„Jsem přesvědčen o tom, že se letos ČSA vrátí k ziskovému hospodaření“

Loňské zářijové teroristické útoky na cíle ve Spojených státech amerických a následná krize letecké dopravy, ukončení provozu dvou významných evropských leteckých dopravců – Swissairu a Sabeny – a opětovný nárůst cen leteckých pohonných hmot. Taková je neradostná bilance loňského roku v oblasti civilní letecké dopravy osob i zboží. Přesto je prezident českého národního dopravce Českých aerolinií ing. Miroslav Kůla pro letošní rok plný optimismu a věří, že po loňské výjimce firma letos hospodaření uzavře opět se ziskem.
„Jak hodnotíte po jednom roce vstup ČSA do aliance SkyTeam? Splnila se všechna vaše očekávání? Jak bude spolupráce pokračovat v budoucnu?“
„Ohlédnu-li se zpět, musím říci, že jsem stále a možná ještě více než dříve přesvědčen o tom, že vstup ČSA do aliance SkyTeam byl výsledkem správného rozhodnutí ve správném čase. Mimochodem, i v situaci, která nastala po loňském
11. září, se ukázalo, jak je dobré být v tak silné alianci.
I další perspektivy uskupení vidím jako velmi dobré. Od vstupu ČSA do SkyTeamu se aliance rozrostla o dalšího člena – společnost Alitalia, která s sebou přinesla i velmi silný italský trh (po Velké Británii, Německu a Francii je italský trh čtvrtý nejsilnější v Evropě). Navíc jsme společně s našimi evropskými partnery Air France a Alitalií a americkým partnerem Deltou Air Lines získali tzv. Antitrust Imunity (viz DN 02/02, pozn. red.), která nám pomůže prohloubit naši spolupráci na americkém trhu.
Co se týče konkrétních výsledků, musíte si uvědomit, že v oblasti letecké dopravy nepředstavuje několik měsíců příliš významné období. Přesvědčili jsme se o tom již v průběhu spolupráce s naším bývalým americkým partnerem Continental Airlines, kdy se první výsledky začaly projevovat až po mnoha měsících, možná letech. Přínos zapojení ČSA do aliance SkyTeam se nicméně projevil daleko rychleji a mnohem razantněji. Dokládají to například i výsledky pravidelných linek ČSA mezi Prahou a Paříží, které se za tuto relativně krátkou dobu – navíc poznamenanou událostmi z loňského září – zlepšily o více než 60 procent! Dramatický nárůst počtu letenek, které naši alianční partneři prodali na linky ČSA, jsme přitom zaznamenali už po jednom nebo dvou měsících.“
„Privatizace ČSA, na níž by se mohly podílet Air France a Delta Air Lines, byla podle dostupných informací přesunuta až na příští rok. Z jakých důvodů?“
„Myslím, že trošku předbíháte událostem. Pokud já vím, stále ještě platí usnesení vlády z roku 2000, které pojednávalo o zapojení ČSA do aliance a privatizaci společnosti. V těchto dnech je pro vládu připraven nový materiál, který se situací v ČSA zabývá a jehož součástí je i otázka dalšího postupu privatizace. Materiál by měla vláda projednat pravděpodobně tento týden a nejspíše rozhodne o posunu. V původním usnesení vlády se říká, že k další etapě privatizace by mělo dojít ‚ne dříve než v roce 2002‘, a že se předpokládá, že by při ní část podílu v ČSA získali alianční partneři, zejména Air France a Delta. Může to však být i nový člen aliance – Alitalia. Na tomto záměru se zcela jistě nic nemění, ale z hlediska časování – zejména po událostech z loňského 11. září, které dramaticky změnily situaci v letecké dopravě – bude velmi rozumné konečné rozhodnutí odložit a rok nebo dva vyčkat, než se situace v oboru definitivně stabilizuje.“
„Nedávno ČSA zveřejnily přepravní výsledky za loňský rok: přeprava osob se sice meziročně zvýšila, nedosáhla ovšem očekávaného nárůstu. Jak se vyvíjejí přepravní výsledky v prvních měsících letošního roku a jaké plánujete celoroční výsledky v oblasti přepravy cestujících i zboží?“
„Musím s potěšením říci, že se situace ČSA nevyvíjí špatně. Během prvního čtvrtletí jsme přepravili skoro 600 tisíc cestujících, tedy o 16 procent více než ve stejném období loňského roku. Připomínám, že první polovina loňského roku byla nesmírně úspěšná: zaznamenali jsme meziroční nárůst o 20 procent a také výsledky za rok 2000 byly poměrně příznivé. Troufnu si tvrdit, že takové nárůsty jsou v současné době v Evropě nevídané, pominu-li ovšem velmi specifickou kategorii tzv. nízkonákladových dopravců.“
„Jak si tedy konkrétně vedly ČSA v porovnání se statistikami Asociace evropských leteckých dopravců AEA?“
„Od začátku letošního roku jsme na evropských linkách vykázali nárůst o 15,1 procenta, zatímco AEA, která sdružuje
28 členů a bez výjimky všechny významné letecké společnosti Evropy, ohlásila průměrný pokles o 6,1 procenta. V sektoru severního Atlantiku se přeprava ČSA zvýšila o 30,8 procenta (pro objektivnost musím ovšem dodat, že v prvním čtvrtletí loňského roku dvě letadla Airbus 310, která ČSA nasazují právě na dálkové lety, procházela po deseti letech provozu generální opravou, takže výstižnější by byl nárůst o 14,8 procenta, což je průměr od 11. září loňského roku). Členové AEA ve stejném období vykázali naopak meziroční pokles o 13,5, respektive 23,6 procenta.“
„A pokud jde o přepravu zboží?“
„Je pravda, že v oblasti cargo přepravy, která však pro nás není zase až tak významná, vývoj stagnuje. Po loňském mírném poklesu se letos pohybujeme přibližně na stejné úrovni.“
„Jaké jsou podle vás hlavní důvody tohoto vývoje?“
„Nepochybně je to vliv české ekonomiky. Vždycky říkám, že letecká doprava a tudíž i letecká společnost je první, kdo pociťuje dopady vývoje ekonomiky, ať už v pozitivním nebo negativním směru. Česká ekonomika v loňském roce a především v posledním čtvrtletí rostla dynamičtěji než evropské nebo americké hospodářství. Pokračoval příliv zahraničních investic doprovázený zvýšenou poptávkou po cestování. Také v oblasti turistického ruchu zůstává Praha nesmírně zajímavou destinací. A v neposlední řadě se musím vrátit zpět na začátek našeho rozhovoru, k zapojení ČSA do aliance Sky-Team, jež také hraje významnou roli. Pokud se ještě jednou podíváme do statistik AEA, zjistíme, že po ČSA, které jsou zcela jistě nejúspěšnějším členem asociace, druhá nejlepší čísla vykazuje Air Malta, což je malý dopravce. Poté následují Austrian Airlines – společnost ze stejné zeměpisné oblasti jako ČSA – a náš alianční partner Air France (nárůst o osm procent). A to určitě není náhoda.“
„Předpokládám, že sledujete i podíl business klientely…“
„To je číslo, které nás pořád ještě netěší a vidíme v něm velké rezervy. Ve využití letadel jsme se dostali na nadprůměrnou evropskou pozici a v tomto směru již velký prostor na zlepšování nemáme. Naopak s promítnutím ceny na jednotku výkonu, které lze ovlivnit složením klientely, nejsme úplně spokojeni. V současné době tvoří business cestující asi deset procent všech pasažérů a tento podíl dlouhodobě stagnuje. Bohužel návrat obchodních cestujících na paluby letadel ČSA je pomalejší a vidíme zde určitou rezervu.“
„Jak se pozitivní vývoj v oblasti přepravy cestujících odráží na hospodářských výsledcích firmy?“
„Zatím se hospodářské výsledky vyvíjejí podle plánu. A to i navzdory tomu, že se do nich nepříznivě promítá silná koruna, protože ČSA jsou druhým největším vývozcem České republiky a osmdesát procent našich výnosů generujeme v zahraničních měnách. V neposlední řadě se také cena paliva bohužel vrátila na poměrně vysokou úroveň. Navzdory tomu všemu se nám daří plán dodržovat. Proto jsem přesvědčen o tom, že se letos ČSA vrátí k ziskovému hospodaření a letošní rok ukončí v černých číslech.“
„Promítne se do hospodaření firmy také poslední splátka za čtyři letadla ATR?“
„V zásadě ne. Vytváříme si totiž rezervy, takže jediným problémem mohou být případné kurzové rozdíly, protože letadla splácíme v USD. Zatím se úroveň kurzu vyvíjí relativně příznivě, i když musím připomenout, že v roce 1992, kdy jsme tato letadla pořizovali, byl kurz USD podstatně nižší. Rezervy jsme vytvářeli na tehdejší úroveň kurzu, a proto jsme jejich dovytváření museli loni a předloni zintenzivnit.
Jiná situace je ovšem s vlivem splátek na cash-flow neboli likviditu firmy, která je pro každou společnost, a leteckého dopravce zejména, velmi důležitá. Poslední splátky totiž představují skoro jednu miliardu Kč. Přesto jsme zdravá letecká společnost a podnikáme prakticky bez úvěru. Přitom investiční záměry firmy jsou poměrně rozsáhlé – dokončili jsme stavbu nové administrativně-provozní budovy za asi 400 miliónů Kč bez jediné koruny úvěru,
více než sto miliónů jsme investovali do výcvikového střediska a navíc ročně splácíme zhruba 3,3 miliardy Kč za letadla…“
„Jakou vlastnickou strukturu pak bude mít letadlový park ČSA?“
„Snažíme se, aby se vlastnická struktura letadlové flotily přiblížila světovému standardu. Musím říci, že zatímco ve všech ostatních oblastech jsme už určitou dobu standardní, a troufám si říci, že spíš tou lepší evropskou a světovou leteckou společností, právě v této oblasti máme ke standardu ještě pořád daleko. S oblibou říkám, že jsme zvláštní leteckou společností, neboť nevlastníme žádné letadlo a jedinými našimi létajícími prostředky jsou dva horkovzdušné balóny. Všechna letadla jsme až do poloviny letošního roku pořídili buď na finanční, nebo operativní leasing. Po té poslední splátce se právě zmiňované čtyři stroje ATR stanou naším majetkem. Běžně se letecké společnosti snaží, aby zhruba jednu třetinu letadel měly splacenu a ve svém vlastnictví, asi jednu třetinu provozovaly na operační a zbývající část na finanční leasing. A k tomuto cíli směřují i ČSA.
Aktuální stav letadlové flotily ČSA bude v polovině letošního roku zhruba následující: budeme vlastnit čtyři ATR, navíc uvažujeme o určité operaci, díky níž bychom mohli vlastnit i páté letadlo ATR. Z celkového počtu třiceti strojů budeme mít na operační leasing šest letadel (nebo sedm – podle výsledku plánované operace s pátou ATR) a zbytek na finanční leasing. Na jaře příštího roku přejdou do vlastnictví firmy ještě dva airbusy a v roce 2004 potom pět boeingů. Pak bude ve vlastnictví ČSA až dvanáct letadel, což je více než třetina všech strojů.“
„Stále teprve uvažujete o pořízení jednoho boeingu ještě v průběhu letošního roku nebo již padlo definitivní rozhodnutí?“
„Po loňských teroristických útocích na USA jsme se na rozdíl od jiných leteckých společností, které kapacitu snížily, rozhodli ji nezvyšovat. Nicméně po zřetelných signálech oživení v letecké dopravě jsme původní rozhodnutí přehodnotili a rozhodli se letos pořídit ještě jedno letadlo. Pokud všechno dobře dopadne, mohl by zhruba v polovině května naši flotilu rozšířit další Boeing 737.“
„S tím samozřejmě souvisí i rozvoj letadlového parku na krátké tratě a pořízení čtyř letadel 728 JET od firmy Fairchild Dornier (tzv. regional jets). Kdy budou tato letadla dodána?“
„Krize v letecké dopravě po teroristických útocích na USA naše rozhodnutí v tomto směru nijak neovlivnila, protože tato kategorie letadel nebyla podle mého názoru krizí příliš postižena. Dodávka prvních letadel by se tedy měla uskutečnit podle plánu v druhé polovině příštího roku, zhruba v září.“
„K významným investičním plánům ČSA patří výstavba cargo terminálu. Předpokládáte, že začnete s jeho výstavbou podle plánu, tedy ještě letos, a je podle vás termín dokončení již v příštím roce reálný?“
„Rád bych zdůraznil, že nestavíme nový terminál, nýbrž jsme z důvodu rozvoje letiště v Ruzyni nuceni náš současný cargo terminál přesunout ze západní části letiště na východ. To, že jej přitom zmodernizujeme a trochu zvětšíme, je přirozené. Jsem pevně přesvědčen o tom, že se letos opravdu začne stavět. Všechny přípravy probíhají a v současné době se zpracovává posouzení podle EIA. V tomto směru mám jisté obavy, abychom nenarazili na ekologické problémy, které se v poslední době na letišti začaly objevovat. Pokud se letos na podzim skutečně začne stavět (a to závisí na získání všech potřebných povolení), mohl by terminál již za dvanáct měsíců – tedy na podzim příštího roku – začít sloužit zákazníkům. Vybavení bude odpovídat úplně nejnovějším technologickým trendům včetně možnosti využívání elektronického nákladního listu. Celkové investice odhadujeme asi na 750 miliónů Kč.“
„Na konci ledna navázaly ČSA spolupráci se společností Snecma Services (viz DN 09/02) na údržbu motorů letadel. Pro které další společnosti údržbu letadel a jejich částí provádíte?“
„Toto téma je mi vzhledem k mé minulosti velmi blízké a mám radost, že se technický úsek dál úspěšně rozvíjí. (Před jmenováním do funkce prezidenta ČSA byl Miroslav Kůla viceprezidentem ČSA pro techniku, pozn. red.) Řekl bych, že můj nástupce je ještě úspěšnější, než jsem byl já: daří se mu nejen udržet stávající zákazníky, ale také získávat nové. Kromě našich tradičních partnerů Hapag Lloyd a Lufthansy udržujeme letadla společností Air Berlin, Maersk Air a Air Europe. Jedno letadlo Air Berlin například prodělalo tvrdé přistání se zvlněním potahu a my právě měníme velký panel ve střední části jeho trupu, což je opravdu špičková práce, na kterou si jen tak někdo netroufne. Přes významný rozvoj jsme však i v této oblasti pocítili negativní dopad událostí z 11. září. Některé letecké společnosti totiž zredukovaly svůj letadlový park nebo jej alespoň na určitou dobu uzemnily. Například německá Lufthansa zastavila provoz 42 letadel Boeing 737 a odvezla je do pouště, kde je uložila. A právě na těchto strojích jsme předtím prováděli pravidelnou údržbu.“
Martina Novická