29. listopadu 2001
„Od loňské pravidelné zprávy dosáhla Česká republika v kapitole
„Dopravní politika“ značného pokroku, a to především v legislativní
úpravě silniční dopravy,“ uvádí se v úvodu deváté kapitoly letošní
Pravidelné zprávy Evropské komise, která byla zveřejněna před dvěma
týdny. Celou tuto kapitolu hodnotící zprávy zveřejňujeme v plném
znění.
Transevropské dopravní
koridory/infrastruktura
Státní fond dopravní infrastruktury postupně přejímá úlohu centrálního
úřadu pro financování investic do infrastrukturních projektů.
Z prostředků fondu je hrazena nová výstavba i modernizace silnic, dálnic,
železničních tratí a vnitrozemských vodních cest. Na projektech se
podílí asi stovka organizací, mezi nejvýznamnější patří České dráhy
a také Ředitelství silnic a dálnic ČR zřízené ministerstvem dopravy.
V oblasti budování infrastruktury učinila česká vláda v březnu
2001 první krok k zapojení soukromého kapitálu: uzavřela smlouvu
o výstavbě a provozu dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou
k polským hranicím. Přidělení zakázky bez řádného výběrového
řízení však vzbudilo řadu pochybností o transparentnosti postupu
kabinetu.
Úspěšně pokračuje modernizace tratí IV. a VI. železničního koridoru.
Pozemní doprava
Při přejímání dopravního acquis u pozemní dopravy zaznamenala České
republika určitý pokrok, například v oblasti silniční dopravy vstoupil
v červenci 2001 v platnost zákon o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích. Již v lednu 2001 nabyl účinnosti zákon
o provozu na pozemních komunikacích a také zákon o získávání a
zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.
V květnu 2001 přistoupila vláda k dohodě Interbus o příležitostné
mezinárodní autobusové dopravě. Pokud jde o železniční a vnitrozemskou
vodní dopravu, nebyl při implementaci předpisů platných v EU zaznamenán
žádný pokrok, ačkoli vláda v tomto ohledu několik návrhů předložila
parlamentu.
Letecká doprava
Česká republika se 12. prosince 2000 stala plnoprávným členem organizace
Sdružených leteckých úřadů JAA (The Joint Aviation Authorities). Tímto
krokem se staly všechny technické předpisy JAA (JAR) závazné i pro Českou
republiku. V říjnu 2000 byl sice založen poradní výbor pro udělování
slotů, nicméně rozhodování o jejich udělování linkovým letům
i nadále přísluší národnímu leteckému dopravci – Českým
aeroliniím. Pozitivním krokem je posílení správních kapacit. Zvýšil se
počet pracovníků jak Úřadu pro civilní letectví, tak i Řízení
letového provozu, které současně prošlo transformací.
Námořní doprava
V této oblasti nebyl zaznamenán žádný nový vývoj.
Celkové hodnocení
Při prosazování dopravního práva Evropské unie učinila Česká republika
relativně velký pokrok, především u silniční dopravy. V případě
železniční dopravy bude nutné zavést řadu právních úprav, obzvláště
citelně chybí nový zákon o železniční síti. Žádoucí bude také
další posílení kapacit správních orgánů, zejména u silniční
dopravy.
Státní fond dopravní infrastruktury by měl výrazněji podporovat výstavbu
dopravní infrastruktury. Jeho závislost na transferech slábnoucích příjmů
z privatizace prostřednictvím Fondu národního majetku komplikuje
financování důležitých projektů. Významný pokrok při harmonizaci
s právem unie představovalo přijetí zákona o podmínkách provozu vozidel
na pozemních komunikacích. V případě správních orgánů bude zapotřebí
provést řadu zlepšení: pokuty jsou příliš nízké na to, aby plnily
odstrašující funkci. Ministerstvo vnitra má stále problémy
s předáváním správní agendy na krajské a další regionální úřady,
souběžně navíc probíhá reforma státní správy. V rámci decentralizace
bude nutné vypracovat detailní plán na přesun kompetencí mezi jednotlivými
úřady a dále posílit dozorčí funkci ministerstva. Při odboru silniční
dopravy ministerstva dopravy vznikl referát pro kontrolu aplikace právních,
daňových a sociálních předpisů včetně předpisů upravujících
podmínky pro přístup na trh a k povolání ze strany krajů, který
současně dohlíží na dodržování předpisů AETR. Vzhledem k šíři
působnosti je jeho obsazení pouze čtyřmi pracovníky nedostatečné.
V oblasti legislativy železniční dopravy nebyl učiněn žádný pokrok,
ačkoli na nevyhovující stav upozorňovala již loňská zpráva. Zvýšení
úsilí bude nutné i s ohledem na to, že v roce 2001 přijme Evropská
unie další balíček předpisů s cílem vytvoření liberalizovaného
železničního trhu. Česká republika musí urychlit legislativní proces
směřující k plné harmonizaci s železničním právem EU. Bude se jednat
zejména o implementaci nejnovějších drážních předpisů unie, které
budou mimo jiné směřovat k nezávislosti provozovatelů sítě při
udělování kapacit a stanovování poplatků za užití dopravní cesty.
V rámci současné právní úpravy se Drážní úřad jako výkonný orgán
plně osvědčil a vykazuje vysokou funkčnost. Zaměstnává kolem
60 pracovníků působících ve čtyřech regionálních střediscích. Mezi
jeho nejdůležitější úkoly patří regulace železniční dopravy,
schvalování infrastrukturních projektů a udělování povolení pro
železniční techniku. Drážní úřad dále vydává právní normy,
týkající se například bezpečnosti, a dohlíží na dodržování
stávajících zákonů a předpisů. Z finančního a organizačního hlediska
je podřízen ministerstvu dopravy, které také stanovuje jeho rozpočet a
jmenuje generálního ředitele. V loňském roce provedl Drážní úřad
u tisícovky provozovatelů železniční dopravy kontroly a udělil přitom
patnáct pokut.
Při přejímání práva EU v letecké dopravě Česká republika dále
výrazně pokročila. ČR se stala plnoprávným členem JAA, založením
výboru pro přidělování slotů byly vytvořeny podmínky pro jejich
skutečně nezávislé přidělování. Bude však nutné ustavit nezávislý
úřad pro vyšetřování nehod v civilní letecké dopravě.
V případě vnitrozemské plavby se stále čeká na zřízení fondu
vnitrozemské plavby, který by v případě krize
trhu převzal správu kapacitních opatření. Státní plavební správa (SPS)
zodpovídá za všechny splavné vnitrozemské dopravní cesty. Zaměstnává
asi 300 pracovníků a je plně funkční. Úkolem SPS je dohlížet na
bezpečnost vnitrozemské plavby a kontrolovat, zda všichni provozovatelé
vodní dopravy i přístavů dodržují příslušné předpisy. Kromě toho
správa registruje všechna plavidla plující pod českou vlajkou. Hrubá
lodní tonáž ČR se pohybuje kolem 150 tisíc tun a v loňském roce byl
zaznamenán její pokles o 10 procent. Úřad je oprávněn udělovat
provozovatelům lodí při zjištění nedostatků pokuty. Není však jisté,
do jaké míry je kontrolní pravomoc využívána.
Údržba, správa a ohraničení vnitrozemských vodních cest spadá do
působnosti jednotlivých správ povodí podléhajících ministerstvu
zemědělství.
(K dopravě se vztahují i některé pasáže dalších kapitol hodnotící
zprávy. Celá zpráva je k dispozici na internetové adrese Evropské
komise.)
www.europa.eu.int/…/enlargement
www.evropska-unie.cz
