​Ing. Vladimír Dlouhý, CSc.: Prostředky na kompenzace vnímám jako investici do budoucna

Konec roku je poznamenán novou vlnou protipanemických opatření, poklesem ekonomiky i přechodem k nové vládě. O vyjádření k současné situaci a o pohled na bližší budoucnost jsme požádali prezidenta Hospodářské komory ČR Ing. Vladimíra Dlouhého, CSc.

V reakci na nová opatření vlády jste uvedl, že 40procentní náhrada nepokrytých nákladů je nedostatečná a není ani jasné, jak bude postupovat nová vláda. Přitom nelze vyloučit, že dojde i na další zpřísňování opatření. Máte představu, jak by mechanismus na podporu podnikatelů a firem (ale i zaměstnanců) měl fungovat obecně, aby byl okamžitě použitelný a nebylo třeba vždy vymýšlet nové algoritmy?

Jednak považuji za důležité, aby programy byly nastartovány rychle a netrvalo několik týdnů jejich faktické spuštění. Prostředky se musí k potřebným podnikatelům dostat co nejrychleji. Klíčové je ale také to, aby peníze byly vypláceny i za situace, kdy země patrně od příštího roku vstoupí na několik měsíců do tzv. rozpočtového provizoria. V takovém případě totiž výdaje státu každý měsíc smějí tvořit nejvýše dvanáctinu posledního rozpočtu.

I my na Hospodářské komoře si uvědomujeme v současnosti napjatý státní rozpočet a jeho omezené možnosti. Proto je nezbytné kompenzace nasměrovat skutečně těm nejpotřebnějším, které vláda kvůli pandemii omezuje nejvíce. Existují totiž velké rozdíly napříč obory.Zatímco mnohé jsou na hranici přežití, další během covidové krize naopak prosperují.

A z jakých zdrojů by tyto kompenzace měly být hrazeny? Jinými slovy, jak je možné za současné situace posílit rozpočet, či přinejmenším nezvyšovat zadluženost státu? Případně, v jakých oblastech vnímáte zadlužování jako smysluplné a s návratností do budoucna?

Obecně není dobře nastavený pohled státu na kompenzace. Já tyto prostředky vnímám jako investici do budoucna. Fungující a zdravý podnikatelský sektor státnímu rozpočtu vynaložené prostředky mnohonásobně vrátí. Naopak bez fungujícího byznysu budeme mít obrovské hospodářské problémy, protože naše ekonomika je přímo závislá právě na dobře fungujícím podnikovém sektoru.

Hospodářská komora ocenila, že nový kabinet vyslyšel řadu z 34 doporučení, které jste nové vládě předložili. Vidíte i v oblastech, které nebyly zohledněny, šanci na dosažení oboustranné spokojenosti?

V obecné rovině se zatím program nové koaliční vlády jeví jako propodnikatelský, což oceňujeme. Je logické, že rodící se kabinet nemohl zatím dopodrobna probrat a dokonale formulovat všechny pro firmy klíčové body. Už jsem nicméně absolvovat jednání s novým premiérem Petrem Fialou, předsedou hnutí STAN Vítem Rakušanem a s dalšími koaličními lídry se potkáme v nejbližší době. Jednoznačně vnímám, že nová vláda bere Hospodářskou komoru vážně a že pro ni budeme partnerem při jednáních v novém volebním obdobím.

V průběhu roku se měnily odhady vývoje HDP. Navíc ČNB začátkem listopadu výrazně zvedla úrokovou sazbu. Jaký dopad tento krok podle vás bude mít na vývoj ekonomiky, případně jaká opatření by byla zapotřebí k posílení růstu HDP?

Z hlediska podnikatelů by pro jejich adaptaci na vyšší sazby nepochybně bylo výhodnější postupné zvyšování úrokových sazeb. Zvolená varianta, kdy ČNB sazbu zvedla skokově, bude mít na podnikatele tvrdé dopady, protože musí řešit navíc i důsledky pandemie a vládních omezení, napětí na trhu práce i v dodavatelských řetězcích. Dojde ke zdražení úvěrů za situace, kdy řada firem vyčerpala své finanční rezervy, když byla nucena zavřít své provozovny, a teď potřebuje kapitál. Skokové zvýšení úrokových sazeb v souvislosti s posílením koruny způsobí problémy vývozcům, a to za situace, kdy jim zároveň rostou ceny vstupů, materiálů a energií. A za třetí, zpomalí tempo růstu ekonomiky, což bude mít významný dopad na stabilizaci veřejných rozpočtů a postaví novou vládu do situace, kdy nemůže počítat s vyššími příjmy do státního rozpočtu. Centrální banka by měla být jako hlavní tuzemská autorita měnové politiky konzistentní ve svých prohlášeních. Dlouhodobě jsem upozorňoval na riziko vysoké inflace, ale ze strany ČNB i jejího guvernéra jsme byli ujišťováni, že významně vyšší inflace aktuálně nehrozí. Proto je pro mě tak razantní krok centrální banky ohledně sazeb, je‑li doprovázen sdělením o možném zvýšení inflace na přelomu roku až o 7%, překvapením.

Může mít zadluženost státu dopad i na výstavbu dopravní infrastruktury?

Samozřejmě že může, ale neměla by. Už nyní všichni cítíme deficit z posledních desetiletí, kdy se u nás dopravní infrastruktura nerozvíjela potřebným tempem. Jestli lze něco považovat za investici, tak jsou to silnice a železnice. Dobré dopravní napojení totiž přitahuje další ekonomické aktivity jako investice firem v dopravně dobře pokrytých regionech, cestovní ruch a podobně. Je třeba využívat evropské fondy a tyto prostředky vynakládat práce do dopravních staveb, které tak zoufale potřebujeme.

Ekonomika potřebuje fungující dopravu. V České republice i v Evropě je však dlouhodobý nedostatek dopravních kapacit, a to nejen v silniční dopravě, ale i v železniční či kombinované (viz chybějící kontejnery). Jak se s tímto firmy vyrovnávají?

Pro firmy je to samozřejmě problém, protože se neúměrně prodlužují dodací lhůty u dodávek dílů a dalších komponentů. To následně řetězově zpožďuje dodávky pro jejich odběratele. Aktuálně jsou tyto problémy akcelerovány covidovou pandemií zejména v Asii. V ČR nicméně můžeme v dalších letech tento problém řešit mj. zkapacitněním důležitých železničních koridorů, výstavbou dálnic a podobně. Větší kapacity znamenají větší objem výroby, bohatší firmy, bohatší stát.

Česká republika je silně závislá na automobilovém průmyslu, který v současné době prochází velkými změnami. Jaký vliv na ekonomiku může mít větší příklon výrobců k elektromobilitě? Nehrozí, že dojde k poklesu prodejů nových typů vozidel, a tedy i k poklesu příjmů a rovněž ke snížení zakázek pro subdodavatele výrobců? Navíc někteří jsou orientování přímo na výrobu komponentů pro vozidla se spalovacími motory. Co pro podporu tohoto odvětví může udělat stát a co samotné firmy?

Elektromobilita je trend, který zásadně mění fungování celého odvětví. I automobilky v ČR tento trend vnímají a věnují se vývoji a výrobě elektricky poháněných aut. Druhou otázkou nicméně je, jak se podaří při předpokládaném rozvoji elektromobility saturovat zvýšenou spotřebu energie. Navíc ve světle současných ambiciózních klimatických cílů. Elektrická auta ale samozřejmě nejsou trendem v celém světě. Mnoho výrobců si proto ponechává část svých kapacit na produkce pro africké nebo asijské země, kde předpokládají poptávku po spalovacích motorech stále vysokou.

Milan Frydryšek

Foto: HK ČR

Doporučení Hospodářské komory ČR nové vládě

Trh práce

snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení alespoň o 2 procentní body;

podpora částečných úvazků zrušením doplatku do minimálního pojistného

zatraktivnění práce na dohodu zvýšením limitu na 15 tisíc Kč měsíčně;

zrušení povinnosti zaměstnavatele řešit exekuce zaměstnanců;

uzákonění elektronizace pracovně‑právních vztahů;

zrušení zaručených mezd v soukromém sektoru;

odpolitizování zvyšování minimální mzdy navázáním jejího růstu na medián mezd;

sousedské hlídání dětí pro matky;

řešení strukturálních problémů na pracovním trhu;

flexibilní trh práce musí být založen na celoživotním zvyšování znalostí a dovedností;

zrychlení vyřizování žádostí a navýšení kvót pro pracovníky ze zahraničí.

Podnikatelské prostředí a daně

rozpočtová odpovědnost;

předvídatelnost kroků státu v oblasti daní;

zvýšení limitu pro paušální daň na 2 miliony Kč ročně;

zavedení mimořádných odpisů na náročnější investice;

zvýšení limitu pro plátcovství DPH na 2 miliony KČ;

snížení počtu sazeb DPH na dvě a jejich revize;

nově definovat okamžik odvádění DPH;

zpřehlednění přímých daní a snížení počtu daňových výjimek;

zrušení omezení otevírací doby o svátcích;

provedení analýzy, zda stát potřebuje plošné detailní výroční zprávy a úplné účetní uzávěrky podniků.

Dlouhodobá udržitelnost ekonomického a sociálního prostředí

Zelená dohoda pro Evropu nesmí ohrozit páteřní energetiku ani neúměrně zatížit průmyslové podniky;

financování transformace české energetiky;

zajištění stabilních a dostatečných dodávek energie pomocí energie z jádra a zemního plynu;

řízený konec uhelné energetiky;

rozvoj technologií jako podmínka pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu;

posílit podporu výzkumu, vývoje a inovací – posílit investice do digitalizace, automatizace a implementace environmentálně ohleduplných řešení;

zapojení soukromých zdrojů do dlouhodobé péče.

Bezpečnost a obchodní vztahy se zahraničím

bezpečnost je předpokladem rozvoje podnikání, do obrany 2% HDP a zapojení českých firem;

evropský kontext je pro ekonomiku zásadní;

podpora exportu je rovněž důležitá.

Infrastruktura

rozvoj dopravní infrastruktury;

rozvoj sítě vysokorychlostního internetu, služeb chytré a digitální mobility.

Zdroj: HK ČR