19. října 2014
V návaznosti na článek v Dopravních novinách ze 7. srpna o pokusech EHK sjednotit předpisy jednotlivých členských zemí ohledně podmínek udělování licence pro provozování zasílatelství si zde dovoluji přidat i své stanovisko. Pracuji ve skupině při SSL, která se aktivně zabývá osvětovou a výukovou činností v oboru dopravy a zasílatelství. Již pěknou řádku let nabízíme ucelený systém výuky dopravních oborů v rámci projektu Spediční expert, pod záštitou FIATA.
Před dvěma lety jsme uvedli do života i časově příznivou variantu e-learningového studia a možnost selekce studovaných módů (specializace). To s sebou také přineslo příznivý cenový dopad. Přesto rok od roku zájem o vzdělávání klesá. Obávám se, že na vině již není vliv hospodářské krize, která ostatně pomalu odeznívá. Hlavní problém vidím v tom, že firmy nevidí nutnost poskytnout svým zaměstnancům a jednotlivci sami sobě vyšší úroveň znalostí z externích zdrojů. Ve větších firmách školí služebně starší ty nově příchozí, u malých firem se útržkovitá „znalost“ předává mnohdy s poukazem, že „tak se to dělalo vždycky“. Jaké zhůvěřilosti mohou z takového postupu vzejít, netřeba připomínat.
Firmy nechápou potřebu být pojištěné, protože otázku odpovědnosti za škodu zaměňují s „odškodněním“ s cílem „jen aby nám zákazník neutekl“. Firmy nevidí nutnost procházet náročnými řízeními s cílem získání licence například na přepravu nebezpečných věcí, protože „to za ně někdo udělá“. Následky takového alibistického chování byly popsány již v mnoha předchozích úvahách. Jako ještě horší však spatřuji ten moment, že zákazník a trh si na podobné pokřivené chování zvykají a přejímají ho pro příští objednávky, kde se již tyto nedostatky stávají standardem, a ve svém důsledku vedou k narušení konkurenčního prostředí, neboť profesionálně vystupující společnosti se svými náročnějšími podmínkami nemohou uspět.
Dobrovolnosti se meze nekladou, ale součástí české povahy je odnepaměti jistá anarchie tam, kde neexistuje a není důsledně prosazován (srozumitelný) předpis. Proto se přikláním k podpoře zavedení vázané živnosti v oboru zasílatelství, samozřejmě za předpokladu odborné definice této živnosti a profesních předpokladů k jejímu provozování. Univerzálním lékem tento krok sice nebude, ale měl by přinutit podnikatele v oboru věnovat se více úrovni znalostí svých i svých zaměstnanců.
