30. ledna 2003
Evropská unie obnovila své úsilí o vybudování transevropské dopravní sítě. Na vytvoření celoevropské infrastruktury, kterou hodlá podle dřívějších rozhodnutí vystavět do roku 2010, vyčlenila celkem 400 miliard €. Zástupci členských zemí unie a přistupujících států v první polovině ledna v Bruselu jednali o podmínkách, které musí splnit dopravní projekty předkládané jednotlivými zeměmi.
Skupina, která se v Bruselu sešla, vybere při dalších jednáních projekty hlavních dopravních koridorů mezi zeměmi v rozšířené Evropské unii. Předkládané projekty musí mít evropský prvek, dopravní trasy tedy musí sloužit k dopravě mezi členskými zeměmi a rozvoji vnitřního trhu. Rámec transevropských sítí se nemůže vztahovat například na vnitrostátní okresní silnice.
„Neměly by se přijímat projekty s hodnotou menší než sto miliónů €. Tím je zdůrazněna evropská dimenze těchto projektů,“ řekl v Bruselu český zástupce, náměstek ministra dopravy Antonín Tesařík. „Do této chvíle bylo předloženo osmdesát projektů ze strany členských států a chodí ještě další projekty ze strany států kandidátských,“ dodal.
Česká republika hodlá s pomocí fondů EU zatím financovat pět projektů. S ohledem na projekty, které chtějí do transevropských sítí začlenit sousedé ČR, by vláda ráda prosadila výstavbu čtvrtého železničního koridoru ve směru Berlín, Drážďany, Praha, Česká Třebová, Břeclav a Vídeň. Uvažuje i o trase ve směru Katovice, Bohumín a Břeclav, rovněž s propojením na Vídeň.
Rakousko předložilo návrh stavby dálnice Vídeň-Brno. „To je rovněž v relaci s naší představou,“ poznamenal Antonín Tesařík. Dalším projektem je takzvaný Severojižní koridor, na němž mají zájem Ústecký, Středočeský a Jihočeský kraj. „Týká se jak železniční, tak i silniční dopravy, to znamená propojení Praha-České Budějovice-Linec,“ řekl náměstek. ČR zvažuje i vybudování rychlodráhy, která by spojila centrum Prahy s letištěm Ruzyně.
Splní-li tyto projekty evropskou dimenzi, budou dále posuzovány. Měly by mít určitou „přidanou hodnotu“, tedy zlepšovat mezistátní dopravu a odstraňovat bariéry vnitřního trhu. Tyto věci lze podle Antonína Tesaříka měřit – například dobou čekání na hranicích nebo posouzením kapacity dopravy mezi výchozí a cílovou zemí.
Důležité bude i měřítko soudržnosti, rozvoj infrastruktury by podle něj měl potlačit nevýhodnou geografickou polohu některých okrajových regionů. Další jednání se v Bruselu koná tento týden.
(čtk)
