13. ledna 2005
Již podesáté uspořádala na konci loňského roku společnost DHL exportní výzkum, při němž dlouhodobě mapuje úroveň sebevědomí českých vývozců a jejich postoje k aktuálním událostem v České republice i v zahraničí. O výsledcích výzkumu společnost informovala v prosinci. Dotazování se uskutečnilo na vzorku 250 nejvýznamnějších exportních firem. Terénní sběr dat proběhl v loňském listopadu a cílovými osobami rozhovorů byli ředitelé firem nebo osoby z vrcholového managementu zodpovědné za exportní politiku firmy. V krátkodobém horizontu očekává třetina (32 %) exportérů nárůst objemu exportu, necelá pětina (18 %) pak jeho pokles. Bezmála polovina (48 %) dotázaných zástupců exportních firem krátkodobě žádné výkyvy v objemu exportu nepředpokládá. V dlouhodobém horizontu očekává šest z deseti (61 %) exportních firem nárůst objemu exportu, necelá desetina (9 %) vývozců očekává pokles objemu exportu a čtvrtina (26 %) exportérů předpokládá zachování stávající úrovně objemu exportu. V desáté vlně výzkumu DHL zaznamenala pokles indexu krátkodobého exportního sebevědomí, který ukazuje na negativní očekávání exportérů pro příští tři měsíce. V delším časovém srovnání je zřejmá nevyrovnanost krátkodobých očekávání českých exportérů. Od jara předloňského roku se v jarních vlnách šetření, na rozdíl od podzimních, index krátkodobého exportního sebevědomí pravidelně zvyšuje. Naopak v podzimních vlnách šetření DHL zaznamenává jeho pokles. Index dlouhodobého exportního sebevědomí roste již pátou vlnu šetření v řadě, tedy od jara předloňského roku, a ukazuje na stálost pozitivních očekávání českých exportérů pro následujících dvanáct měsíců. Počet zaměstnanců. Bezmála šest z deseti (57 %) dotázaných exportních firem předpokládá, že počet zaměstnanců bude v příštích 12 měsících spíše stagnovat. Pozitivním momentem je, že poprvé od zahájení projektu, tedy od roku 1999, dosáhl index zaměstnanosti (konstruovaný jako předpokládaný nárůst počtu zaměstnanců minus předpokládaný pokles počtu zaměstnanců) kladné hodnoty 1. Znamená to, že mezi exportéry očekávajícími pohyb v počtu zaměstnanců převážili ti, kteří očekávají nárůst počtu zaměstnanců. Dominantní postavení mezi cílovými zeměmi českého exportu si dlouhodobě zachovávají země Evropské unie (86 %), jmenovitě pak Německo a Slovensko. Za nejperspektivnější trhy pro budoucí export jsou označovány Rusko (22 %), Německo (21 %) a ostatní země EU (20 %). Vstup do EU. Půl roku po vstupu České republiky do EU tvrdí devět z deseti (88 %) dotázaných exportních firem, že se připravily na vstup do EU „dobře“. Některé exportní firmy však přípravy podcenily, a to zejména v oblasti slaďování norem a legislativy s normami EU (18 %). Bezmála polovina (49 %) dotázaných exportních firem považuje aktuální ekonomickou situaci své firmy za lepší než před 12 měsíci, pro téměř dvě pětiny (37 %) se situace nezměnila a osmina (12 %) ji považuje za horší než před rokem. Finanční prostředky ze strukturálních fondů EU zamýšlejí pro své exportní záměry využít bezmála dvě pětiny (38 %) dotázaných respondentů. Naopak téměř polovina (46 %) dotázaných exportních firem nezamýšlí čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Sedm z deseti dotázaných exportérů nevěří ve vládu Stanislava Grosse: z toho necelá třetina (31 %) „spíše“ a dvě pětiny (39 %) „rozhodně“. Naopak důvěru jí vyslovila pouhá desetina (11 %) dotázaných exportních firem. Desetina (9 %) nedokázala otázku posoudit a další desetina (10 %) „neví“. Šest z deseti (59 %) dotázaných exportních firem připustilo ovlivnění exportu rostoucí cenou ropy. Naopak dvě pětiny (40 %) dotázaných firem žádný vliv nepozorují. (pat)
