16. srpna 2018, Jiří Kladiva
Před prázdninami školními i europarlamentními došlo v Evropské unii k přijetí řady důležitých rozhodnutí a k prezentaci zajímavých iniciativ – některé pro jejich závažnost dnes zmíníme.
Nejprve k neúspěchu v letním Štrasburku: v Evropském parlamentu neprošel při hlasování tak zvaný první mobilitní (silniční) balíček předpisů EU s jeho třemi sociálními částmi a dohoda se ukázala jako zatím nemožná (viz DN 15/18).
Vysílání řidičů, jejich doby řízení a odpočinku a budoucí kabotážní pravidla se budou muset znovu projednávat v dopravním výboru Evropského parlamentu s obtížným hledáním kompromisů. Stanoviska europoslanců z jihoevropských a severozápadních států stojí totiž takřka nepřekonatelně proti sobě. Tím se prakticky na nulu dostávají šance, že projednávaná sociální pravidla budou schválena ještě v tomto legislativním období. Práce na tomto složitém tématu se totiž dostane víceméně na začátek. Během jednání pléna EP se politické skupiny silně kritizovaly navzájem.
V Radě ministrů dopravy členských zemí byly odsouhlaseny tři návrhy předložené Evropskou komisí. Šlo především o nová pravidla ve prospěch bezpečné konkurence v letecké dopravě. Týkala se iniciativy vyvolané před rokem pod názvem Otevřené a propojené letectví. Má Evropské unii umožnit podnikat vhodné akce, pokud se evropské letecké společnosti stanou předmětem neférových praktik ovlivňujících konkurenci s dopravci třetích zemí. Za druhé ministři odsouhlasili evropská pravidla dávající impulsy lodím, aby odkládaly svůj odpad na pevninu raději než do moře. Této dohody bylo dosaženo jen pět měsíců potom, co Komise přišla s návrhem, jak řešit situaci s plastovými odpady. Ministři rovněž odsouhlasili společné specifikace služeb elektronického mýtného. Hodlají vytvořit služby v celé EU a zlepšit přeshraniční vymáhací spolupráci. Dále ministři diskutovali pokrok v dalších významných bodech, jako jsou trh a sociální aspekty akce Evropa v pohybu nebo návrh Komise na novelu práv drážních cestujících. Diskuse o tom bude pokračovat v příštích týdnech již pod předsednictvím Rakouska.
Dále Evropská komise přichází chvályhodně včas s pohledem na příští dlouhodobý rozpočet EU pro období let 2021 až 2027, když předchozí rozpočet v období 2014 až 2020 se chýlí neodvratně ke konci. Nu a jeho součástí má být také obnova významného fondu CEF (Connecting Europe Facility) s rozpočtovanými 42,3 miliardy € k podpoře investic do evropských infrastrukturních sítí pro dopravu (30,6 miliardy €), energii (8,7 miliardy €) a digitalizaci (tři miliardy €). Ve srovnání s předchozím obdobím 2014 – 2020 to představuje navýšení o 47 procent. Navrhuje se posílit environmentální rozměr CEF s cílem šedesátiprocentního rozpočtového zaměření na přispění klimatickým záměrům. Má to posílit energetickou unii a také splnit závazky EU podle Pařížské dohody a potvrdit evropské globální vedení v boji proti klimatickým změnám.
Návrh Komise usiluje o lepší integraci sektorů dopravy, energie a digitalizace za účelem rychlejší dekarbonizace a digitalizace ekonomiky EU. Tak zvaná čistá řešení mobility – jako elektrická mobilita – například vyžadují úzkou integraci dopravního a energetického sektoru. Další příklady zahrnují autonomní mobilitu, energetické skladování a chytré rozvodné sítě.
Dopravní komisařka EU Violeta Bulcová k tomu řekla: „Doprava je oblast, ve které EU přináší konkrétní prospěch svým lidem, a dnes navrhujeme bezpříkladný rozpočet ke zlepšení mobility na našem kontinentě. Chceme, aby Evropané cestovali po nejmodernějších, bezpečných, čistých a propojených sítích. Nezaslouží si nic menšího.“ Vůbec poprvé fond CEF rovněž podpoří civilní a vojenské užívání dopravní infrastruktury částkou pěti miliard €. Cílem je přizpůsobit evropskou dopravní síť vojenským potřebám a zlepšit v rámci EU vojenskou mobilitu. Půjde o významný příspěvek obraně Evropské unie do roku 2025, což je i politickou prioritou Komise. Návrh navazuje na předchozí politická prohlášení. S předpisem o fondu CEF Komise navrhuje schválit základní síť transevropských koridorů k zajištění lepšího propojení hlavních přístavů a přeshraničních projektů.
Jiří Kladiva
