21. listopadu 2002
Podzimní zasedání Pracovní skupiny pro celní věci Svazu spedice a logistiky ČR, jemuž v říjnu v Praze předsedal František Kyncl (ČSAD Hodonín), mělo bohatý program. Těžiště jednání nicméně tvořil útlum celní spedice očekávaný po rozšíření EU.
Výsledky irského referenda a říjnového jednání předsedů vlád členských zemí EU v Bruselu potvrdily, že rozšíření Evropské unie v roce 2004 již nestojí v cestě žádný podstatný problém. V důsledku rozšíření společného evropského trhu ovšem budou omezeny celní služby, takže spediční firmy budou nuceny propouštět zaměstnance. S tímto problémem se za necelé dva roky bude potýkat nejen český spediční obor, ale i speditéři a celní agenti v dalších devíti kandidátských zemích, a také v členských zemích Evropské unie (viz CLECAT naléhá na Evropskou komisi kvůli budoucnosti celní spedice po rozšíření EU, strana 6).
Odpůrci pomoci postiženým zaměstnancům a firmám sice mohou argumentovat tím, že podniky byly o datu vstupu země do Evropské unie informovány s dostatečným předstihem, aby se na něj mohly připravit. Činnost na hranicích a dalších celních pracovištích ovšem musí být zajištěna až do posledního okamžiku před vlastním rozšířením Evropské unie, protože jinak by byla ohrožena plynulá výměna zboží. Účastníci skupiny se dohodli na tom, že přijmou řadu opatření, aby negativní důsledky rozšíření EU co nejvíce omezili.
Novinka na obzoru: UCR
Celní orgány musí neustále řešit dilema, jak usnadňovat výměnu zboží a zároveň zajistit jeho kontrolu. Výkonný ředitel SSL Jiří Kladiva účastníky jednání informoval o návrhu Světové celní organizace (WCO), která se snaží prosadit tzv. „jednotné referenční číslo zásilky“ (Unique Consignment Reference Number – UCR).
Projekt UCR byl před teroristickými útoky z 11. září loňského roku považován za nástroj, kterým lze v celosvětovém měřítku usnadnit výměnu zboží. Po tomto datu vystoupila do popředí spíše bezpečnostní hlediska. WCO nicméně předpokládá, že UCR by mohlo být užitečné v obou případech.
Jednotné referenční číslo zásilky UCR by se mělo uvádět ve všech fázích celních procedur a mělo by se vztahovat na veškerý pohyb zboží, které vyžaduje celní kontrolu. Celní úřady by tak dostaly jasný a pružný mechanismus pro výměnu informací v mezinárodním obchodním styku. Jasná identifikace by měla nejen urychlit pohyb zásilek v celém řetězci, ale současně umožnit také identifikaci podezřelých zásilek.
Mezinárodní federace národních spedičních svazů FIATA se ovšem k projektu staví se smíšenými pocity. Zatímco přínos UCR pro zvýšení bezpečnosti hodnotí kladně, má i několik připomínek, a to především kvůli zvýšení nákladů a také odpovědnosti spedidéra za pochybení prodávajících či kupujících. Podle federace FIATA by kód UCR měl být věcí vztahu mezi prodávajícím a celním úřadem, nikoliv mezi speditérem, respektive dopravcem, a celním úřadem.
Dosud rovněž není jasné, jakým způsobem bude nový kód začleněn do již existujících dopravních a spedičních dokladů (letecký, silniční a drážní nákladní list, konosamenty a multimodální doklady). Všechny dopravní obory totiž zatím odmítají své doklady rozšiřovat o další údaje, které by zabíraly další místo v jejich databázích.
Jednání Pracovní skupiny pro celní věci SSL se dále týkalo kritické situace tranzitního režimu karnetu TIR a zkušeností s novým celním zákonem a jeho prováděcí vyhláškou. Účastníci byli seznámeni také se současnými aktivitami Světové celní organizace a Evropské unie, zejména s ohledem na celní záležitosti a problematiku nepřímých daní, protože praxí EU se čeští speditéři budou muset již za necelé dva roky rovněž řídit. Jiří Kladiva,
Svaz spedice a logistiky ČR
