21. listopadu 2002
Asociace evropských spedičních svazů CLECAT je regionální organizací Mezinárodní federace národních spedičních svazů FIATA. Donedávna zastupovala pouze speditéry z členských zemí Evropské unie, ale od loňského roku se jeho členy mohou stát i spediční a logistická sdružení z kandidátských zemí.
CLECAT zastupuje spediční a logistický obor také u evropských institucí v Bruselu. Generální ředitel CLECAT Ivan Sorensen se v souvislosti s rozšířením Evropské unie, které vážně postihne oblast celní spedice, obrátil na nejvyšší představitele Evropské komise s žádostí o podobnou pomoc, jaké se tomuto oboru dostalo před deseti lety při ustavení společného trhu EHS. Dopis, který zaslal předsedovi Evropské komise Romanu Prodimu, přetiskujeme v plném znění.
Dopis Romanu Prodimu
CLECAT v Evropské unii a kandidátských zemích zastupuje 21 národních svazů s dvaceti tisíci podniky, které ve spedičních firmách a v celních agenturách zaměstnávají přibližně 700 tisíc pracovníků. CLECAT rovněž zastupuje evropská sdružení v Mezinárodní federaci národních spedičních svazů FIATA.
Do Evropské unie vstoupí podle plánu k 1. lednu roku 2004 deset nových členských zemí. Pro spediční obor a zejména pro podniky provádějící celní spedici ve vztahu ke kandidátským zemím bude mít tento krok vážné ekonomické a sociální důsledky. Tyto podniky totiž budou konfrontovány s negativními dopady rozšíření Evropské unie, protože služby, které v současnosti poskytují mezinárodnímu obchodu a průmyslu, ztratí význam,
až se nové země stanou součástí společného trhu.
Tyto služby zahrnují vykonávání nezbytných celních formalit v exportu a importu zboží mezi EU a kandidátskými zeměmi a mezi kandidátskými zeměmi navzájem. Naši členové vykonávají v těchto zemích 95 procent celních odbavení. Podle posledního výzkumu se zdá, že rozšíření se negativně dotkne mnoha podniků: v rámci EU ztratí zaměstnání přibližně 2000 specializovaných pracovníků a v kandidátských zemích přímo postihne více než 20 tisíc osob.
Tato záležitost možná nevypadá nijak výjimečně. Podniky by měly být za normálních okolností do roku 2004 schopny přeorientovat svou činnost a pracovníci by měli být schopni nalézt zaměstnání někde jinde. V tomto případě se ovšem jedná o zcela zvláštní okolnosti, které celou věc podstatně komplikují.
Pracovníci dotyčných podniků totiž budou muset pokračovat ve své činnosti zajišťující toky zboží mezi hranicemi EU a kandidátskými zeměmi na sto procent až do půlnoci 31. prosince příštího roku. Pokud by se tak nestalo, export a import do/z těchto zemí by se zastavil, protože by nikdo nevybíral celní poplatky ani se nezabýval ochranou duševního a průmyslového vlastnictví atd. Pokud si kvalifikovaný personál vykonávající celní operace uvědomí, že ze dne na den ztratí práci, najde si co nejdříve jiné zaměstnání, takže celní operace nebude mít kdo provádět.
Dotyčné podniky jsou přitom většinou umístěny v pohraničních oblastech, v nichž je hledání alternativního zaměstnání velmi obtížné, zejména v případě pracovníků takto specializovaných. Obdobná situace nastala i při vytvoření společného trhu 1. ledna 1993. I tehdy musely podniky a jejich zaměstnanci pokračovat ve své činnosti až do „okamžiku pravdy“. Úspěch se dostavil jenom díky pomoci zaměstnancům. Při posledním rozšíření EU těmto podnikům neposkytla žádnou zvláštní pomoc, protože rozsah činnosti a počet postižených osob byl výrazně nižší.
Negativní důsledky se dotknou současných a budoucích členských zemí v různé míře a řešení by se mělo hledat především na národní úrovni. Nicméně nám dovolte, abychom vás vyzvali k přijetí nezbytných opatření, jež umožní snížit negativní dopady v celním sektoru, obchodu a průmyslových podnicích s tisíci podniky a více než 20 tisíci pracovníky. Opatření by měla být stejného rázu jako ta, která byla přijata před otevřením společného trhu v roce 1993, a to:
1. Informovat instituce Evropské unie, členské a kandidátské země o tom, že bude nezbytné, aby poskytly prostředky na přesné posouzení důsledků rozšíření v celním sektoru. V roce 1991 poskytla Evropská společenství 850 tisíc ECU na zpracování přehledu o ekonomických a sociálních dopadech otevření společného trhu.
2. Požádat Evropskou unii o poskytnutí nezbytných finančních prostředků na zpracování studií nutných pro tvorbu plánu zaměstnanosti a odborné přípravy. V roce 1992 Evropská komise na tento účel poskytla dva milióny ECU.
3. Požádat Radu ministrů a Evropský parlament, aby vydaly nařízení, jež by bylo srovnatelné s Opatřením (EEC) č. 3904/92 „o krocích pro přizpůsobení profese celních agentů společnému trhu“. Toto opatření podnikům umožnilo, aby získaly třicet miliónů ECU na rozvoj nových hospodářských činností.
4. Požádat Evropskou komisi, aby vyčlenila nezbytnou finanční pomoc v rámci existujících strukturálních fondů.
5. Požádat příslušné národní úřady o stanovení a realizaci sociálních programů, plánu výchovy a koncepce odchodu do důchodu a daňové a investiční koncepce pro podniky, kterých se negativně dotkne rozšíření EU.
Ivan Sorensen v závěru dopisu připomněl, že sektor celní spedice bude v relativně krátkém období vážně postižen již podruhé, a vyjádřil naději, že odpovědní představitelé Evropské komise naleznou vhodná opatření, která sníží negativní dopady rozšíření unie na minimum. Velmi negativní dopad se předpokládá zejména v kandidátských zemích, v nichž ztratí práci v průměru 75 až 80 procent zaměstnanců tohoto sektoru. Důsledky rozšíření budou velmi vážné také v příhraničních regionech členských zemí EU.
Svaz spedice a logistiky oslovil vládu ČR
Otevřený dopis Ivan Sorensen zaslal vedle Romana Prodiho také například členům Evropského parlamentu. Členové asociace z Evropské unie a kandidátských zemí se pak s dopisem podobného znění obrátily na své předsedy vlád, ministry práce a sociálních věcí, financí, hospodářství a zahraničí.
Také Svaz spedice a logistiky ČR a Svaz hraničních speditérů ČR a celních agentů předaly dopis předsedovi české vlády Vladimíru Špidlovi, ministru zahraničních věcí Cyrilu Svobodovi a státnímu tajemníkovi pro evropské záležitosti Pavlu Teličkovi s tím, že se s požadavky CLECAT ztotožňují a žádají české úřady o aktivní podporu. (ja)
