20. září 2024, (pav)
20.9. - Průzkum personální agentury Hofmann Personal ukázal, že 74 % výrobních, velkoobchodních a logistických firem v Česku zaměstnává cizince a 97 % z nich má pracovníky z Ukrajiny. 65 % personalistů uvedlo, že odchod Ukrajinců by byl pro firmu určitou komplikací. Na podzim bude Poslanecká sněmovna schvalovat novelu Lex Ukrajina 7, která zahrnuje prodloužení dočasné ochrany o jeden rok do března 2026 a nový návrh tzv. „zvláštního dlouhodobého pobytu“. Podle průzkumu 62 % personalistů o této plánované změně vízového režimu neví.
„V návrhu novely jsou uvedené podmínky, za kterých získají Ukrajinci zvláštní dlouhodobý pobyt v České republice. Mezi podmínkami bude například bezúhonnost, platné cestovní doklady, nezávislost na dávkovém systému nebo ekonomická nezávislost. Proto doporučujeme firmám legální zaměstnávání ukrajinských pracovníků, které k plnění těchto podmínek výrazně pomůže. Již nyní proto mohou personalisté řešit, na kolik se to týká jejich pracovníků. Dalším bodem je prodloužení dočasné ochrany, která končí v březnu 2025. Pokud budou chtít ukrajinští uprchlíci zůstat nadále v Česku, musí zažádat o prodloužení do března 2026, jinak zde nemohou legálně pracovat,“řekla Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí dostávalo v srpnu humanitární dávku asi 93 tisíc osob. Z celkového počtu příjemců dávku čerpá 44 % žen a 39 % dětí. Celkově pak uprchlíci do státního rozpočtu již od podzimu loňského roku více peněz odvádějí, než z něj dostávají.
Před válkou mohli Ukrajinci v České republice zažádat o zaměstnaneckou kartu. Vydávání těchto karet se po začátku války výrazně omezilo[i] a začal nový vízový režim pro uprchlíky tzv. dočasná ochrana, která aktuálně platí do března 2025. Evropská unie rozhodla o prodloužení dočasné ochrany do března 2026, Česká republika bude podmínky jejího prodloužení schvalovat na podzim v rámci novely Lex Ukrajina 7. Ukrajinští uprchlíci, kteří přišli do České republiky po začátku války v roce 2022, nemohou nyní zažádat o zaměstnaneckou kartu a jejich budoucnost v ČR je nejistá. Větší jistotu jim může přinést nové vízum tzv. „zvláštní dlouhodobý pobyt“, který budou moci uprchlíci získat při splnění vymezených podmínek. Celý proces schvalování „pobytu“ je plánován online a plně digitalizován, zvláštní dlouhodobý pobyt zajistí ukrajinským uprchlíkům volný přístup na trh práce a bude platit 5 let bez ohledu na trvání válečného konfliktu na Ukrajině. Zvláštní dlouhodobý pobyt bude schvalovat na podzim Poslanecká sněmovna společně s prodloužením dočasné ochrany do března 2026 v rámci novely Lex Ukrajina 7.
Dalšími zeměmi, které personalisté uvádějí jako nejčastější národnost, kterou zaměstnávají, jsou za první Ukrajinou (97 %), pracovníci z Polska (16 %), Bulharska (9 %) nebo Maďarska (7 %). Gabriela Hrbáčková dále dodává: „V České republice je přibližně 350 000 lidí z Ukrajiny, kterých se dočasná ochrana týká. Závislost na nich je proto alarmující a nedostatek zaměstnanců řeší jen částečně. Navíc z pohledu ekonomiky není tento stav vůbec zdravý, protože se situace na Ukrajině může změnit. Česko by mělo zlepšit podmínky pro přijetí pracovníků i z jiných zemí. Předejde se tak případným problémům s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, které je dlouhodobě podstav.“
O průzkumu
Průzkum pro agenturu Hofmann Personal zrealizovala agentura B-inside na vzorku 255 respondentů z řad personalistů mezi náhodně vybranými výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v ČR s více než 100 zaměstnanci. Průzkum byl proveden v červenci 2024. Na dotazník odpovědělo v průměru 7 z 10 oslovených podniků. Takto vysoká response rate zaručuje spolehlivost dat.
(pav)
Foto: Hofmann Personal
