18. července 2002
Zlepšení plavebních podmínek na Labi má prioritní význam pro další rozvoj vodních cest a vodní dopravy v České republice, proporcionální rozvoj dopravní infrastruktury státu, významné zefektivnění přeshraničních přeprav nákladů i pro zlepšení životního prostředí a životních podmínek obyvatel severočeského regionu. Uvádí se to v prohlášení Českého plavebního a vodocestného sdružení (ČPVS), které Dopravním novinám v červnu poskytl sekretář ČPVS Bedřich Jeřábek.
České plavební a vodocestné sdružení v prohlášení konstatuje, že labská vodní cesta má pro Českou republiku jako vnitrozemský stát strategický význam, neboť je v současnosti jejím jediným plavebním spojením nejen s námořními přístavy Hamburk, Brémy a Rotterdam, ale s celou evropskou sítí vodních cest a většinou evropských zemí.
Na českém 170 kilometrů dlouhém úseku Labe od Střekova po přístav ve Chvaleticích a na 70 kilometrů dlouhém úseku Vltavy od soutoku s Labem v Mělníku po přístav Radotín v Praze zajišťuje celoroční plavební provoz i při nejnižších průtocích souvislá kaskáda nízkých jezů. „Na německém 320 kilometrů dlouhém regulačně splavněném úseku Labe od státní hranice ČR/SRN po napojení na evropskou síť vodních cest v Magdeburku se v současné době provádějí další regulační úpravy, kterými se zlepší plavební podmínky tak, že v průměrně vodném roce budou tuto cestu moci využívat lodi s ponorem 1,4 metru 345 dní v roce a s ponorem 2,2 metru 180 dní v roce,“ uvádí se v prohlášení ČPVS.
Plnému využití vodní cesty tak brání pouze poslední zbývající regulačně splavněný úsek Labe mezi Střekovem a státní hranicí s Německem. Představuje překážku, kvůli níž musí být za nízkých průtoků plavba na dlouhá období zastavována. Výrazně se to projevilo v roce 1999, kdy musela být z důvodu nízkých průtoků zastavena na šest měsíců a v následujícím roce na dva měsíce, přičemž po dobu dalších 260 dní byl využitelný ponor menší než 1,40 metru a lodě mohly plout pouze se ztrátou.
Hrozí likvidace plavby pod českou vlajkou
Sdružení ve svém prohlášení dále konstatovalo, že pokud se plavební podmínky na tomto úseku Labe v krátké době nezlepší, dojde k likvidaci vnitrozemské plavby pod českou vlajkou se všemi negativními ekologickými, ekonomickými a společenskými důsledky. Podle ČPVS by to mimo jiné znamenalo přesun zboží z vodní dopravy na silniční a železniční dopravu, zvýšení nákladů na zahraniční přepravy a zvýšení nezaměstnanosti v regionu.
Otázce zlepšování plavebních podmínek na tomto úseku Labe byla přitom v minulosti věnována značná pozornost. Řada studií po-dle ČPVS prokázala, že plavební podmínky není možné zlepšit pouhými regulačními úpravami. Zpracované kompromisní řešení předpokládá, že v kritickém úseku dolního Labe mezi Střekovem a Hřenskem se postaví dva nízké plavební stupně. „Tato koncepce, označovaná jako Zadání MDS ČR 1999, vytváří minimální potřebné plavebně-bezpečnostní prostředí pro zlepšené plavební poměry srovnatelné s úpravami na německém Labi, přičemž současně splňuje hlavní podmínky z hlediska vlivu na přírodní prostředí v tomto prostoru“ uvádí se v prohlášení ČPVS.
MŽP stále nesouhlasí
Ministerstvo životního prostředí ovšem s navrhovanými úpravami koryta řeky nesouhlasí. „Toto nesouhlasné stanovisko je zdůvodňováno argumenty o jeho negativních vlivech na přírodní prostředí podél celého dotčeného úseku Labe, kategoricky formulovanými, avšak vesměs subjektivními a v řadě případů – přes opakované vysvětlování při společných setkáních a na veřejném projednání – nepravdivými. Ve stanovisku přitom není ani zmínka o vlivu staveb na životní prostředí a životní podmínky obyvatel v dotčeném úseku Labe a v celém regionu, který je bezesporu vysoce pozitivní. Stanovisko MŽP zcela pomíjí neoddiskutovatelné globální ekologické přínosy investičního záměru, spočívající především v přesunu části přepravovaných nákladů mezi Českou republikou a zahraničím z přetížených silničních tras na labskou vodní cestu, což byla jedna z podmínek MŽP k souhlasu s výstavbou dálnice D8 z Prahy do Drážďan,“ konstatuje prohlášení ČPVS.
Pozitiva výstavby plavebních stupňů
Podle Českého plavebního a vodocestného sdružení je nepochybné, že by se realizací investičního záměru zlepšení plavebních podmínek řeky Labe v úseku od vodního díla Střekov po státní hranici s Německem na úroveň plavebních podmínek na německém úseku Labe dosáhlo řady pozitivních efektů.
Mezi hlavní klady patří například odstranění 40 kilometrů dlouhého kritického úseku labské vodní cesty, který je v současné době za nízkých průtoků pro nákladní dopravu nesplavný. Rovněž by se významně zlepšila ekologická i ekonomická výhodnost přepravy zboží mezi Českou republikou a zahraničím, a to přesunem části přepravovaných nákladů z přetížených silničních tras na labskou vodní cestu.
Podle ČPVS by zlepšení plavebních podmínek na Labi pozitivně ovlivnilo i životní prostředí a životní podmínky obyvatel v labské údolní nivě.
(von)
