8. října 2018, Jiří Kladiva
Řeklo by se, že v hlavním měsíci dovolených, naplněném navíc zcela nebývalými vedry, toho nového a přínosného v dopravě příliš nebude a spíše bude problém o něčem zajímavém referovat. Ale chyba lávky – máme tu nové významné věci rozsahu světového i národního, ze sektorů státních i soukromých. Na některé se podíváme blíže.
Ve světovém měřítku zveřejnila Světová banka po dvou letech již svůj tradiční Index logistické výkonnosti (LPI), zachycující 160 zemí světa. A již potřetí po letech 2014 a 2016 shledala Německo jako špičkové logistické stanoviště mezi tolika zeměmi. V první světové desítce jsou na špici další evropské země: Švédsko, Belgie a Rakousko. A dále k nim letos přistoupily Japonsko, Dánsko a Finsko. Nu a do špičkové desítky již nepatří Hongkong (12), USA (14), jakož ani Lucembursko (24). Hodnotu LPI tvoří šest klíčových faktorů: celní odbavení, infrastruktura, kvalita služeb, ceny mezinárodních zásilek, jakož i četnost přesného doručení do cíle. Německo dosáhlo indexové hodnoty 4,20 po 4,23 v roce 2016. Před dvěma roky by bylo Německo se stejným počtem bodů třetí. Česká republika se nachází na velmi slušném 26. místě – před Čínou, Portugalskem, Polskem, Maďarskem a Slovinskem, avšak za Kanadou, Jižní Koreou a Irskem. Přes tři tituly Německa komentátoři spíš vyzdvihují velmi výrazná zlepšení hodnot LPI v Japonsku, Dánsku, Spojených arabských emirátech a na Novém Zélandu. Zpráva a LPI mají pomoci vládám, aby porozuměly souvislostem mezi logistikou, obchodem a růstem a ukázaly jim, která opatření jsou pro úspěch důležitá. Světová banka tentokrát nepominula ani téma kyberbezpečnosti. Významný rozměr ohrožení, jakož i připravenost jeho působení zmírnit, jdou přitom zřejmě ruku v ruce. Země s vysokými příjmy jsou spíše nachystány na kybernebezpečí než země s příjmy nízkými; rozvojové země jsou rovněž zde pozadu. Podobně to vypadá ve věcech zelené logistiky. V pokročilých ekonomikách mají logistické služby, pokud jde o vliv na životní prostředí, větší prioritu než v zemích s nižším příjmem.
V civilním letectví přišla IATA (Mezinárodní asociace letecké dopravy) hned se dvěma vyhlášeními, jedním zaměřeným evropsky a druhým globálně. IATA se především zabývá nárůstem zpoždění letadel pro cestující v Evropě, hlavně v souvislosti s řízením letového provozu. Podle údajů organizace Eurocontrol se zpoždění v první polovině roku 2018 zvýšila proti stejnému období v předchozím roce o 33 procent. Ve svém komentáři k údajům generální ředitel IATA Alexandre de Juniac řekl, že i když nelze současné problémy vyřešit ihned, tato situace se v příštím roce již nemůže opakovat. „V Evropě jsme v letní sezoně. Cestující chtějí přijet na své dovolené včas. A mnoho jich bude zklamáno kvůli leteckým zpožděním. Dopad zpoždění se přitom dotýká i národních hospodářství. V době, kdy konkurenční schopnost Evropy naléhavě potřebuje zlepšení, je zvětšování zpoždění zcela nepřijatelné. Cestující jsou znechuceni – změna musí začít hned,“ řekl.
Oznámení IATA světu se týká obchodování s lidmi; na samém konci července totiž proběhl Světový den OSN proti nekalému obchodu s lidmi. A nejen IATA, ale i Světová rada letišť ACI zdůraznily své spojené úsilí a práci v boji s hanebným nešvarem. Letectví propojuje svět, přepravuje přes miliardu cestujících za rok, ale tato světová síť bývá také zneužívána překupníky k dopravě osob proti jejich vůli. Letečtí dopravci a letiště jsou odhodlány pomáhat úřadům v odhalování podezřelých případů přeprav osob. IATA říká: „Jako sektor máme otevřené oči a spolupracujeme s vládami proti obchodu s lidmi. Chceme dále mobilizovat letecký sektor v boji proti odpornému kšeftování s lidskými životy.“ Podle IATA se tato úděsná činnost týká až 25 milionů osob ročně.
Z národních úrovní nejprve tu státní: 1. července vstoupil v platnost nový španělský zákon, který zakazuje řidičům nákladních automobilů absolvovat týdenní odpočinek o více než 45 hodinách v kabinách jejich vozidel. Stejné zákazy již platí v Německu, ve Velké Británii, Francii a Belgii. Evropský spediční svaz CLECAT zde uplatňuje své dřívější stanovisko, že takový zákaz naruší značnou část sektoru silniční dopravy, naruší i určité významné dopravní trasy a dovede k rizikové situaci mnoho malých a středních podniků silniční dopravy zvýšením jejich nákladů. CLECAT lituje, že Evropský parlament nebyl schopen nalézt kompromis, pokud jde o regulaci silniční dopravy v EU.
Významná národní svazová informace přichází z Německa: její silniční nákladní doprava patří k nejsilnějším v Evropě a rovněž tak na svazové úrovni tamní svaz profesionálních autodopravců BGL; ten i jeho předchůdce BDF patří po léta k nejsilnějším hráčům v rámci Mezinárodní unie silniční dopravy IRU. A nyní dosti překvapující zpráva: BGL stojí před zásadní reorganizací, kterou má schválit její říjnový kongres. Důvod? Klesající počty členů a klesající příjmy. Změny doznají hlavní orgány této instituce. Souběžně s novou strukturou půjde v BGL o přísný program snižování nákladů. A v ústředí půjde o snížení stavu pracovníků. Má jít o to, aby BGL nebyl již pojímán jen jako čistě politický lobbovací svaz, ale jako svaz zaměřený na služby, které vedle politické práce členům nabízí. BGL se tak má opět dostat do ekonomicky klidných vod.
Jiří Kladiva
