30. ledna 2003
Když ing. Petr Laušman na začátku listopadu loňského roku střídal na postu generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic odvolaného Pavla Havíře, byly vztahy mezi vedením podniku a zaměstnanci velmi vyhrocené. Jejich urovnání tehdy nový generální ředitel označil za jednu ze svých priorit. Na to, jaká je situace v podniku v současné době, a na další rozvoj Ředitelství silnic a dálnic i silniční infrastruktury v České republice jsme se ing. Petra Laušmana zeptali minulý týden.
„K jakým nejdůležitějším opatřením jste po nástupu do funkce přistoupil?“
„Nikoli hned po mém nástupu do funkce v listopadu loňského roku, ale od začátku letošního roku jsme do určité míry upravili organizační řád a vyjasnili kompetence. Sloučili jsme technický úsek a úsek výstavby do jednoho a zavedli nový podpisový řád. Vedle toho – a to považuji za velmi významné – jsme vydali novou směrnici o zadávání zakázek. Přepracovaná směrnice řeší tuto problematiku trochu jiným postupem a především jednoznačněji určuje způsob, jakým se jednotlivé zakázky provádějí. Směrnice zahrnuje i nový evidenční systém zakázek, jeho elektronická podoba se ovšem teprve rozbíhá a bude plně implementována až v průběhu prvního čtvrtletí.
Vedle těchto nejdůležitějších organizačních kroků jsem se také pokusil zklidnit vztahy mezi vedením ŘSD a dvanácti odborovými organizacemi podniku.“
„Při nástupu do funkce bylo právě urovnání vztahů se zaměstnanci jednou z vašich priorit. Tento cíl se vám tedy již podařilo naplnit?“
„Ke zklidnění vztahů již došlo – dnešní situace není v žádném případě dramatická. To však neznamená, že máme na všechny problémy se zástupci odborů stejný názor. V současné době připravujeme k podpisu novou kolektivní smlouvu, kterou – doufám – uzavřeme do konce března. Zatím nemám pocit, že by v ní bylo něco, na čem se nemůžeme shodnout. Mimochodem, projednali jsme již kolektivní smlouvu vyššího stupně a v ní dospěli k dohodě.“
„Vedle toho jste si předsevzal provést také konsolidaci ŘSD. V čem by podle vás měla konkrétně spočívat?“
„Jsem přesvědčen o tom, že první opatření, o kterých jsem již hovořil, byla ve shodě se zájmy zaměstnanců a myslím si, že přispějí k tomu, aby ŘSD fungovalo lépe. Jedná se však pouze o dílčí část celého úkolu. Do budoucna totiž bude nutné rekonstruovat celý legislativní systém organizace, a to je dlouhodobější úkol, minimálně na jeden rok. V minulosti byly vydány desítky různých směrnic a příkazů generálního ředitele. Některé zůstávají v platnosti, jiné jsem zrušil a další bude třeba novelizovat.
Určitou vlastní představu dalších organizačních změn již mám, ale nerad bych ji v tuto chvíli zveřejňoval. Chtěl bych je nejprve projednat s vedoucími pracovníky a zástupci zaměstnanců. Některé změny do značné míry souvisejí s novou dislokací našich čtyř pracovišť v Praze. V žádném případě však nepředpokládám, že by se organizační struktura měnila z hlediska třinácti správ v jednotlivých krajích pro silniční stavby. Zachovány zůstanou rovněž dva závody pro dálniční stavby, jeden v Čechách a druhý na Moravě.“
„Uvažujete také o personálních změnách?“
„V souvislosti se sloučením dvou úseků již k určité personální změně došlo a do budoucna nevylučuji ani další. Nechci je však provádět jen z titulu jmenování do funkce a za každou cenu. Rozhodující je pro mě úroveň spolupráce – pokud s ní jsem spokojen, nemám důvod pracovníky měnit.“
„Podle některých návrhů by se ŘSD mohlo přeměnit na jiný typ organizace, například na akciovou společnost. Jaký je váš postoj?“
„Tato otázka je velmi problematická. Ředitelství silnic a dálnic ČR je příspěvková organizace, která veškeré prostředky jak na výstavbu a údržbu komunikací, tak i na vlastní činnost a provoz získává ze Státního fondu dopravní infrastruktury (a část také z kapitoly ministerstva dopravy). Domnívám se, že přeměna na akciovou společnost by sice mohla přispět ke zefektivnění naší činnosti, ale nejprve by bylo nutné nalézt zdroje financování. Momentálně zdroje od uživatelů silnic a dálnic plynou do SFDI a já mu je v žádném případě nehodlám brát, protože už tak jich je málo. Pokud se situace v budoucnu nezmění, nemá si ŘSD z čeho vytvořit zdroje pro svou vlastní činnost. To je základní a zásadní problém. Nicméně netvrdím, že je tato otázka navždy uzavřena. Předpokládám, že k této problematice zadáme ke zpracování studii, abychom znali veškeré možnosti.“
„Již jste se zmínil o změně systému zadávání prací. Jak by měl podle vás fungovat? Mohl byste jej konkretizovat?“
„Podle nového systému, který jsem zavedl od začátku letošního roku, platí, že u veškerých výzev, ať už pro více zájemců nebo zjednodušená zadání, jsou nabídky hodnoceny pouze z hlediska jejich ceny. U veřejných soutěží je postup odlišný – v takových případech nabídky hodnotíme podle odborné způsobilosti a ceny. Způsob hodnocení je však exaktnější než dříve. K tomu používáme určité vzorce, při jejichž uplatnění zůstává pro subjektivní pohled mnohem méně prostoru. Zda se nový přístup osvědčil, ukáže samozřejmě teprve čas a další vývoj. Časem uvidíme, co s sebou přineslo jeho uvedení do praxe a zda jej bude třeba v něčem přizpůsobit. V každém případě doufám, že přispěje k průzračnosti výběru a hodnocení nabídek.“
„Stát v letošním roce prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury investuje do sítě českých dálnic 8,5 miliardy Kč. Tyto prostředky pravděpodobně nepovažujete za dostatečné…“
„Vzhledem k současnému stavu silniční sítě nejsou prostředky plynoucí do silničního hospodářství – na údržbu a výstavbu silnic a dálnic – skutečně dostatečné. Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že letošní rozpočet SFDI počítá s historicky vůbec největším objemem prostředků na tento účel…“
„Jakou výši byste považoval za dostatečnou?“
„Při každoročním sestavování prvního návrhu rozpočtu, při němž nejsme ničím a nikým omezeni, navrhujeme zhruba dvojnásobek výsledného čísla. Tento objem však zohledňuje maximalistický přístup. Pokud mám hovořit o ideální situaci, měla by se výsledná částka pohybovat mezi 150 až 200 procenty aktuálního stavu.“
„Kvalitu silnic výrazně zhoršily loňské a letošní povodně. Jaký
je aktuální odhad poškození komunikací v ČR v jejich důsledku?“
„Čísla, která byla zveřejněna na konci loňského roku, zhruba odpovídají aktuálním odhadům. U dálnic a silnic I. třídy, které spravuje ŘSD, škody přesahují jednu miliardu Kč. Veškeré prostředky na jejich opravu budou kryty z mimořádného úvěru od Evropské investiční banky, až jej ve formě zákona schválí parlament. Rád bych zdůraznil, že i když zatím tyto prostředky nejsou k dispozici, práce již probíhají, protože nejnutnější opravy byly sanovány ze SFDI. Další bychom měli financovat prostřednictvím fondu ISPA. V konečném výsledku by se tedy poškození dálnic a silnic I. tříd nemělo výrazně projevit na stavu ostatních komunikací.
Zcela odlišná je však situace v případě poškozených silnic II. a III. třídy, na jejichž opravu se bohužel nepodařilo získat žádné půjčky. Odstranění škod v celkové hodnotě 2,5 miliardy Kč bude muset být financováno z rozpočtu SFDI, což bude mít velmi negativní vliv na opravy zbývající sítě silnic.“
„Je všeobecně známo, že v posledních letech ŘSD zprovoznilo méně dálničních úseků. Bude nějaký otevřen letos?“
„V říjnu by měl být zprovozněn obchvat Olomouce, ke konci letošního roku pak osmikilometrový úsek obchvatu Plzně v plném profilu a dalších osm kilometrů v polovičním profilu. Tím bude zcela odkloněna tranzitní doprava z Plzně.
Dále mohu hovořit jen o zahajovaných stavbách. Doufám, že bude zahájena výstavba další části dálnice D8 od Ústí nad Labem směrem k hranicím a práce na dálnici D11. V tomto případě se však situace zkomplikovala, protože soud na začátku ledna rozhodl, že územního řízení na úseku mezi Libicí nad Cidlinou a Chýší se musí zúčastnit také ekologické iniciativy, které původně okresní úřad v Nymburku z řízení vyřadil. Nebudeme proto moci zahájit stavby, které byly naplánovány na první tři čtvrtletí.
Na Moravě pokračují práce na dálnici D1 v úseku Vyškov-Mořice. Zahájení prací na další komunikaci – dálnici D47 – bude záviset na rozhodnutí vlády o smlouvě s izraelskou firmou Housing & Construction.“
„A pokud jde o dlouhodobější priority rozvoje dálniční a silniční sítě v ČR?“
„Platí koncepce ‚Rozvoj dopravních sítí do roku 2010‘, kterou dodržujeme. Za hlavní priority lze tedy považovat dálnici D5, obchvat Prahy, dálnice D8, D3 a D11 a na Moravě potom D47 a D1. Na těchto komunikacích se snažíme zahajovat další stavby, ale musím říci, že získat stavební povolení je stále složitější. Jednotlivá řízení jsou stále komplikovanější, protože narážíme na nejrůznější sdružení, která stavby chtějí bojkotovat, nebo na vlastníky pozemků, kteří s jejich výkupem nesouhlasí. Situaci nezlepšila ani nová vyhláška ministerstva financí, která platí od začátku roku a na jejímž základě se zejména v intravilánu malých obcí snížila výkupní cena pozemků až na polovinu.
V této souvislosti bych rád zdůraznil, že velmi vítám iniciativu, kterou jsem zaznamenal na ministerstvu dopravy a v dalších organizacích. Týká se vypracování speciálního zákona, který by umožnil velmi zjednodušit proces přípravy staveb. V současné době musí při přípravě stavby v České republice proběhnout přibližně padesát jednotlivých řízení, zatímco v Německu jsou veškerá řízení sloučena do jediného. I když probíhá třeba celý rok, situaci to velmi zjednodušuje.“
Martina Novická
