20. června 2002
S blížícím se termínem rozšíření Evropské unie se množí dohady o budoucím postavení dopravních firem v asociovaných zemích.
O procesu liberalizace a o dalších aktuálních otázkách, které se dotýkají českých provozovatelů silniční dopravy, jsme hovořili
s předsedou celní komise Sdružení ČESMAD Bohemia Josefem Melzerem.
„Jaký je váš názor na to, jak postupuje proces liberalizace v mezinárodní kamiónové dopravě?“
„Připravenost českých dopravců v oblasti technické způsobilosti je na velmi vysoké úrovni, a to i ve srovnání s dopravci z členských zemí unie, a prakticky totéž lze říci i o profesionální a profesní způsobilosti. Čeští dopravci se však potýkají s přebytkem kapacit na dopravním trhu a tento převis by se mohl po vstupu země do Evropské unie dále zvyšovat, protože zmizí poslední omezení – hranice. Odpadnou-li čekací doby na hranicích, celý přepravní proces se urychlí a může se stát, že se dále sníží poptávka po dopravních prostředcích. Po vstupu do EU by měl postupně vymizet také problém nedostatku zahraničních vstupních povolení.
Sporná zůstává pouze oblast kabotáže – to je vlastně i poslední nezodpovězená otázka v přístupových jednáních. Přestože český vyjednavač Pavel Telička vede velmi tvrdá jednání, podle mého názoru nebude ani tato oblast při vstupu země do EU pro českou kamiónovou dopravu představovat největší problém.“
„Jaký konkrétní problém tedy očekáváte?“
„Dopravní veřejnost se nyní o vstup České republiky začíná zajímat mnohem intenzivněji než třeba ještě před rokem a očekává v podstatě jen dva velmi odlišné scénáře dalšího vývoje. Na jedné straně panuje možná až panický strach z toho, že nás po přidružení ‚převálcuje‘ zahraniční konkurence představovaná velkými firmami. Já tento pocit nesdílím, už z toho důvodu, že všechny významné zahraniční spediční a dopravní firmy na českém trhu již působí.
Spíše se ztotožňuji s druhým pohledem, totiž že trh po zrušení hranic dostane zcela novou dynamiku. Z rozhovorů s našimi zahraničními partnery dobře vím, že česko-německou nebo česko-rakouskou hranici chápou jako velkou překážku. A tato nová dynamika by s sebou mohla určité potíže přinést.
Velkou komplikaci bude v této souvislosti představovat například skutečnost, že se české státní správě dosud nepodařilo zajistit skutečně fungující státní technický dozor. V optimálním případě by dozor mohl již nyní představovat účinný nástroj, který by limitoval nabídku kapacit. Tak tomu však není a v této oblasti stále existuje obrovské vakuum. Jsem toho názoru, že snahy vymyslet pro dopravu jiné regulativy jsou zbytečné; stačilo by jen zajistit, aby státní technický dozor fungoval tak, jak funguje v zahraničí. Na jednání mezinárodních smíšených komisí o silniční dopravě vidíme, jak důkladně jsou zahraniční státní úředníci na tato jednání připraveni a jak podrobné mají i statistiky o prohřešcích českých dopravců ve svých zemích. Česká strana však obdobné informace o přestupcích jejich dopravců na českém území k dispozici nemá.
Sdružení ČESMAD Bohemia proto vyvíjí velké úsilí, aby se tento nedostatek odstranil. Všichni bychom si přáli, aby státní správa chápala naše aktivity na tomto poli především jako snahu o další zvýšení úrovně české kamiónové dopravy, ale někdy tomu tak bohužel není.“
„Čeští dopravci si již dlouhou dobu stěžují na skutečnost, že české kontrolní orgány postupují vůči zahraničním dopravcům velice benevolentně…“
„Opravdu bychom si přáli, aby státní technický dozor začal fungovat co nejrychleji, a to nejen vůči tuzemským dopravcům. Je třeba, aby kontrolní orgány postupovaly celo-plošně a prověřovaly i zahraniční dopravce, stejně jako v zemích Evropské unie. Současně bude nutné nastartovat uplatňování systému vybírání kaucí. Legislativní podmínky pro něj již vytvořeny byly a nyní bude třeba, aby se systém konečně začal uplatňovat i v praxi. Jedná se o nástroj, který státním orgánům dává velké možnosti nejen při ochraně českého trhu, ale i při prevenci před poškozováním komunikací ze strany našich zahraničních kolegů.“
„Ve sdružení máte na starosti celní záležitosti. Co je v této oblasti z pohledu dopravců dnes nejaktuálnější?“
„V celní oblasti nás čeká velká změna, protože od července začne platit novela celního zákona. I v tomto případě je bohužel státní správa poněkud pozadu. Do doby, než novela vstoupí v platnost, zbývají již jen týdny, ale stále ještě nebyly zveřejněny příslušné prováděcí vyhlášky. Novela se přitom nedotýká pouze kamiónové dopravy, ale i mnoha dalších subjektů včetně výrobních podniků, které exportují nebo importují.
Změna bude muset nastat ve velmi krátké době – během jednoho až tří měsíců. Délka překlenovacího období se bude odvíjet od ochoty příslušných celních ředitelství a správ. Bude-li toto období příliš krátké, mohlo by v letním období dojít k určitým komplikacím.
S blížícím se vstupem České republiky do EU se česká celní správa i Mezinárodní unie silniční dopravy IRU snaží nastartovat nový systém celního odbavení NCTS CZ, který vytvořila IRU ve spolupráci se Sdružením ČESMAD Bohemia. V současné době již probíhá první pilotní zkouška u jednoho českého dopravce. V první fázi by se do systému mělo zapojit zhruba deset firem. Projekt by měl přispět ke zjednodušení celého celního řízení pro dopravce i jejich zákazníky. Je škoda, že se jej podařilo nastartovat až nyní, neboť po vstupu České republiky do EU tato služba poněkud ztratí na významu…“
„S celní problematikou částečně souvisí i otázka hraničních přechodů…“
„S postupem času se tento problém přesune z hraničních přechodů do vnitrozemských celnic. Nyní probíhá screening celní správy zaměřený na budoucí restrukturalizaci vnitrostátních celnic a pracovišť. Při posledním společném jednání nám celní správa přislíbila poskytnout mapu, z níž bude patrné, jak bude restrukturalizace vnitřní správy probíhat.
Co se týče současných hraničních přechodů, každý z nich má svá vlastní specifika a problémy. Na zlepšení situace se pracuje dost dlouhou dobu, takže by již mohlo být patrné alespoň dílčí zlepšení, ale bohužel není. Posledním křiklavým případem je situace na hraničním přechodu Rumburk. Za neúnosný stav, který přetrvává již rok, v tomto případě nenese odpovědnost celní pracoviště, nýbrž město Rumburk a provozovatelé parkoviště. Jejich postup je pro mě nepochopitelný – jedná se pouze o projev zvůle a arogantního přehlížení problémů dopravců ze strany úzce zaměřené lobbistické skupiny, která se ze současné situace snaží vytěžit ekonomické výhody.“
„V loňském roce se často hovořilo o úmyslně přerušovaných celních lankách. Přetrvávají tyto problémy?“
„Aféra s přerušenými lanky byla loni opravdu horkým tématem, a nejen pro dotčené dopravce. Celou problematikou se začala zabývat i pracovní skupina při Generálním ředitelství cel. Projednávala pochopitelně i porušování režimu TIR, v jehož rámci působí Sdružení ČESMAD Bohemia jako garant.
Na základě toho, jak jsme se mohli seznámit s konkrétními fakty, si však myslím, že se tento problém poněkud zbytečně zveličil. První informace se objevily v létě, kdy určité skupiny osob již tradičně ilegálně migrují na Západ, a právě s těmito snahami bylo porušování lanek spojováno.
Porušování celních lanek představuje ovšem obecně velice choulostivou záležitost a nemusí být nutně spojeno s úmyslem něco nebo něko-ho pašovat. Někteří dopravci se k němu uchylují například při cestách přes Maďarsko a Bulharsko, kde je přístup celních a kontrolních orgánů při zjištění přetížení některých náprav velmi nekompromisní – a podle mého názoru někdy až neadekvátní dané situaci. Někteří dopravci se snaží vyhnout problémům tak, že si zachovají volný přístup do kamiónu, aby mohli rozložit náklad na ložné ploše a pak vozidla prošla kontrolou. To jistě není správné, ale při žádném jednání, jemuž jsem byl jako předseda celní komise v posledním období přítomen, se neprojednával případ, že by při vstupu do České republiky z jihovýchodního směru bylo u kamió-nu českého dopravce zjištěno chybějící zboží nebo naopak něco, co by v kamiónu být nemělo.
Zjištěné poškození lanka nemělo v žádném případě souvislost s pašováním.
Slovenské celní úřady navíc často postupovaly zcela nestandardně a zasílaly stížnosti na porušení režimu celních lanek v režimu karnetu TIR i v případech, kdy zboží pod tímto režimem ve skutečnosti vůbec přepravováno nebylo. To rovněž přispělo k vyhrocení celé situace, v poslední době se však již celý problém postupně a v podstatě sám od sebe vytratil. Otázkou je, co se stane opět v létě, kdy lze očekávat další migrační vlnu…“
Milan Frydryšek