Transport a Logistika

Moderní telekomunikační systémy se stále více prosazují také v dopravě, a to jak v silniční, tak například v železniční. Zejména na silnici je úkolem telematiky, jak se tyto systémy souhrnně nazývají, šetřit čas i peníze a v první řadě zajistit maximální bezpečnost všech účastníků silničního provozu. Jelikož význam telematiky stále stoupá, nebylo náhodou, že právě jí byl věnován i jeden z klíčových seminářů brněnského veletrhu Transport a Logistika na začátku října. Pod slovem telematika si lze představit všechny systémy určené pro řízení a usměrňování dopravy či řešení její bezpečnosti a plynulosti. Motoristům mohou tyto systémy pomoci při rozhodování o trase před započetím jízdy, jejich prostřednictvím mohou řidiči dostávat během jízdy důležité informace například o vzniklých překážkách v provozu nebo o nebezpečích a nehodách. V případě nehody pak telematika pomůže jak zraněným, tak záchranářům. Stát vytváří pravidla Podle ředitele odboru strategie ministerstva dopravy Ondřeje Jaška schválila vláda v červenci strategii dopravní politiky pro léta 2005 až 2013, která obsahuje rámcové směry i v oblasti dopravní telematiky. „V současné době pracujeme na pilotních telematických projektech, jako je projekt tísňového volání nebo projekt jednotného systému dopravních informací,“ uvedl Ondřej Jašek. Jak dále řekl, základním úkolem státu by mělo být zajištění toho, aby telematické aplikace byly schopny komunikovat s infrastrukturou a naopak. Příklad pendolina a jeho negativního vlivu na české kolejové obvody svědčí o tom, že ne vždy se to podaří hned od začátku vyřešit. „Moderní technologie neodstraní všechny problémy, mohou ale výrazně napomoci k jejich vyřešení,“ řekl Ondřej Jašek. Při nehodě pomůže e-call Jedním z prvních případů využití telematiky v praxi je chystaný projekt tísňového volání přímo z vozidla, který povede k eliminaci těžkých následků dopravních nehod. Pokud bude vozidlo tímto systémem vybaveno, při případné havárii samo vyšle tísňové volání do integrovaného systému. Po vyhodnocení situace bude odpovídajícím způsobem zajištěna pomoc při záchraně lidských životů, odtažení vozidla z komunikace a podobně. „Při přípravě pilotního projektu tohoto systému vycházíme z toho, že by e-call v případě nehody umožnil jak automatické, tak manuální volání, a to buď přímo od řidiče, nebo například od svědka nehody či spolujezdce,“ řekl Martin Pichl z odboru strategie ministerstva dopravy. E-call má umožnit včas informovat o místě a charakteru události a bude úzce spolupracovat se sítí současné tísňové linky 112. „Díky lepší kontrole se nám také podaří odstranit plané poplachy a zlomyslná volání na tísňové linky,“ dodal Martin Pichl. Systém je momentálně ve fázi výběru partnera pro pilotní projekt. JSDI poskytne informace Novinkou letošního podzimu je zavedení Jednotného systému dopravních informací (JSDI) – od 1. listopadu v Ostravě pracuje Národní dopravní informační centrum. „Jeho pracovníci budou sledovat dopravní situaci na pozemních komunikacích v České republice a v rámci JSDI poskytovat autorizované ověřené dopravní informace motoristům, médiím, Integrovanému záchrannému systému, subjektům veřejné správy a všem dalším uživatelům, kteří dopravní informace potřebují,“ uvedla v Brně mluvčí ministerstva dopravy Marcela Žižková. V první fázi bude informační centrum poskytovat zprávy o zimní sjízdnosti a informace z dálnice D1. Půjde o centrální sběr a předávání informací od policie, zdravotníků, hasičů, správců komunikací, meteorologů a dalších subjektů. Ověřené informace řidiči najdou na Portálu veřejné správy, dozvědí se je z rozhlasových stanic, prostřednictvím dopravních informačních služeb ABA, DITA, Global Assistance a ÚAMK či z mobilních telefonů, navigačních přístrojů a dalších distribučních kanálů. Rádio nestačí „V současné době pochází 76 procent veškerých dopravních informací od řidičů, což je neudržitelný stav,“ řekl koordinátor projektu Jaroslav Zvára. Takové informace jsou totiž často zastaralé, neúplné, tedy i nepříliš důvěryhodné. Právě to by měl napravit systém JSDI. Důležitou oblastí, kde se telematika stále více prosazuje, jsou samotná motorová vozidla. V nich už přístroje rovnou kontrolují řidiče. U nákladních vozidel to jsou například omezovače rychlosti, nyní se v Evropské unii hovoří o povinnosti vybavovat tímto zařízením i osobní vozidla. Telematika také dbá například na dodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly (parkovací systémy, tempomaty), na dodržování používání bezpečnostních pásů (světelné kontrolky, zvukové alarmy) či na kontrolu požití alkoholu před jízdou (systém alolock). V blízké budoucnosti se podle ředitele BESIP Roberta Šťastného telematika uplatní například při sledování pozornosti řidiče (kontrola přejetí čáry bez zapnutí ukazatele směru). Problémem je zatím to, jakým způsobem má telematika reagovat. Zda má pouze upozornit řidiče v případě, že dojde k nějaké krizové situaci, či zda má rovnou zasáhnout do řízení motorového vozidla (například automaticky snížit rychlost).
Tomáš Johánek