20. června 2002
Na přelomu května a června se v rumunském hlavním městě Bukurešti pod mottem „Nastupující trhy: Výzvy a příležitosti“ uskutečnil 28. světový kongres Mezinárodní unie silniční dopravy IRU. V závěru prvního kongresu unie v reformních zemích východní Evropy zástupci členských asociací podepsali deklaraci, v níž IRU vyzvala všechny, kdo se podílejí na silniční dopravě (včetně státní správy), aby spolupracovali na odstraňování bariér bránících jejímu dalšímu udržitelnému rozvoji.
Členské organizace tak vyjádřily své přesvědčení, že silniční doprava hraje nezastupitelnou roli nejen v procesu přepravy zboží, ale i při sbližování lidí a distribuci bohatství, neboť přispívá k sociálnímu a ekonomickému rozvoji a také k rozvoji ochrany životního prostředí. Tuto úlohu podle deklarace sehrává na všech trzích – v rozvinutých zemích i v nových ekonomikách. Klíčový pojem představovala při jednání kongresu spolupráce, ať se hovořilo o zlepšování průchodnosti hranic, snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí či odbourávání umělých bariér, jaké podle IRU představují například současná omezení alpského tranzitu.
Pokud jde o udržitelný rozvoj, je podle IRU nerealistické oddělovat ekonomický růst od nárůstu dopravních výkonů; modální záměna silnice za železnici přitom podle názoru unie není lékem na všechny dopravní problémy. Nárůst dopravních výkonů nemusí být spojován ani s negativními dopady na životní prostředí – IRU se v této souvislosti odvolává na svou strategii udržitelného rozvoje, kterou přijala před dvěma lety na svém kongresu v Bruselu. Strategie je založena na třech hlavních bodech – technických inovacích, vhodných pobídkách a dostatečném rozvoji infrastruktury.
Představitelé IRU jsou toho názoru, že spolupráce s mezinárodními orgány, jako například s Evropskou konferencí ministrů dopravy CEMT, Světovou bankou či Světovou celní organizací, může přispět k posílení role silniční dopravy při zvyšování všeobecného blahobytu.
Obor silniční dopravy potřebuje podle prezidenta IRU Paula Laeremanse především to, aby byly harmonizovány fiskální, sociální a technické regulativy a aby byly zajištěny rovné a trvalé konkurenční podmínky. Současně by měla být zpřísněna kritéria pro přístup k profesi silničního dopravce, protože hrozí, že stabilitu oboru podkopou „kovbojští“ podnikatelé. „Abychom toho mohli dosáhnout, potřebujeme pomoc našich vládních a obchodních partnerů. Společnou prací můžeme dospět k lepší budoucnosti pro všechny,“ prohlásil Paul Laeremans.
Omezení v alpském tranzitu
Rada pro nákladní dopravu IRU v Bukurešti jednomyslně přijala deklaraci, v níž poukázala na negativní ekonomické, sociální i enviromentální důsledky omezování průjezdu nákladních vozidel přes Alpy, ke kterému přistoupily vlády Rakouska, Francie a Švýcarska. V deklaraci, v níž tato opatření označuje za neoprotekcionistická, IRU vyzvala k okamžitému ukončení systému ekobodů pro průjezd Rakouskem a omezení průjezdu tunely pod masivem Mont Blanc a Svatým Gotthardem, protože „jsou kontraproduktivní“. Podle propočtu IRU tyto restrikce navíc vedly ke zvýšení nákladů dopravců o 12,5 až 15 procent.
Podle IRU vlády alpských zemí porušují řadu mezinárodních dohod (včetně Vídeňské konvence a úmluvy GATT), v nichž se zavázaly, že zajistí volnou výměnu zboží. Místo toho však přispívají ke zhoršení sociální situace zaměstnanců v dopravě, životního prostředí i bezpečnosti silničního provozu, zdůraznila IRU ve své bukurešťské deklaraci. Mezinárodní unie silniční dopravy je toho názoru, že přijímaná opatření jsou zavádějící a nevyvážená – především se snaží upřednostnit čistě místní zájmy před širšími cíli panevropské ekonomické integrace. Přímým důsledkem těchto restrikcí je pak zvýšení cen za dopravu v Evropě, která je již i tak ve srovnání s jinými částmi světa znevýhodněna vyššími dopravními náklady. Ačkoli tato opatření byla prezentována jako kroky, které mají přispět ke zvýšení bezpečnosti a k ochraně životního prostředí, mají podle IRU ve skutečnosti efekt právě opačný. To, že jsou řidiči nuceni volit delší a méně vhodné trasy, zvyšuje riziko nehody i stupeň znečišťování životního prostředí. Řidiči jsou kromě toho v důsledku těchto omezení nuceni dlouhou dobu čekat v nehumánních podmínkách, a to v době, kdy evropské země kritizují jiné za to, že nevěnují dostatečnou pozornost sociálním aspektům, konstatovala ve svém prohlášení IRU.
IRU je přesvědčena o tom, že zájmy ochrany životního prostředí, bezpečnosti i vyhovujících sociálních podmínek lze nejúčinněji hájit prostřednictvím přísných kritérií pro přístup k výkonu profese silničního dopravce a přísnějších harmonizovaných kontrol užitkových vozidel. Alternativy silniční dopravy, které se vlády snaží prosadit (jedná se zejména o kombinovanou dopravu), nemají dostatečnou kapacitu na to, aby absorbovaly výrazný nárůst objemu přeprav, a nemohou ani nabídnout takovou kvalitu služeb, jakou zákazníci požadují, zdůraznila unie.
Doprava a logistika
Rada pro nákladní dopravu IRU přijala v Bukurešti dokumenty „Rámcová konvence o přepravě“ a „Rámcová úmluva o logistických službách“.
Cílem prvního dokumentu je přispět ke zjednodušení smluvních vztahů v mezinárodní silniční dopravě, a to zejména mezi partnery z různých zemí, kteří chtějí být smluvně vázáni ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Konvenci doplňují Všeobecné podmínky přepravy, které Řídící rada IRU schválila na svém 102. zasedání v Bruselu v roce 1994. Úmluva nabízí dopravcům a jejich zákazníkům řadu ustanovení, z nichž si mohou vybrat ty, které nejlépe vyhovují jejich smluvním vztahům.
Rámcová úmluva o logistických službách by měla přispět ke zjednodušení smluvních vztahů mezi příkazci a dopravci v případě, že se zaváží vykonávat vedle vlastní silniční dopravy i další aktivity, které vlastní dopravní operaci často doplňují (například zasilatelské služby, skladování, seskupování, manipulaci, balení či distribuci zboží zákazníkům příkazce). Tato úmluva je doplněna Všeobecnými podmínkami logistických služeb a nabízí tak širokou škálu ustanovení, jež silniční dopravci a jejich partneři mohou využít při přesném definování služeb v rámci svých smluvních vztahů a k adekvátnímu stanovení vzájemných povinností.
Obě úmluvy by měly přispět ke sladění dosud rozdílné praxe v jednotlivých evropských zemích při uzavírání smluv v oblasti silniční dopravy. Harmonizace uskutečňovaná na podnět oboru silniční dopravy připravuje také cestu pro budoucí jednání v rámci Evropské unie o formě a podstatě „evropského smluvního práva“, jehož soustava by měla být definována kolem roku 2010. S naplňováním jeho idejí by se však mělo začít již na konci letošního roku, a to formou Zelené nebo Bílé knihy Evropské komise.
Informace o čekacích dobách na hranicích
Světový kongres IRU v Bukurešti se stal také příležitostí pro podpis „Memoranda o porozumění“ mezi IRU a jednotlivými členskými sdruženími ze zemí střední a východní Evropy, týkajícího se zlepšování a rozšiřování informací o čekacích dobách na hraničních přechodech. Jak prohlásil vedoucí Rady pro nákladní dopravu IRU Peter Krausz, na webových stránkách IRU lze již nyní nalézt užitečné informace o čekacích dobách. Podpis memoranda by měl přispět nejen ke zlepšení jejich přesnosti a aktuálnosti, ale i k rozšíření zeměpisné oblasti, v níž budou čekací doby pro nákladní vozidla a autobusy monitorovány.
Jedním z hlavních cílů IRU je zjednodušování podmínek pro mezinárodní silniční dopravu a mezinárodní obchod. Země střední a východní Evropy jsou nyní považovány za atraktivní, a to jak z hlediska cenové hladiny, tak i výrobního potenciálu. O výhodách však bude podle IRU možné hovořit teprve tehdy, až silniční dopravci nebudou muset čelit dlouhým a nepředvídatelným čekacím dobám na hranicích. V současnosti na některých hraničních přechodech dosahuje čekací doba délky několika hodin, v jednotlivých případech i několika dní. To má pochopitelně negativní důsledky jak pro dopravce, tak i pro ekonomiky jednotlivých zemí. Například v Polsku podle odhadu IRU takto vyvolaná zpoždění ročně zvyšují dopravní náklady o téměř dvě miliardy USD. Celková ztráta – včetně ztracených obchodních příležitostí – polské ekonomiky však dosahuje téměř pěti miliard USD.
Zpoždění na hranicích mají negativní vliv i na životní prostředí a promítají se také do sociální oblasti.
Zdržení vozidel na hranicích představuje podle IRU skutečnou překážku při realizaci snah Světové obchodní organizace o usnadňování podmínek pro obchod. Jakékoli zkrácení čekacích dob přispěje k vyváženějšímu rozšiřování bohatství a tím i k udržitelnému rozvoji v globálním měřítku. IRU se proto snaží spolupracovat s vládami jednotlivých zemí i s dalšími partnery, aby se podařilo nalézt řešení, která by vedla k urychlení celního odbavování a ke zkrácení čekacích dob, uvedla IRU v memorandu.
Memorandum podepsali zástupci Běloruska, Bulharska, České republiky, Estonska, Litvy, Maďarska, Makedonie, Polska, Rumunska, Slovenska a Ukrajiny.
Tisící diplom akademie IRU
Při příležitosti bukurešťského kongresu IRU předala jubilejní tisící Certifikát profesní kompetence pro manažery silniční dopravy Akademie IRU. Jeho majitelem se stal Vladimír Starcev z Moskvy. „Akademie IRU představuje pravou myšlenku v pravý čas. Díky tomu, že nabízí harmonizovaný a aktualizovaný studijní plán a akredituje vzdělávací centra, která zajišťují výuku na té samé vysoké úrovni bez ohledu na to, v jaké zemi se nacházejí, je Akademie IRU tím pravým orgánem, který může zajistit profesionálům v silniční dopravě potřebnou kvalifikaci…,“ prohlásil v Bukurešti Miche`le Longpré, jenž má Akademii IRU na starosti.
Čínská asociace zatím posledním členem IRU
Zatím posledním, 69. členem IRU se v Bukurešti stalo Sdružení čínské silniční dopravy (CRTA). Čína, která nedávno přistoupila k Světové obchodní organizaci, má stále větší zájem aktivně se podílet na mezinárodním obchodu. Díky tomu je reálnější i plán IRU na znovuoživení provozu na starobylé Hedvábné stezce. CRTA reprezentuje tisíc největších čínských dopravních firem, které v souhrnu provozují kolem miliónu užitkových vozidel. Dalších 4,2 miliónu menších firem je sdruženo v provinčních dopravních asociacích. Sektor silniční dopravy v Číně zaměstnává 14 miliónů osob a disponuje 4,4 miliónu nákladních vozidel a 1,3 miliónu vozidel pro přepravu cestujících.
Grand Prix d´Honneur
Stalo se již tradicí, že na svém výročním kongresu IRU předává čestné ceny řidičům, kteří prokázali svou odvahu a dokázali pomoci dalším účastníkům silničního provozu ve výjimečných krizových situacích. Držiteli letošní Grand Prix d´Honneur se stali Bruno Saba z Itálie a Walter Lehmann ze Švýcarska.
Další mezinárodní kongres IRU se uskuteční v roce 2004 v japonské Jokohamě.
Milan Frydryšek
