30. ledna 2003
Evropská komise v polovině ledna předložila návrh směrnice, který sjednocuje pravidla ochrany řidičů v tunelech na transevropských dopravních sítích. Návrh unifikuje bezpečnostní vybavení tunelů, minimální požadavky na infrastrukturu a pravidla jízdy v tunelech.
Komise tvrdí, že evropské tunely stárnou a jízda v nich je stále méně bezpečná. Roste také počet řidičů na evropských silnicích a tedy i zatížení dopravních tras. K pevnému rozhodnutí, že je nutné pravidla sjednotit, dospěla komise po velké dopravní nehodě v tunelu pod masivem Mont Blanc na trase z francouzského Chamonix do italské Aosty.
Osudný požár v březnu roku 1999 vzplanul v belgickém kamiónu asi v polovině jedenáctikilometrového tunelu. Do vozidla narazila další nákladní vozidla a zablokovala komunikaci. Oheň se rozšířil na 19 dalších kamiónů a deset osobních vozidel. Teplota v ústí tunelu vylétla na 300o Celsia a v ohnisku téměř na tisíc stupňů, což znemožnilo jakýkoli zásah. Hořelo 53 hodin. Francouzským požárníkům se podařilo tunel zchladit až po čtyřech dnech. Pak nastala chmurná identifikace spálených obětí, k níž se podle francouzského tisku používala i analýza DNA nebo zubů.
Návrh, který posoudí členské státy, se má vztahovat na tunely delší než půl kilometru, které jsou součástí transevropských dopravních sítí. Jde o 512 tunelů, jež jsou v provozu, staví se nebo projektují v nynějších zemích EU. Jen tři kandidátské země mají tunely delší než 500 metrů. Jeden je na Slovensku, pět ve Slovinsku a čtyři se nacházejí v Bulharsku. Dohromady měří patnáct kilometrů.
Země dostanou desetileté přechodné období od doby, kdy směrnice vstoupí v platnost, aby se mohly novým pravidlům přizpůsobit. V prvních šesti letech však budou muset s budoucí legislativou sladit nejméně polovinu tunelů.
Komise chce, aby každá země ustavila orgán odpovědný za bezpečnost v tunelech, technické standardy jejich infrastruktury, provoz v nich, dopravní pravidla a informace pro řidiče. Takový úřad by se měl postarat také o funkčnost a správ-nou instalaci osvětlení a ventilace v tunelech a dobrou informovanost řidičů.
Komise předpokládá širší využití dvoutubusových tunelů, které jsou při požáru bezpečnější. Díky nové směrnici by se měly zlepšit i možnosti spojení řidičů se správcem tunelu v případě nehody; v tunelech by měly být rovněž lépe vyznačeny únikové cesty.
Další nehoda v rakouském dálničním tunelu
Že je úsilí o zvýšení bezpečnosti jízdy v tunelech na místě, potvrdila i další nehoda v Rakousku. Z dosud nejasných příčin došlo v první polovině ledna na dálnici A10 v Helberském tunelu k řetězové srážce, která zablokovala provoz v obou směrech. Havárie si naštěstí vyžádala jen materiální škody.
V tunelu se srazila tři osobní vozidla a jeden kamión, jedoucí jižním směrem. Během krátké doby se na dálnici vytvořila pět kilometrů dlouhá fronta. Aby předešla dalšímu zvětšování kongesce v horském údolí, začala policie zastavovat dopravu již před Zetzenberským tunelem o desítku kilometrů dříve. Po vyproštění havarovaných vozidel z tunelu byl provoz na dálnici po několika hodinách opět obnoven.
V rakouských dálničních tunelech, v nichž se většinou celý dálniční provoz svádí do dvou jízdních pruhů, se nehody stávají poměrně často. Ně-které případy byly velmi tragické, například v Gleinalmském tunelu ve Štýrsku uhořelo v srpnu roku 2001 pět lidí a čtyři další byli zraněni, když rakouský řidič vjel do protisměru a narazil do protijedoucího vozu nizozemských turistů, kteří se vraceli z dovolené na jihu Evropy. Na dálnici A10 nechvalně proslul Tauernský tunel, v němž na konci května roku 1999 po řetězové srážce vozidel přišlo při katastrofálním požáru o život dvanáct osob a tunel byl následující tři měsíce uzavřen.
(čtk)
