24. ledna 2019, Milan Frydryšek
Situace v Jihomoravském kraji při zajišťování autobusové dopravy v závazku veřejné služby se výrazně komplikuje. Dopravci musí řidičům podle vládního nařízení od roku 2017 vyplácet výrazně vyšší mzdy a kraji na toto navýšení již docházejí prostředky. Na danou situaci kraj nakonec zareagoval tak, že dopravním firmám vypověděl s třicetiměsíční lhůtou stávající smlouvy.
Současná situace, kdy kraj není schopen dopravcům po celou dobu kontraktu pokrýt zvýšené náklady na mzdy, je podle generálního tajemníka Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěcha Hromíře dána tím, že Jihomoravský kraj začal jako první soutěžit dopravní obslužnost podle nového zákona o veřejných zakázkách. A desetileté smlouvy jsou nastavené tak, že kraji dávají jen malé možnosti, jak navýšit cenu za sjednaný přepravní výkon.
„Kraj se cítí být vázaný kritériem desetiprocentního navýšení na jednu skupinu a maximálním limitem 5,944 milionu Kč bez DPH pro dopravce, který ji obsluhuje. Skupinou je míněná vysoutěžená oblast, kterou má dopravce na starosti. Někdo může mít jen jednu, někdo i více. Ovšem tento maximální limit se vztahuje na celou dobu kontraktu. Pokud kraj celou tuto částku vyplatí v jednom nebo dvou letech, dále ji již nemůže podle stanoviska kraje navýšit. A v tom je právě potíž. Celý problém vznikl v roce 2016, kdy vláda přeřadila řidiče autobusů svým nařízením do skupiny číslo pět, navýšila rovněž minimální mzdu a všechny odvozené mzdy zaručené, přiřkla řidičům příplatek za rizikovost a nastavila jim devadesátiprocentní odměnu za dobu čekání mezi spoji. Tím se razantně zvýšily náklady na mzdy řidičů autobusů, výrazně nad rámec, se kterým mohli počítat jak dopravci, tak kraj, když se sjednávaly smlouvy podle zákona o veřejných zakázkách,“ přiblížil situaci Vojtěch Hromíř.
Zákonem povolené navýšení peněz nestačí
Poté, co toto nařízení vstoupilo v roce 2017 v účinnost, dostaly se obě strany do neřešitelné situace. Kraj podle Vojtěcha Hromíře již poskytl, případně ještě poskytuje navýšení prostředků do úrovně zmíněných deseti procent a necelých šesti milionů korun na skupinu, ale to v žádném případě nestačí. „Pokud by se nenašlo nějaké jiné řešení, autobusoví dopravci jen za rok 2018 utrpí ztrátu v řádu padesáti milionů korun, což jsou poměrně velké peníze. A v dalších letech, tedy v roce 2019 a 2020 by to již byly další ztráty, celkově v řádech stovek milionů korun. Byli by to oni, kdo by na zvýšení mezd řidičů fatálně doplatil. Za předčasné vypovězení nebo nedodržení smlouvy jsou velké sankce, takže dopravci nemohou přestat smlouvu plnit, dokonce ani za situace, kdy jim hrozí hospodářská ztráta. Té by se sice vyhnuli, ale museli by místo toho platit vysoké pokuty. Jsou tak v kleštích,“ upozornil Vojtěch Hromíř.
Řešením může být finanční pomoc státu
Kraj se cítí smlouvou vázaný a nechce dopravcům poskytnout nic nad stanovený rámec, protože by porušil zákon o veřejných zakázkách. Řešení však podle Vojtěcha Hromíře přesto existuje. Smlouvy jsou opatřeny klauzulí, že pokud se výrazně změní vnější podmínky, za což přeřazení a prudký nárůst mezd řidičů považovat lze, a ústřední orgán státní správy se zaváže vyšší náklady dofinancovat, je to právně průchodné. „Právě v dofinancování z centrálního zdroje vidíme možné řešení poté, co kraj vyčerpá zákonem povolené navýšení financí pro dopravce. Myslíme si, že váha rozhodnutí nyní leží na ministerstvu dopravy, případně ministerstvu financí, ale rozhodně jsou zde pádné důvody, aby stát za této situace pomohl. Vždyť právě stát tuto situaci svým nařízením způsobil. Ostatně již bývalý premiér Bohuslav Sobotka krajům sliboval, že v balíčku prostředků, které dostaly na opravy silnic, jsou i peníze na vykrytí nárůstu mezd. Ministerstvo dopravy tedy podle nás může projevit dobrou vůli a situaci pomoci vyřešit. Černý Petr nemůže zůstat jen v rukou dopravců na jižní Moravě. Systém dopravní obslužnosti tam po mnoho let funguje excelentně, a to jak díky kraji jako zadavateli, tak tamnímu organizátoru dopravy a samozřejmě jednotlivým dopravcům. A za to by se jim dostalo vděku, že každému z nich zbydou mnohamilionové ztráty? To by byl dost zvláštní svět,“ řekl Vojtěch Hromíř a dodal: „Nebylo by normální, aby smlouvy na jedné straně limitovaly přiměřený zisk dopravců a vůbec nelimitovaly jejich možnou ztrátu, pokud ji nemohou ovlivnit. I proto je v nich ustanovení o dofinancování ústředními orgány.“
V důsledku výpovědí se mění i původní kalkulace firem
Tím, že Jihomoravský kraj v roce 2018 vypověděl dopravcům smlouvy, si uvolnil ruce, aby vše mohl přesoutěžit zhruba o rok dříve, než vyprší platnost původních smluv, tedy již na podzim roku 2020. To však způsobuje i další komplikaci. Smlouvy jsou velice detailní, i co se týče technického vybavení autobusů, odbavovacích zařízení apod. A rovněž zavazují dopravce k pravidelné obnově vozového parku. Tuto obnovu však mají ve smlouvách zakalkulovanou na celou dobu trvání závazku, tedy na deset let. „Při zkrácení závazku by proto bylo zapotřebí, aby kraj tyto parametry přehodnotil, umožnil jim například snížit standard autobusů a nenutil je v poslední fázi do obnovy vozidel. Nejenže se jim zvyšuje ztráta v důsledku vládou zvýšených mezd, ale navíc při zkrácené době závazku se jim úměrně sníží i příjmy. A za této situace budou muset pořizovat nová vozidla, pro která potom třeba nebudou mít využití,“ upozornil Vojtěch Hromíř.
Zodpovědnost by měla být rovnoměrně rozložena
Podle dopravců by zodpovědnost při provozování dopravní obslužnosti měla být rovnoměrně rozložena mezi všechny subjekty, které na její fungování mají vliv. „Jihomoravský kraj podle právního rozboru smluv zřejmě vyčerpal své možnosti dané zákonem. Udělal i to, co je z pohledu dopravce ztrátou, byť je to legitimní, zkrátil smlouvy. Další zátěží je pro ně dramatický zásah do cash flow, na doplatky dlouho čekají, ale mzdy vyplácejí každý měsíc. Bylo by proto férové, když už připravil dopravce o přiměřený zisk za chybějící období, aby jim aspoň snížil standardy na obnovu vozového parku. Tím by, domnívám se, smysl a záměr původního výběrového řízení nenarušil. A stejně tak zodpovědně by měl jednat i třetí hráč, stát, když by zvýšené náklady, které sám vyvolal, dofinancoval, žádnou soutěž by nenarušil, protože v rámci jednoho velkého dopravního systému by se ke všem choval stejně. Jak jsem již řekl, systém veřejné dopravy na jižní Moravě funguje velice dobře a cestující jsou s ním určitě spokojení. A nedává smysl, že by na tom měl prodělávat právě ten, kdo se na jeho zajišťování každý den, každou minutu nejvíc podílí.
Milan Frydryšek
Foto: LAN
