15. července 2021, čtk, lan
15.7. – Evropská komise včera představila balíček „Fit for 55“, v rámci něhož (ve snaze splnit přísnější cíle na ochranu klimatu) chystá rozšíření systému emisních povolenek. Evropská komise navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky by zároveň měly přijít o bezplatné povolenky. V rámci dosud nejzásadnějšího souboru klimaticky šetrných opatření komise počítá i s vytvořením fondu, který by měl lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla či pohonných hmot.
Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začne většina z nich platit od roku 2026. O rok později by měly o bezplatné povolenky přijít letecké společnosti, které chce komise rovněž motivovat k používání ekologičtějších paliv.
Povolenkový systém, v němž si znečišťovatelé kupují možnost vypouštět do vzduchu emise, dosud zahrnoval pouze elektrárny, velké průmyslové podniky a komerční leteckou dopravu. Komise ale chce, aby na cestě k dosažení nových klimatických závazků místo dosavadních 40 procent emisí pokryl více než polovinu. Nově se proto současný systém rozšíří na veškerou nákladní lodní dopravu v rámci EU, zahrnovat bude i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa.
V rámci odděleného nového systému se bude nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. Náklady budou hradit výrobci paliv či dodavatelé tepla do budov, což patrně povede ke zvýšení cen pro zákazníky.
"Musíme skoncovat s fosilními palivy, ale zároveň musíme pomoci těm, kteří pocítí nejtvrdší dopady," prohlásil místopředseda EK pro klimatickou politiku Frans Timmermans.
Čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění proto poputuje do nového sociálně klimatického fondu, který bude sloužit mimo jiné k podpoře domácností, pro něž bude očekávané zvýšení cen neúnosné. V letech 2025 až 2032 by měl podle komise členským zemím přinést přes 70 miliard EUR (více než 1,8 bilionu Kč). Podle Timmermanse by měly sloužit například k podpoře ekologického vytápění či k nákupu šetrných automobilů, ale rovněž k investicím do energetické účinnosti budov.
Vedle nově zařazených odvětví dopadnou změny i na podniky, které jsou už součástí systému, ale dostávají od svých zemí povolenky bezplatně. Komise chce, aby státy omezily tyto výhody pro energetické či průmyslové firmy, těšit se z nich přestanou také aerolinky. Ty navíc stejně jako provozovatelé lodí budou podle návrhu povinně používat určitý podíl ekologicky šetrnějších paliv.
Evropské průmyslové podniky či letecké společnosti vidí očekávané zvýšení nákladů nelibě. Částečně pomoci by průmyslové výrobě v EU mohl naproti tomu chystaný poplatek za produkty dovážené ze zemí, v nichž výrobci nemusejí dodržovat přísné ekologické standardy. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy dovážející do EU například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
"Při plném dodržení našich závazků ke Světové obchodní organizaci (WTO) tím zajistíme, že naše klimatické cíle nebudou narušovat zahraniční firmy, které se řídí volnějšími ekologickými požadavky," připomněl eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni, že poplatek bude respektovat mezinárodní celní pravidla.
Svazy: Důsledky nových energeticko-klimatických předpisů budou pro ČR značné
Důsledky nových energeticko-klimatických předpisů, které navrhuje EU, budou pro tuzemské hospodářství a firmy značné. Shodli se na tom zástupci oborových asociací a svazů. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý uvedl, že česká vláda by měla analyzovat, jaký dopad budou mít unijní návrhy na fungování české ekonomiky. Odpovědnost za výsledek podle něj bude nést i Česká republika, která bude EU předsedat od půlky příštího roku, tedy v době, kdy mohou vyjednávání nad řadou nejkontroverznějších otázek vrcholit.
"Nestačí jen říct, že navýšíme ambice, ale současně je třeba zajistit financování a zachování konkurenceschopnosti evropských i českých podniků," řekl Dlouhý.
Rozšíření prodeje emisních povolenek i v rámci silniční dopravy nejspíš skokově navýší náklady tuzemských dopravců. Ty podle generálního tajemníka Sdružení ČESAMD Bohemia Vojtěcha Hromíře zaplatí hlavně spotřebitelé. "Ti si připlatí za cenu zboží. Aby nárůst cen nebyl skokový, je třeba, aby všechna opatření počítala s přechodným obdobím. Příkladem budiž využívání těžkých nákladních vozidel s pohony na LNG. Tato technologie existuje a stát už investoval i stovky milionů do plynových čerpacích stanic. V budoucnu pak počítáme s nástupem vodíku, možná elektřiny," uvedl.
Návrh EK podle dopravců nedostatečně zohledňuje přechodné období pro zavedení nových technologií. "Většina opatření je primárně zaměřena na podporu elektrifikace a používání vodíku, ale tyto technologie nejsou v krátkodobém horizontu připravené pro běžné použití v komerční silniční dopravě," uvedlo sdružení. Dopravci naopak uvítali stanovení závazných cílů pro členské státy na zavedení síťové infrastruktury pro čerpání alternativních paliv s ohledem na specifické potřeby komerční silniční dopravy a těžkých nákladních vozidel.
EK dále počítá s vytvořením fondu, který by lidem pomohl kompenzovat očekávané zdražení tepla a pohonných hmot, putovala by do něj čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění. Komise také navrhla, aby od roku 2035 nové vozy nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což má podpořit prodej elektromobilů. Navrhla i zavedení takzvané uhlíkového cla, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. "Mechanismus uhlíkového cla nebude podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) slučitelný s bezplatným přidělováním emisních povolenek, což bude pro mnoho podniků, nejen v ČR, obrovský problém," uvedl Dlouhý.
Ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek řekl, že pro stanovení konkrétních dopadů bude třeba prostudovat detaily návrhů a zvážit je v souvislostech jednotlivých oblastí, opatření a regulací. "Obecně jsme přesvědčeni, že opatření k plnění evropského cíle snížení emisí o 55 procent a dalších navazujících cílů nesmí poškodit či zhoršit konkurenceschopnost evropského a českého průmyslu. To bude jeden z klíčových aspektů při našem hodnocení," dodal.
Petr Holub z poradenské společnosti Budovy21 uvedl, že návrhy EK mohou přinést kvalitnější budovy. "V rozsáhlých změnách směrnice však zbývá dojednat spoustu detailů. Ty rozhodnou o tom, zda se podaří bohulibý záměr převést do praxe, a tedy zda tyto návrhy budou pozitivně přijaty veřejností," doplnil. Svaz moderní energetiky označil za klíčová opatření, která podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů. Svaz vyzdvihl zejména zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie na 40 procent do roku 2030, který nahrazuje dosavadní závazek 32 procent. "Česko jde proti evropskému trendu, který členské státy vyzývá, aby neztrácely čas. Fakt, že u nás stagnuje podíl zelené energie, do budoucna ohrožuje zejména spotřebitele energie prodlužováním závislosti na spalování uhlí, které se s rostoucí cenou za emisní povolenky stává stále více nekonkurenceschopné," uvedl programový ředitel svazu Martin Sedlák.
AutoSAP: Plán snižování emisí musí odrážet technologickou i ekonomickou realitu
„Evropská komise představila balíček „Fit for 55“, který zásadním způsobem rozhoduje o budoucnosti automobilového průmyslu napříč EU. Jakkoliv Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) plně podporuje plnění klimatických cílů, k nimž se členské státy EU zavázaly, apelujeme na to, aby emisní cíle CO2 pro vozidla i další související legislativa byly nastaveny realisticky a splnitelně,“ uvedlo po zveřejnění balíčku sdružení.
„Automobilový průmysl si je vědom svých závazků vyplývajících z mezinárodních dohod a klimatických cílů. Ve snaze aktivně přispět k řešení globálního oteplování je proto zásadním investorem do vývoje řešení nízko- a bezemisní mobility. Aby toto úsilí nebylo zmařeno, politická reprezentace musí při svých nadcházejících jednání objektivně vyhodnotit celé spektrum dopadů. Navržená regulace bude totiž zásadním způsobem ovlivňovat nejen životní prostředí, ale i ekonomiku, konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a bude mít i dopady sociální, ať již na zaměstnanost, 130 let dlouhou tradici výroby motorů, ale např. i na přístup k mobilitě pro všechny občany EU,“ uvádí Miroslav Dvořák, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu a předseda představenstva MOTOR JIKOV Group.
Podle zveřejněných návrhů bude Evropská komisepožadovat, aby emise CO2 z osobních vozidel byly od roku 2030 o 55 % nižší než v tomto roce. Od roku 2035 pak návrh počítá s nulovými emisemi, k tomuto roku by tedy měly skončit v EU prodeje nových vozidel se spalovacím motorem.
Je zřejmé, že dosažení tak masivního snížení za tak krátkou dobu bude extrémně náročné a zároveň velmi nákladné. To vše uprostřed nejistoty pandemie covid-19, která odčerpává značné prostředky. Zároveň lze přechodně očekávat hluboké strukturální dopady na celý hodnotový řetězec v autoprůmyslu, včetně dopadů na pracovní trh. Stanovení data pro ukončení registrací vozidel se spalovacím motorem (ICE) pak může být kontraproduktivní, uvedlo sdružení. „Nemyslíme si, že by nařízení mělo v tuto chvíli stanovovat datum pro zákaz prodeje aut se spalovacími motory. Stanovení takového data může snahu o ochranu klimatu naopak zhoršit, spotřebitelé si zakoupí ve větší míře vozidla se spalovacím motorem před tímto datem, potažmo budou svá starší vozidla používat déle. Určitě by měly být reflektovány velmi rozdílné geografické i ekonomické podmínky v jednotlivých členských státech EU,“ řekl Robert Kiml, viceprezident Sdružení a generální ředitel Toyota Motor Manufacturing Czech Republic.
Pouhé zpřísnění cílů pro nová vozidla navíc nebude podle AutoSAP samo o sobě efektivní cestou ke snížení emisí v silniční dopravě. Mimo nových vozidel je třeba mít na paměti i stávající vozový park. „Pro efektivní snižování emisí z dopravy je zapotřebí, aby legislativa umožnila nabídnout zákazníkům v přechodové době širší paletu řešení. Z pohledu regulace by tak např. vozidla s hybridním pohonem měla i nadále představovat podporovanou technologii. Stejně tak by EU měla vzít v potaz využití syntetických a pokročilých alternativních paliv vyrobených za použití obnovitelných zdrojů energie (vodík, CNG), jejichž přínos by pro dekarbonizaci stávajícího vozového parku byl nesporný. Stanovené cíle musí být nutně navázány na naplňování závazných podmínek všemi členskými státy, pokud jde o rozvoj infrastruktury pro alternativní pohony,“ dodal Miroslav Dvořák.
Odpovídající podmínky pro rozvoj infrastruktury jsou zásadním předpokladem pro rozvoj čisté mobility. Např. současně platný cíl pro rok 2030 (snížení emisí CO2 o 37,5 % oproti roku 2021) by vyžadoval 3 miliony veřejných dobíjecích bodů, při navýšení ambice na 55 % odhady samotné Evropské komise hovoří o potřebě více než 6 milionů dobíjecích bodů, přičemž na konci roku 2020 jich bylo v EU něco přes 200 tisíc. Adekvátně bude třeba budovat také vodíkovou plnící infrastrukturu, jejíž rozvoj v řadě členských států ještě ani nezačal. Z tohoto pohledu je tedy pozitivní, že balíček obsahuje také legislativní návrh stanovující povinné cíle pro členské státy v oblasti infrastruktury pro alternativní paliva. Návrh však obsahuje jinou metodologii počítání potřebné infrastruktury, než byla dosud využívána, je tedy třeba pečlivě zanalyzovat, zda budou cíle dostačující.
Zpřísnění cílů pro jednotlivé sektory včetně dopravy je součástí nové zelené politiky EU (New Green Deal) a dekarbonizace dopravy. Již teď je jasné, že zavedení přísnějších cílů bude vyžadovat obrovské investice a masovou elektrifikaci produktového portfolia výrobců. Neméně důležitým předpokladem pro transformaci autoprůmyslu je pak masivní podpora reskillingu a upskillingu pracovníků, podpora vývoje nových technologií, robotizace a automatizace, uvedlo Sdružení automobilového průmyslu.
Vzhledem ke komplexnosti balíčku je nyní třeba řádné posouzení jednotlivých parametrů. Při následujícím projednávání Radou EU a Evropským parlamentem bude nezbytně nutné zajistit, aby do sebe jednotlivé části zapadaly a tvořily koherentní a efektivní podpůrný rámec přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.
Ekologové vidí návrhy EK jako velkou příležitost, kritizují ale ústupky
Jako posun směrem k dekarbonizaci Evropy a velkou příležitost pro snížení emisí skleníkových plynů vidí klimatické návrhy Evropské komise ekologové. Včera představený balíček však podle nich obsahuje také ústupky fosilnímu průmyslu - například v podobě pomalého zavádění některých opatření. Zástupci Klimatické koalice, sdružující ekologické organizace, to uvedli v tiskové zprávě. Návrhy mají nasměrovat země Evropské unie k splnění přísnějších emisních limitů k roku 2030. Balík obsahuje 13 aktualizovaných nebo zcela nových směrnic a nařízení.
"Na první pohled celý balíček legislativních návrhů vypadá ambiciózně, například zcela nový je návrh na zdanění leteckého benzinu, návrh na uhlíkové clo na dovoz či postupný konec fosilních paliv v dopravě. Bohužel, některé návrhy představují ústupek fosilnímu průmyslu v podobě pomalého zavádění či různých výjimek," uvedl Jiří Jeřábek z Greenpeace. "Zdanění leteckého paliva bude plně implementováno až v roce 2033 a transformaci automobilového sektoru bychom si dokázali představit rychleji, než navrhla Evropská komise. A pomocí jiných opatření, protože navržené rozšíření systému emisního obchodování na dopravu může znamenat neúměrné finanční zatížení pro spotřebitele a s nejistým ekologickým dopadem," napsal později Jeřábek. Zásadní podle něj bude, v jaké konečné podobě legislativu schválí zástupci členských států a Evropský parlament.
"Nové návrhy Evropské komise jsou hlavně velkou příležitostí pro snížení našich rekordních emisí skleníkových plynů a vyčištění našeho ovzduší, které je vlivem zastaralého vytápění, uhelné energetiky a dopravy druhé nejhorší v EU," řekl k balíku Jiří Koželouh, expert na energetiku Hnutí Duha. "Je to zároveň příležitost pro český průmysl, který bude energetiku i dopravu modernizovat. Ale je nutné všechna opatření uchopit sociálně citlivě a transformaci nastavit spravedlivě," zdůraznil ekolog. Upozornil na to, že zejména rodinám s nižšími příjmy musí být dostupné dotace na zateplování, nové kotle či fotovoltaické panely i pomoc s jejich vyřízením, aby nebyly závislé na fosilních palivech.
Jako výrazný posun směrem k dekarbonizaci Evropy označila návrhy zástupkyně Klimatické koalice Jitka Martínková. Lituje však toho, že jejich předmětem není cíl snížení emisí EU do roku 2030 o 65 procent oproti roku 1990. "Ten by reálněji odpovídal závazkům učiněným v rámci Pařížské dohody. Míč teď bude na straně Evropského parlamentu a jednotlivých členských států," uvedla Martínková. Současný klimatický cíl, z roku 2020, je snížit do konce dekády celkové množství emisí skleníkových plynů v EU alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Podle Kateřiny Davidové z Centra pro dopravu a energetiku je pak pro Česko balíček "obrovskou příležitostí" k modernizaci ekonomiky.
(čtk/lan)
