15. září 2022, Milan Frydryšek
ČD - Telematika, a.s., dosáhla loni rekordních tržeb 2,033 miliardy Kč. Další plány společnosti, a to nejen pro letošní a příští rok, ale také orientaci na nové segmenty trhu, nám přiblížil předseda představenstva ČD - Telematiky Ing. Jan Hobza.
V loňském roce jste dosáhli rekordních tržeb. Jaké výsledky očekáváte letos?
Nastoupil jsem do společnosti 1. srpna a za loňské finanční výsledky musím všechny kolegy pochválit. A výhled na rok 2022 je ještě výrazně lepší. Takže z finančních výsledků máme letos radost. Velkou měrou se na nich podílela implementace zabezpečovače ETCS. Zatím se nás nedotýká možná komponentová krize a zakázky, které máme nasmlouvané s ČD Cargem a Českými drahami, bychom letos měli stihnout a dosáhnout i plánované marže. Předpokládám, že v tržbách se letos budeme pohybovat mezi 2,3 až 2,6 miliardy Kč. Chci být v těchto výhledech spíše konzervativní, ale věříme, že to dopadne dobře.
ETCS je jednou ze tří hlavních oblastí, která nám generuje největší příjmy. Vedle toho ale velmi dobře funguje naše telekomunikační část a správa sítí.
V příštím roce se budeme muset vypořádat s energetickou krizí a s velkým nárůstem nákladů ve spotřebě energie, což se dotkne i služeb, které poskytujeme v našem datovém centru.
Komponentová krize v ETCS, kterou jsem zmínil, může v příštím roce negativně ovlivnit dodávky technologických zařízení do již vyrobených vlaků, tzv. retrofity. Všichni velcí výrobci těchto zařízení (Alstom, Caf a Siemens) nyní intenzivně pracují na zajištění dodávek pro celý evropský trh, včetně šesti zakázek pro ČD - Telematiku. Na vině je hrozící nedostatek některých potřebných surovin. S našimi dodavateli ale intenzivně pracujeme na optimalizaci plánu dodávek a možných alternativních řešeních, abychom případnými výpadky našich subdodávek neohrozili naše zákazníky. V tuto chvíli tedy zůstáváme pozitivní a věříme, že všem našim závazkům na dodávku ETCS příští rok dostojíme.
Nemůže to mít nakonec dopad i na termín implementace ETCS do roku 2025?
Jsme jednou z mála zemí v Evropě, kde jsme na sebe tak přísní. Většina západních zemí si vytváří pětiletou rezervu a počítá již s rokem 2030, což je z hlediska termínů daných Evropskou komisí akceptovatelné. Takto ambiciózní termín má svá pozitiva i negativa. Čím dříve budeme mít fungující systémy ETCS na železnici, tím rychleji budeme schopni dostat více souprav na rychlejší tratě. To znamená více přepravených osob i nákladu s vyšší úrovní bezpečnosti. Na druhou stranu to vytváří tlak na dodavatelský řetězec a neposkytuje to velké rezervy právě například pro zpoždění dodávek komponent. Rok 2025 stanovený Ministerstvem dopravy jako termín pro zavedení výhradního provozu na vybraných koridorových tratích je pro nás ale zcela závazný a my uděláme vše pro to, abychom našim závazkům dostáli.
Není tlak na rychlou implementaci dán i tím, že nejde jen o bezpečnost, ale i o to, že ETCS umožní, jak jste již uvedl, zvýšit provoz tím, že dovolí zkrátit vzdálenosti mezi vlaky?
Samozřejmě, ale zpoždění a výluky, se kterými se dnes dopravci musejí vypořádat, nejsou dány absencí ETCS. To je dáno kapacitami. Pokud bychom měli funkční infrastrukturu a dostatečný počet vlaků s fungujícím ETCS, tak se, samozřejmě, doprava dá zhustit. Objektivně je dobře, že si stanovujeme takové přísnější termíny. Rozhodně to dopravcům i jejich zákazníkům pomůže, ale v případě, že by komponentová krize skutečně příští rok nastala, musíme na ni být připraveni.
V tuto chvíli řešíme pro naše zákazníky šest zakázek, které představují stovky vlaků, které máme retrofitem osadit. Nyní máme harmonogramy nastavené tak, abychom vše stihli do roku 2025.
S případným zpožděním technologických komponent souvisí ještě jeden problém, který bychom museli jako integrátor řešit. Máme poddodavatele, kteří mají výrobní linky a instalační týmy, které jsou čistě dedikované na ETCS. Pokud bychom jim nebyli schopni předávat technologické celky včas, nebylo by možné jejich výrobní linky pouze vypnout a čekat bez nárůstu variabilních nákladů. Dodávky ETCS by se nám tak prodražovaly o dodatečné provozní náklady, které bychom nechtěli a ani nemohli přenášet na naše zákazníky.
Dříve či později retrofity ETCS skončí. Jistě již uvažujete o tom, na jaké další oblasti se budete zaměřovat…
Máme řadu rozvojových projektů, na kterých chceme stavět budoucnost. První z nich je ČD‑Net, který kolegové již nějakou dobu připravují. Je to síťové a bezpečnostní řešení pro zajištění vyšší úrovně bezpečnosti, dostupnosti a stability IT ve firmách ze Skupiny ČD. Naše zákazníky, kterým poskytujeme datové a hlasové služby, provoz sítí a konektivitu, bychom rádi připojili do ČD‑Netu, což je řešení, které zajišťuje zásadním způsobem ochranu před útoky DDoS, ransomware apod.
To, co v rámci ČD‑Netu nabízíme, je velice elegantní řešení, kdy řadu rizik spojených s provozem aplikací a s přístupem na internet úřadů a podniků jsme schopni eliminovat tak, že před organizaci postavíme robustní bezpečnostní řešení, přes které probíhá veškerá komunikace dovnitř a ven. Toto řešení bychom rádi poskytli v prvé řadě ČD Cargu a Českým drahám.
Během příštího roku bychom rádi postavili ještě jedno datové centrum, abychom toto řešení mohli provozovat v high availability clusteru. Do budoucna máme v plánu ČD‑Net rozšířit o dohledové a monitorovací služby jak síťového, tak bezpečnostního charakteru.
Je tedy zřejmé, že se jedná o velice široké a robustní řešení, které našim zákazníkům poskytne vysokou míru kyberbezpečnosti. Pokud bychom nulou označili žádnou bezpečnost a stovkou absolutní bezpečnost, jsme schopni s tímto naším řešením budoucí zákazníky dostat ze současného stavu na úroveň 80 až 90 %. Je to řešení z oblasti kyberbezpečnosti, které má smysl a má smysl budovat takovou kompetenci na jednom místě ve skupině. Investice s tím spojené jsou v řádech desítek milionů a nebylo by efektivní, aby se podobné řešení stavělo u každého našeho zákazníka zvlášť.
Takže toto řešení bychom rádi vybudovali u nás a provozovali ho jako službu nejen pro celou skupinu, ale případně i pro rezort dopravy, Správu železnic a kohokoliv dalšího, kdo by se chtěl připojit.
Tím se nabízí další otázka. Jmenujete se ČD - Telematika. Poskytujete služby jen pro Skupinu ČD, či i pro jiné subjekty?
Ne, my poskytujeme služby pro skupinu ČD pouze z určité části, ale jsme komerční firma, která působí na běžném trhu, účastní se zakázek, soutěží a vyhrává. Pro Skupinu ČD nyní poskytujeme přibližně polovinu našich služeb, ale druhou polovinu představuje komerční trh – jsou to mobilní operátoři, Škoda Auto, DPP, VZP, škála našich zákazníků je široká.
Ale vzhledem k tomu, že jsme vlastněni Českými drahami, našim primárním motivem a zaměřením je naše skupina a železnice. Především pro dráhu bychom chtěli poskytovat služby, které jsou ve vysoké kvalitě a za dobrou cenu.
Jako další zajímavý byznys se nám otevírá internet do vlaku. MPO již připravuje výzvy pro provozovatele drážní dopravy na posílení infrastruktury ve vlacích a podél liniových staveb, jež zesílí hlasový a datový signál. Na konci září spolu s ČD spustíme do pilotního provozu první Railjet s řešením, kterému říkáme opakovač. Je to řešení, které je implementováno v Railjetech rakouského dopravce ÖBB a které zesiluje internetový a hlasový signál ve vlaku.
Jde nám o to, že chceme mít ve chvíli, kdy bude výzva vyhlášená, již připravené řešení, aby si ČD a případně i jiní operátoři o dotaci mohli zažádat.
Předpokládám, že bychom s instalacemi opakovače začali v roce 2023 a hlavní část prací by probíhala v roce 2024. Vzhledem k tomu, že čerpání peněz z tohoto programu by mělo skončit v roce 2025, nelze ztrácet čas a je třeba zajistit vše pro to, aby se příprava projektů i následná instalace stihla. V programu MPO připravuje zhruba 300 milionů Kč do liniových staveb a 300 milionů do mobilních opakovačů. 85 procent z instalace by bylo zaplaceno právě z toho rozvojového fondu. Tudíž dává smysl ho vyčerpat, když zde tyto peníze jsou k dispozici.
Celou tuto oblast je třeba v předstihu připravit i z toho důvodu, že instalace opakovače do jednoho vlaku trvá zhruba týden a po tuto dobu vlak nemůže být v provozu, což dopravci, který se snaží využívat vozidlový park co nejvíce, poněkud naruší organizaci provozu.
Ale je to hezké řešení a myslím si, že bude mít velký přínos pro zvýšení kvality cestování. Navíc je to odzkoušené řešení, vlaky s opakovači již jezdí v Rakousku a Německu.
Na co dalšího se chcete zaměřovat?
U nás ve firmě máme i skvělé řešení pro měření rychlosti aut na silnicích. Jsme velmi konkurenceschopní, co se týče ceny, a toto řešení je i certifikované od všech potřebných úřadů. Rádi bychom je nabídli všem obcím, protože je to jednoduchý, efektivní a levný způsob, jak kontrolovat rychlost a tím zvyšovat bezpečnost na silnicích. A takových řešení je u nás ve společnosti spousta. Máme hodně kreativních lidí, kteří vymýšlejí nové věci.
Vedle toho ČD - Telematika již delší dobu řeší převod části společnosti, která se zabývá správou optických sítí Správy železnic, přímo do této organizace. Dohodli jsme se, že SŽ si od nás tuto část firmy odkoupí, aby byla schopná si telematické služby poskytovat, rozvíjet a plánovat sama.
Dohodli jsme se na tom již před dvěma roky, ale ještě stále procházíme prenotifikačním procesem u EK, která nám tento převod části organizace musí schválit.
Takže nás čeká v následujících letech nejen ukončení instalací, ale doufejme, že již příští rok také převod části firmy do SŽ, což nás také zásadním způsobem ovlivní.
Jako předseda představenstva ČD - Telematiky jste nastoupil v hodně turbulentní době…
Věděl jsem, že nastupuji do firmy, která je ekonomicky velice zdravá. Potkávali jsme se s vedením firmy i předtím, než jsem nastoupil, takže jsem měl představu, do jak rozjetého vlaku nastupuji. To, co se mi potvrdilo, je skutečnost, že je zde spousta velice šikovných lidí, kteří svou práci milují. Jsou tu srdcaři, kteří ve firmě pracují řadu let, a s takovými lidmi se vše řeší velice dobře.
Když jsem nastupoval, tak jsem doufal, že budeme moci rozvoj nového byznysu dělat rychleji a v širším spektru. Jenže to, co nás čeká příští rok, znamená, že se budeme muset zabývat nejen rozvojem byznysu, ale především řešením nákladové části firmy. Stejně jako jiné technologické firmy, i nás čeká výrazný nárůst nákladů díky růstu cen energií. V tuto chvíli předpokládáme, že za elektrickou energii zaplatíme v příštím roce řádově desítky milionů navíc oproti roku 2022. Abychom mohli plánovat dál a rozvíjet byznys, třeba právě zmíněný ČD‑Net, což je nákladově velmi náročné řešení, tak musíme vytvářet zisk a musíme být schopni ho reinvestovat do firmy. Pokud se tu bavíme o tom, že náklady na elektrickou energii nám stoupnou desetinásobně, tak je klidně možné, že abychom udrželi byznys, veškeré peníze budeme muset dát na náklady.
To je to, co nyní s kolegy řešíme asi nejvíc – jak se dostat z těchto krizí. Na to jsme se připravit nemohli, doba je tak turbulentní, že vše se mění každý týden. Toto je ale jedno z mála negativ, které v rámci mého nového pracovního působiště vnímám. Jinak se snažím všem kolegům říkat, že máme štěstí, že pracujeme v ČD-T. Máme možnost dělat rychlá rozhodnutí, reagovat flexibilně na požadavky zákazníků a naše ekonomická situace nám umožňuje přijímat nové zaměstnance a rozvíjet business. Korporátní prostředí, ve kterém jsem dlouhá léta působil, takové svobody ve značné míře limituje. A zde je rychlost rozhodování, kvalita lidí a šíře spektra toho, co jsme schopni zákazníkům nabídnout, obrovská. Po měsíci musím říci, že pracovat zde je pro mne radost.
Navíc je zde i výhoda, že ač fungujeme jako kterákoliv konkurenční firma na trhu, naše zákazníky dobře známe a jsme proto schopni přicházet s řešeními a nápady velice rychle a efektivně. Vlastně kdykoliv naše společnost něco vymyslela, tak zákazník nám vždy okamžitě potvrdil, že je to přesně to řešení, které potřebuje. Oblast IT je silně konkurenceschopná, ale znalost drážního prostředí a zákazníků nám umožňuje na tomto trhu úspěšně působit, což je skvělé a jsem z toho opravdu nadšen.
Hovořil jste o kyberbezpečnosti a v této souvislosti se vybaví útok na systémy ŘSD. Uvažujete o tom, že byste nějaké řešení nabídli i této organizaci?
ŘSD nyní musí podnikat spoustu kroků, aby odstranilo bezpečnostní rizika, která se tímto útokem odkryla. Zároveň to ale přineslo i zvýšenou pozornost o kyberbezpečnost u vedení všech organizací v resortu a to je dobře. V ČD‑T se domníváme, že zapojením ŘSD do ČD‑Netu bychom dokázali velké množství jejich stávajících bezpečnostních problémů vyřešit. Ohledně možné pomoci s nimi již jednáme.
A stejný je náš postoj i v případné spolupráci s Ministerstvem dopravy a jeho informačním centrem CENDIS.
Jak již jsem uvedl, výhodou našeho řešení je totiž rychlost, zadavatel nemusí zasahovat zásadním způsobem do svého IT, protože veškerou bezpečnost řeší nějaký perimetr, který je před jeho systémem.
Zmínil jste se o datovém centru. Ale i to se jistě musí vypořádat s nárůstem cen energií…
Snažíme se na vše dívat stále optimisticky. S kolegy si říkáme, že ceny, které jsou nyní, jsou netržní. Jakmile vláda přijde s nějakým zastropováním nebo s jiným způsobem soutěžení cen, především plynu pro výrobu elektrické energie, předpokládáme, že ceny zase musejí spadnout. Uvažujeme tak, že ceny elektrické energie sice vyskočily, ale pokud se reálná tržní cena energie bude pohybovat kolem 100 až 200 euro za MWh, pak náš byznys dává smysl a všichni to uneseme. Snažíme se tedy orientovat do budoucna na ceny energie, které jsou smysluplné.
Naše datové centrum, které je zde v budově, je již zcela plné, takže musíme stavět další. Děláme to i kvůli high avilability, protože zákazníkům chceme poskytovat nejvyšší dostupnost 99,9. Takže i v této době počítáme s dalšími investicemi do budoucna a chceme se rozvíjet.
Milan Frydryšek
Foto: ČD - Telematika
