 vstoupily v platnost prvního ledna. Co vedlo ICC k revizi předchozí verze a jak práce na revizi probíhaly?“
„Novou verzí Incoterms zareagovala ICC na aktuální vývoj, k němuž došlo v oblasti mezinárodního obchodu. Po úspěšném závěrečném jednání mezinárodní návrhové komise ICC v březnu v Praze (viz DN 16/10) bylo nové znění Incoterms slavnostně vyhlášeno loni v září v Paříži.
Nová podoba pravidel představuje již osmé přepracované vydání. Tak jako u předchozích verzí byly i tentokrát práce zahájeny až po důkladném celosvětovém průzkumu požadavků a potřeb zahraničního obchodu. Průzkum trval několik let a týkal se dopravy, pojištění celní problematiky, platebního styku a bezpečnostních opatření. Výsledkem je nové vydání s názvem Incoterms 2010, v němž se počet pravidel ve srovnání s předchozím vydáním Incoterms 2000 snížil ze 13 na 11. ICC toho dosáhla nahrazením dosavadních pravidel DAF, DES, DEQ a DDU dvěma novými pravidly: DAT s dodáním do překladiště (delivered at terminal) a DAP s dodáním do místa určení (delivered at place). Obě tato pravidla mohou být použita bez ohledu na způsob provedené přepravy.“
„Jak jsou pravidla v nové verzi Incoterms rozdělena?“
„Jedenáct pravidel se nyní dělí do dvou skupin. První skupinu představují pravidla vhodná k použití jakéhokoliv způsobu přepravy včetně kombinované, multimodální. Jde o pravidla EXW, FCA, CPT, CIP, DAT, DAP a DDP. Tato pravidla lze použít i v případech, kdy v přepravním řetězci není zahrnuta námořní přeprava.
Druhou skupinu představují pravidla, která jsou použitelná jen při námořní nebo vnitrozemské vodní přepravě. Patří do ní pravidla FAS, FOB, CFR a CIF. U těchto pravidel mohou místo dodání a místo určení představovat přístavy. U tří pravidel – FOB, CFR a CIF – bylo upuštěno od dosavadního pomyslného kritéria přechodu rizika přes zábradlí lodi v nakládacím přístavu, které bylo vhodněji nahrazeno dodáním zboží na palubu lodi. To lépe vyjadřuje realitu a odstraňuje používání již zastaralého přechodu rizika přes pomyslnou linii.
Nic se však nezměnilo na svrchovaném právu stran kupní smlouvy, jímž je právo prodávajícího a kupujícího zcela nezávisle rozhodovat o použití konkrétního pravidla. Incoterms tedy nejsou nikde ve světě nějakou zákonnou normou. Je třeba také znovu připomenout, že nová pravidla nepředstavují a nenahrazují kupní smlouvu, neřeší otázku přechodu vlastnictví a neuvádějí žádné údaje týkající se ceny zboží ani způsob řešení sporů nebo reklamací. To vše musí být upraveno v kupní smlouvě. Je velmi důležité, aby pravidlo, na jehož použití se smluvní strany dohodnou, odpovídalo zboží, způsobu přepravy, a především tomu, zda se strany se zřetelem na specifické místní podmínky potřebují domluvit na nějakých úpravách zvoleného pravidla.“
„Incoterms 2010 také popisují povinnosti, které na sebe berou prodávající a kupující…“
„Každé pravidlo je v publikaci uvedeno ,pokynem pro uživatele‘, které má účastníkům usnadnit jeho správnou volbu. Tak jako v předchozích verzích i v tomto novém vydání jsou povinnosti prodávajícího a kupujícího dále rozvedeny v deseti bodech v zrcadlové podobě ve dvou sloupcích – ve sloupci A jsou uvedeny povinnosti prodávajícího a v protilehlém sloupci B povinnosti kupujícího.
Nová pravidla věnují zvýšenou pozornost bezpečnosti pohybu zboží, které vyžaduje ověření, že nepředstavuje ohrožení života nebo majetku z jiných důvodů, než jaké vyplývají z povahy zboží. Této problematice se, pokud jde o odpovědnost stran, věnují články desatera A2/B2 a A10/B10.
Nová pravidla berou rovněž náležitý zřetel na tzv. následný prodej zboží, jinak také označovaný jako prodej plovoucího zboží. Setkáváme s tím především při prodejích hromadného zboží, kde běžně dochází během přepravy k několika prodejům, které se označují anglicky ,down‘ a ,string‘. Pokud k tomu dojde, neodesílá prodávající kupujícímu zboží, neboť to již bylo před tím naloděno předchozím prodávajícím v průběhu přepravy. Prodávající v rámci takového následného prodeje uskutečňuje svůj závazek dodání vůči kupujícímu nikoli naložením zboží, ale obstaráním zboží již odeslaného/naloděného.
Podle připomínek, které návrhové komisi ICC došly z celého světa, lze s uspokojením konstatovat, že ve světě dochází ke stále širšímu uplatňování pravidel Incoterms v praxi. Pravidla Incoterms tradičně nalézala uplatnění zejména v zahraničním obchodě, při kterém se zboží přepravuje přes státní hranice. Přechod zboží přes hranice se však v různých částech světa, zejména v obchodních blocích, stal méně významným. Proto se v podtextu pravidel rozeznává, že dodací doložky mohou být uplatňovány jak v mezinárodních, tak i ve vnitro-státních kupních smlouvách. V důsledku toho uvádějí Incoterms jasně na řadě míst, že povinnosti stran odpovídají platným exportním a importním formalitám, pokud v tomto místě přicházejí v úvahu.“
„Co vedlo ICC k tomu, aby při přípravě nové verze Incoterms položila důraz také na používání těchto podmínek ve vnitrostátních smlouvách?“
„Dva důvody přesvědčily Mezinárodní obchodní komoru, že tato změna odpovídá současné situaci. Prvním je skutečnost, že v současnosti již řada obchodníků používá Incoterms také běžně při sjednávání vnitrostátních kupních smluv. Dalším důvodem je dnes již zjevná ochota v USA k uplatňování pravidel právě ve vnitrostátním obchodě a nahrazení zcela nevyhovujícího dřívějšího ustanovení, tzv. Jednotného obchodního kodexu (Uniform Commercial Code).
Já osobně již řadu let vystupuji proti používání pravidla EXW v zahraničněobchodní činnosti, protože existuje řada neblahých zkušeností s používáním této dodací doložky, a to jak při vývozu zboží, tak při jeho dovozu. Proti uvedení této parity v souboru Incoterms byly námitky již při předcházejícím vydání v roce 2000. Také tentokrát návrhová komise dospěla ke shodě, že by tato parita měla být vyloučena ze souboru těch, které jsou doporučovány k uplatnění v mezinárodních kupních smlouvách. Proti tomuto vyloučení však byla řada států poukazujících na svoji existující praxi. I v novém vydání tedy zůstala tato pro zahraniční akce nevyhovující dodací doložka, i když s náležitými výhradami a doporučením přednostně používat dodací doložku FCA, která současným podmínkám zahraničního obchodu zcela vyhovuje. Návrhová komise věnovala pozornost také povinnosti prodávajícího obstarat pojištění zboží, které kryje riziko kupujícího proti ztrátě a poškození zboží během přepravy. Jedná se o ustanovení obsažené v dodacích doložkách CIP a CIF. Navzdory různým připomínkám komise nakonec rozhodla zůstat u tzv. minimálního krytí, které umožňuje vždy dodatečné připojištění, a to proti některým snahám o tzv. maximální krytí, které by však bylo v praxi obtížně definovatelné.“
„Jak hodnotíte seminář Dopravních novin a SSL k podmínkám Incoterms a námořní dopravě, na kterém jste přednášel?“
„Je dobře, že v České republice věnuje odborná veřejnost velkou pozornost otázkám spojeným s uzavíráním smluv v zahraničním obchodu. Seminář, který společně uspořádaly Dopravní noviny a Svaz spedice a logistiky ČR, byl zaměřen na všechny účastníky přepravního řetězce, zejména však na zasílatele. Právě oni zaujímají významné postavení při uskutečňování zahraničněobchodních transakcí a často také působí jako kvalifikovaní poradci při sjednávání podmínek kupní smlouvy.
Vysoká účast na semináři právě ze strany zasílatelů ukázala, jakou důležitost této problematice přikládají. Od zasílatelů se očekává nejen dokonalá znalost pravidel, ale především také schopnost jejich správné aplikace v daných podmínkách. A právě na praktické používání pravidel a jejich detailní výklad s poukazem na možné problémy při jejich realizace v praxi jsem se při svém výkladu na semináři zaměřil.“
Pavel Toman
