Rakousko

V řadě evropských států vznikají s významnou finanční podporou z veřejných zdrojů veřejná logistická centra. Jedním z příkladů může být nedávno vybudované veřejné logistické centrum Cargo Centrum Graz (CCG) nedaleko hlavního města rakouské spolkové země Štýrsko – Štýrského Hradce (Graz). Centrum se nachází v optimální poloze na důležitém dopravním koridoru sever – jih procházejícím Rakouskem a na spojnici SRN a balkánských zemí. Veřejná logistická centra je vhodné budovat v nové optimální lokalitě mimo město, aby měla možnost dalšího rozvoje i v budoucnu. Financování výstavby se zpravidla – s ohledem na vysoké investiční náklady – uskutečňuje na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP – Public Private Partnership). Velice důležitá je proto nejen podpora z veřejných zdrojů, ale i činnost veřejných orgánů, které musí zajistit nezbytnou podporu v oblasti územního řízení a následného vydání územního rozhodnutí v souladu s politickou, hospodářskou politikou státu a regionu a ochranou životního prostředí. Pro správné fungování veřejného logistického centra je nezbytné, aby byla zajištěna především: l dostatečná plocha veřejných skladů s velkoprostorovým uspořádáním, zvýšenými rampami a podobně, l vhodné napojení na železniční a silniční síť, l optimální technologie překládkových operací, l umístění dalších služeb, celnice a podobně, l přístupnost k telematickým a informačním službám, l vhodná návaznost na průmyslové oblasti, l zřízení logistické infrastruktury. Všechna opatření musí směřovat ke snížení nákladů na dopravu a dis-tribuci výrobků a ke zvýšení kvality přepravy i služeb. Optimální dopravní napojení Vlastní areál CCG leží u obce Werndorf, mezi dálnicí A9 Wels – Štýrský Hradec – Maribor (tzv. Pyhrnská dálnice) a železniční tratí Vídeň – Štýrský Hradec – Maribor (tzv. Jižní dráha, součást X. transevropského železničního koridoru) a pět kilometrů od mezinárodního letiště Graz-Thalerhof. Přímé silniční napojení na dálnici A9 zajišťuje nově vybudovaná dálniční křižovatka těsně u areálu CCG. Optimální napojení na silniční síť dále podtrhuje nedaleká dálnice A2 (tzv. Jižní dálnice), která se křižuje s dálnicí A9 jižně od Štýrského Hradce. Železniční trať ze Štýrského Hradce na jih se postupně modernizuje a zdvoukolejňuje. Kolejové napojení CCG je z modernizované železniční stanice Werndorf. Kolejiště v areálu CCG má sice průjezdné uspořádání, ale zatím je ukončeno výtažnou kolejí podél dálnice. V budoucnu se předpokládá také napojení na plánovanou vysokorychlostní trať Vídeň – Štýrský Hradec – Klagenfurt (tzv. Koralmskou dráhu), která by v tomto úseku měla vést na západním okraji CCG v souběhu s dálnicí A9. Areál se nachází v těsném sousedství ploch určených pro průmyslovou zónu. CCG současně plně převzalo funkci staršího, málo kapacitního překladiště kombinované dopravy v železniční stanici Graz-

• Messendorf, využívané dříve též pro linku Ro-La Štýrský Hradec – Řez-

no. Cesta k vybudování centra nebyla jednoduchá Jak je to u obdobných velkých projektů obvyklé, i projekt CCG se vyvíjel postupně. Rakouské spolkové dráhy ÖBB měly původně zájem vybudovat v aglomeraci Štýrského Hradce nové překladiště kombinované dopravy nahrazující nevyhovující překladiště v železniční stanici Graz-Messendorf. Jednalo se sice o malý, ale relativně drahý projekt. Zájem však opadl začátkem devadesátých let v důsledku války v tehdejší Jugoslávii, která způsobila dočasnou změnu přepravních proudů v této oblasti. V polovině devadesátých let se ovšem situace postupně normalizovala a v roce 1997 již byla pro záměr opět příznivá. V té době se o možnost o zřízení překladiště začala zajímat zemská vláda ve Štýrsku; významně se v této věci angažovala také štýrská Hospodářská komora. Pro budování centra byla založena společnost Terminal Werndorf, jeho koncepci pro ni vypracovaly poradenské firmy. Na jejím základě pak projekt získal podporu štýrských politiků a následně se ho podařilo prosadit do rakouského plánu rozvoje infrastruktury, přestože rakouské dráhy ÖBB byly zásadně proti, neboť se jednalo o konkurenční projekt. Byl ustaven výbor, který rozhodoval o vedení stavby a schvaloval důležitá rozhodnutí. Násle- dovala složitá jednání se Společ- ností kolejové infrastruktury SCHIG (Schienen-Infrastruktur Gesellschaft; rámcově odpovídá české SŽDC). Jednání trvala přibližně dva roky. Vlastní výstavba centra pak byla zahájena v březnu 2001 a dokončena v červnu roku 2003. Veřejné i soukromé zdroje spolupracovaly Jakou roli hrál v projektu stát, respektive veřejný sektor a státní dopravní politika, a soukromý (privátní) sektor? Zjednodušeně lze říci, že z veřejných zdrojů byly pořízeny pozemky a vybudována základní dopravní infrastruktura, zatímco soukromé zdroje hradily výstavbu doplňkové infrastruktury včetně budov a zařízení. Na zřízení potřebné základní infrastruktury se podílely „státní“ společnosti HL-AG, SCHIG a AS-FINAG. Společnost HL-AG (Hochleistungsstrec­ke AG; prakticky Ge- nerální plánování hlavních tratí, a. s.), začleněná do struktury ÖBB, zajišťovala základní projekční práce. Rozhodující pro financování výstavby však byla SCHIG. Pro vlastní realizaci pak byla vytvořena společnost SCHIG Werndorf. ASFINAG (Autobahnen- und Schnellstrassen Finanzierungs-Aktiengesellschaft; Akciová společnost pro financování dálnic a rychlostních komunikací – rámcově odpovídá českému ŘSD) zase financovala a vybudovala novou křižovatku na dálnici A9. Náklady na základní infrastrukturu zahrnující kolejiště, jeřábovou dráhu, silniční komunikace, zpevněné plochy, část inženýrských sítí a na pořízení pozemků dosáhly zhruba 80 milionů €. Majitelem pozemků a základní dopravní infrastruktury je zatím společnost SCHIG Werndorf, která se společností CCG uzavře- la leasingovou smlouvu (smlouvu o pronájmu) na dobu třiceti let. CCG zaplatí formou ročního nájmu celkem 42 milionů € a příslušné úroky; bude tak refinancovat zhru- ba 53 procent nákladů. Přímá do- tace státu (z veřejných zdrojů) dosáhne 38 milionů €, tedy přibližně 47 procent. (Na okraj lze uvést, že u překladišť ÖBB představo- vala přímá dotace státu 60 pro- cent.) Podmínkou je, že společnost CCG nesmí být po dobu patnácti let zisková. Vlastníkem pozemků a základní dopravní infrastruktury se sta- ne teprve po třiceti letech a zaplacení celé částky. Náklady na doplňkovou infrastrukturu, zahrnující především objekty, tedy skladovací haly, budovy, část inženýrských sítí a dva portálové jeřáby, dosáhly zhruba 40 milionů €. Jejich majitelem je společnost CCG se základním kapitálem pět milionů €. Společníky jsou privátní společnosti, tři banky a spolková země Štýrsko prostřednictvím ESTAG (Energie Steiermark AG). Rozhodující podíl – 51 procent – v ní drží soukromé spediční společnosti (například Glanz, Hödlmayr, Jöbstl či Wenzel Logistics). Tři zemské banky (Raiffeisenlandbank Steiermark, Die Steiermarkische a HYPO Landesbank Steiermark) vlastní podíl 24 procent. ESTAG – akciová společnost s majoritním podílem (51 procent) spolkové země Štýrsko – drží zbývající čtvrtinový podíl. Kromě toho ještě společnost IMMORENT vybudovala kancelářské budovy, které pronajímá společnosti CCG v rámci leasingové smlouvy. Dále byla jako stoprocentní dceřiná společnost CCG vytvořena i provozní společnost (Betriebsgese­llschaft m. b. H. & CoKG (ÖBB 51 procent a dopravní společnost Frikus 49 procent; do budoucna by měly mít obě společnosti stejný, poloviční podíl). Vlastní provoz na kolejišti CCG zajišťují STLB (Štýrské zemské dráhy), ovšem také CCG může ve spolupráci se Štýrskými zemskými dráhami (STLB) vystupovat na dopravním trhu jako samostatný železniční dopravce. Areál umožňuje řadu logistických služeb V areálu CCG s celkovou plochou 500 ti- síc m2 je celkem 130 tisíc m2 zpevněných ploch, z toho 65 tisíc m2 volných manipulačních ploch a 25 tisíc m2 odstavných ploch pro kontejnery, výměnné nástavby a silniční návěsy. To odpovídá kapacitě 1600 TEU v jedné vrstvě (možné je stohování kontejnerů do tří vrstev). Část plochy je upravena pro odstavení kontejnerů s nebezpečným zbožím. V areá- lu je zajištěno i napojení na elektrickou síť pro chlazení nebo ohřev tankových a chladírenských kontejnerů. K dispozici je v něm i 63 tisíc m2 skladovacích hal a 6500 m2 kanceláří. Kolejiště tvoří čtyři překládkové koleje o délce 700 metrů, dvě koleje pro všeobecnou nakládku a vykládku v délce 750 metrů, překládková kolej pro systém Ro-La v délce 610 metrů a další manipulační koleje. Celková délka kolejí dosahuje přibližně 13 kilometrů. Většinu z 49 výhybek lze dálkově ovládat z ústředního stavědla. Překladiště kombinované dopravy je vybaveno dvěma portálovými jeřáby a jedním mobilním čelním překladačem, což umožňuje 80 překládkových manipulací za hodinu. V areálu je také opravna kontejnerů s potřebným technickým vybavením. Součástí je i celní úřad. Pro silniční vozidla areál nabízí služby čerpací stanice, myčky, stanice technické kontroly, pneuservisu a také pronájmu odstavných ploch. V CCG se nevyužívá železnice pouze v rámci kombinované dopravy, ale i pro konvenční vozové zásilky. Týdně se jedná o zhruba 60 železničních vozů. Přímou nakládku a vykládku železničních vozů umožňuje uspořádání kolejiště i koleje a rampy u některých skladovacích hal. Nájemci CCG jsou především firmy poskytující spediční a logistické služby. Vedle společníků CCG (Glanz, Hödlmayr, Jöbstl, Wenzel Logistics) jsou to firmy Rail Cargo Austria, Schenker Stinnes Logistics, Schier, Otten & CO, Panalpina a FRL (součást společnosti Frikus). Dalšími nájemci jsou DHL, Rakouská pošta a Brantner Duvenbeck. Kombinovaná doprava v CCG Rozhodující relace kombinované dopravy z CCG směřují do terminálů v SRN a v Rakousku a do jadranských přístavů Terst a Koper. Zatím se však nejedná vždy o ucelené vlaky, často se využívá i možnost tvorby skupiny vozů. Přímé vlakové spojení je v provozu do většiny rakouských terminálů (Bludenz, Hall, Villach, Vídeň, Wolfurt). Ucelený vlak jezdí do terminálu Wels jako anténní spojení pro vlaky operátora Kombiverkehr z terminálů Hannover, Neuss, Duisburg-

• Ruhrort a Ludwigshafen. V roce 2004/2005 byl v provozu třikrát týdně ucelený vlak do terminálu Duisburg-Rheinhausen. Jako jeden z úspěšných projektů vlak od Evropského společenství získal finanční podporu podle Výzvy 2003 v rámci Programu Marco Polo. Železničními dopravci vlakového spoje s názvem Graz–Duisburg Express jsou dvě soukromé společnosti (v Rakousku LTE Logistik- und Trans-port-GmbH a v SRN rail4chem). Ucelený vlak do Koperu je zatím v provozu jednou týdně. V současné době se v CCG zpracovává přibližně 75 vlaků týdně. Další plánované ucelené vlaky se uvažují ve směru SRN do Bremerhavenu, Ludwigshafenu, Norimberku, Stuttgartu–Kornwestheimu a dále také do Antverp.

V těsném sousedství, na jih od areálu CCG, se plánuje vybudování průmyslové zóny. Podél dálnice A9 již byly vyčleněny potřebné plochy a výstavba má být zahájena v nejbližší době. Nově vybudované podniky budou moci optimálně využívat širokou nabídku logistických služeb CCG. Výhody veřejného logistického centra Struktura zcela nového modelu PPP v Rakousku umožňuje provoz veřejného logistického centra včetně překladiště kombinované dopravy, jejichž služby a výkony se nabízí zcela neutrálně všem potenciálním zákazníkům. CCG je také jedním z vhodných příkladů optimálně situované lokality veřejného logistického centra. Úspěšný projekt na bázi PPP v oblasti dopravní logistiky uskutečnily soukromé dopravní a spediční firmy a tři největší štýrské banky společně se spolkovou zemí Štýrsko a rakouským státem. Různorodá struktura společnosti uspokojivě odbourává určité nevýhody veřejných prostředků a otevírá pro CCG široké možnosti, které jsou dány blízkým kontaktem se zákazníky, informovaností o situaci na trhu a hospodářskou efektivitou. Ing. Ivan Novák, CSc.