20. března 2003
Většina dopravců MKD dobře zná režimy tranzitu (Společný tranzit a Režim TIR), ale již ne tak jasnou představu má o režimu pro dočasný vývoz a dovoz. Že se to dopravců MKD příliš netýká? To není tak docela pravda.
Vedle operací s mezinárodně běžně obchodovaným zbožím se v mezinárodní přepravě vyskytují také operace, které svou podstatou nejsou obchodní, protože jejich smyslem není provádění zahraniční ani jiné obchodní výměny. Mezi tyto operace nejčastěji patří dočasný dovoz nebo vývoz výstavního a veletržního materiálu, tzv. obchodních vzorků či profesionálního materiálu pro výkon povolání.
Operace tohoto druhu musí být při pohybu do a ze zahraničí celně projednány na hranicích státu dočasného dovozu. Podstatou takového projednání je, že vývozce musí složit celní jistotu, která činí v průměru deset procent hodnoty předmětů či materiálu. Celní správy si takto zajišťují eventuální úhradu dovozních plateb, pokud by tyto předměty a materiál nebyly ve stanovené lhůtě vyvezeny ze státu dočasného dovozu zpět. Protože taková praxe – prakticky dovoz na celní záznam – je velmi pomalá a neefektivní, bylo třeba podobné situace mezinárodně vyřešit (především mezinárodně sjednotit postupy jednotlivých zemí). Tohoto úkolu se úspěšně ujala Mezinárodní obchodní komora (International Cham-
ber of Commerce – ICC), která vyvinula speciální mezinárodní celní doklad pro dočasný vývoz a dovoz zboží.
Karnet ATA
Pod patronací Mezinárodní obchodní komory, respektive Mezinárodního byra (úřadu) obchodních komor (BICC) byla v roce 1961 vytvořena mezinárodní Celní úmluva o karnetu ATA (dále jen Úmluva). Praktickým výsledkem jejího zavedení se stal karnet (z francouzského sešit, útržkový blok) ATA (l’Admission Temporaire – Temporary Admission).
Využití systému karnetů ATA má několik výhod. Ve státech, které přistoupily k Úmluvě, a za podmínek v ní stanovených v první řadě šetří finanční prostředky a čas – skutečná úspora se odhaduje nejméně na jedno procento hodnoty předmětů (zboží), které karnet ATA kryje. Výhodou je i to, že při dočasném vývozu a dovozu pod karnetem ATA není nutné skládat v zemi dočasného dovozu celní jistotu. Karnet ATA dále zajišťuje rychlé celní odbavení (šetří čas nutný pro celní odbavení, respektive projednání) a snadnou manipulaci s vyváženým zbožím.
Především však zjednodušuje vzájemný styk při dočasných vývozech a dovozech předmětů a věcí – jedná se o karnet pro dovozní celní záznam.
Karnet ATA je mezinárodně ručený celní dokument, kterým mezinárodně uznávané organizace poskytují záruku vůči celním správám svých států za zaplacení eventuálně vzniklého celního dluhu – v gesci ICC proto byla vytvořena mezinárodní záruční síť. Na rozdíl od režimu TIR karnet ATA zajišťuje (obstarává) přepravce a nikoli dopravce.
Karnet ATA jako dokument je vlastně souborem celních propustek. Na titulní stránce je opatřen razítkem ICC, respektive BICC se sídlem v Paříži, a dále také razítkem a podpisem organizace, která karnet ATA vystavuje. Jednotlivé celní propustky (listy) jsou barevně odlišeny. Jejich útržky celní úřady jednotlivých zemí oddělují při dovozu či vývozu zboží. Celní kontrola se v podstatě omezuje pouze na kontrolu správnosti dokladů ke zboží – především karnetu ATA. Potvrzení celních úřadů na karnetu nepodléhá žádnému poplatku za celní řízení.
Omezení karnetů ATA
Na použití karnetů ATA se vztahují omezení uvedená v tabulce č. 1.
Karnety ATA kryjí dočasný dovoz a vývoz následujících předmětů:
- Zařízení potřebná pro výkon povolání
Jedná se o zařízení pro tisk nebo pro rozhlasové a televizní vysílání, kinematografická zařízení (včetně filmů, videokazet, CD apod.) a ostatní odborná
zařízení, jako například měřicí, kontrolní nebo zkušební přístroje a zařízení, přístroje a zařízení pro fotografování strojů a zařízení během montáže a po montáži. Dále pak zařízení potřebná pro přednášky (včetně PC a obdobných zařízení i s příslušenstvím), zařízení pro výkon povolání obchodníků, obchodních poradců, výrobních a finančních odborníků. Do této skupiny patří i zařízení nezbytná pro odborníky provádějící topografický průzkum a dopravní prostředky zvlášť upravené pro výše uvedené účely (ambulantní a kontrolní jednotky, pojízdné dílny a laboratoře, závodní a sportovní vozidla a motocykly apod.).
Poznámka: V Úmluvě však nejsou zahrnuta zařízení, která se používají pro vnitřní dopravu nebo průmyslovou výrobu, pro obnovu, opravu nebo údržbu budov, pro přesun půdy a podobné práce.
- Zařízení určená pro vystavování nebo předvádění
Jedná se o zboží nezbytné pro předvádění vystavovaných strojů nebo přístrojů, materiál pro stavbu, výzdobu a elektrické či elektronické zařízení pro stánky vystavovatelů, eventuálně i reklamní či jiný obdobný materiál, zařízení včetně interpretačních přístrojů pro mezinárodní zasedání a kongresy.
Tyto předměty nesmí být půjčovány nebo pronajímány a jejich množství musí být přiměřené účelu dočasného dovozu.
- Obchodní vzorky a reklamní filmy
Jako tzv. obchodní vzorky (někdy jen vzorky) jsou v Úmluvě definovány předměty, jež představují určitý druh výrobků již vyrobených, nebo předměty, které jsou modelem zboží, jehož výroba se připravuje.
Poznámka: Za reklamní filmy se považují pouze filmy do šíře 16 mm.
Vzorky však musí splňovat následující tři podmínky – jsou dováženy za účelem získání objednávek zboží, nebudou prodány ani dány do běžného užívání a jsou určeny ke zpětnému vývozu.
Na karnety ATA lze dovážet i filmy reklamní povahy dokumentující vlastnosti výrobků a zařízení, které jinak nelze vhodně prokázat.
Mezinárodní úmluvy,k jejichž provádění karnety ATA slouží
Předměty, které lze dovážet a vyvážet na karnety ATA, jsou podrobně uvedeny v mezinárodních úmluvách, k jejichž praktickému provádění karnety ATA slouží. Jedná se o Celní úmluvu o dočasném dovozu zařízení potřebného k výkonu povolání, Celní úmluvu o usnadnění dovozu předmětů určených k vystavování nebo k použití na výstavách, veletrzích, zasedáních a při obdobných událostech a Mezinárodní úmluvu o usnadnění dovozu vzorků a reklamního materiálu.
Používání a ceny karnetů ATA
Při použití karnetu ATA je skládání celních jistot nahrazeno ručením obchodních a průmyslových (hospodářských) komor států dočasného dovozu. V ČR je jedinou záruční organizací za karnety ATA Hospodářská komora ČR v Praze.
Poznámka: České celní správě ručí za zahraniční karnety ATA Hospodářská komora ČR a naopak zahraniční obchodní komory ručí svým celním správám za cizí karnety ATA.
Místo celní jistoty dostávají celní správy záruku za úhradu eventuálně vzniklého celního dluhu formou ručení.
Používání karnetů ATA není v České republice ani v jiných zemích nárokovatelné ani povinné. S účinností od roku 1993 byla v ČR vystavujícím sdružením pro karnety ATA Česká obchodní a průmyslová komora (dnes Hospodářská komora ČR). Od roku 1992 mohou v ČR karnety ATA používat i všichni soukromí podnikatelé.
Ceny za vystavování karnetů ATA se v České republice během uplynulých let několikrát změnily. V současné době jsou poplatky za vystavení karnetů ATA opět vyšší, ale zároveň bylo změněno i odstupňování hodnoty vyvážených předmětů (viz tabulka 3).
Poznámka: Hodnota vyvážených předmětů na jeden karnet ATA nesmí přesáhnout pět miliónů Kč. Při vyšší hodnotě je možné použít více karnetů ATA (zatímco v režimu TIR je to zcela nepřípustné).
Rovněž nový celní režim při používání karnetu ATA v Evropské unii považuje území všech členských států EU od roku 1992 za jednotné celní území.
Při dovozu předmětů na veletrhy a výstavy, dovozu uměleckých děl, vědeckého a lékařského zařízení se při vstupu do EU a při výstupu z EU používá tranzitní kmenový list, v místě určení pak bílý dovozní kmenový list a pro zpětný vývoz bílý kmenový list.
Postup při použití karnetu ATA
Jak již bylo uvedeno, o vystavení karnetu ATA žádá podáním žádosti na Hospodářskou komoru ČR přepravce. V žádosti uvádí druh předmětů či věcí, jejich množství, hmotnost, hodnotu ve vývozních cenách, označení zboží, dále způsob dopravy, účel zásilky, stát dočasného dovozu, státy průvozu zboží, požadovanou dobu platnosti karnetu ATA, jméno a příjmení uživatele karnetu (v případě doprovázení zásilky) a údaje o původu zboží v případě, že předměty nejsou českého původu.
Poznámka: Přepravce je zásadně vždy povinen karnet ATA podepsat jako jeho držitel.
Při dočasném dovozu na karnet ATA odtrhne celník oddělitelný útržek bílého vstupního listu jako celní doklad o vstupu předmětů na příslušné cizí celní území. Vrchní část tohoto kmenového listu zůstává po potvrzení příslušnou celnicí v karnetu ATA. Při zpětném vývozu předmětů učiní celník totéž s bílým
listem pro zpětný vývoz. Útržek bílého listu pro zpětný vývoz zašle vstupnímu celnímu úřadu státu dočasného dovozu. Celní správa tohoto státu zkontroluje, zda předměty na karnet ATA byly podle předpisů a v plném množství (podle seznamu v karnetu ATA) řádně vyvezeny zpět.
Celní projednávání modrých (tzv. tranzitních) listů je obdobné. U tranzitních listů však nejsou zvláštní listy pro dovoz a vývoz, respektive jsou stejné pro všechny operace v tranzitu. Pro jeden tranzit (jedná se o tranzit v rámci režimu ATA) se používají vždy dva listy.
Celní úřady projednávající předměty na karnet ATA v režimu tranzitu zpravidla stanovují krátké lhůty pro zpětný vývoz zboží (jeden až dva dny).
Poznámka: Dbát na přesné dodržování těchto lhůt je vždy důležité (zejména při tranzitu Rakouskem a Švýcarskem, které dodržování lhůt ostražitě sledují).
Po použití je přepravce (tedy ne dopravce, protože držitelem karnetu je přepravce) povinen karnet ATA co nejdříve vrátit Hospodářské komoře ČR.
Karnet ECS
Karnet ECS (Les Echantillons Commerciaux – Commercial Samples) je mezinárodní celní doklad používaný při dovozu obchodních vzorků (někdy též jen „vzorků“) v režimu dočasného použití. Jeho používání se řídí Úmluvou o karnetu ECS (podepsanou v Bruselu roku 1958).
Ve smyslu Úmluvy o karnetu ECS je vzorkem předmět, který představuje určitý druh výrobku již vyrobeného nebo je modelem zboží, jehož výroba se připravuje. Předměty dovážené na karnety ECS nesmějí být
v zemi dočasného použití prodány, uvedeny do běžného užívání, pronajímány ani jinak úplatně užívány.
V současné době se karnet ECS nepoužívá. Obchodní vzorky jsou v současnosti dováženy na karnety ATA, které jsou u těchto předmětů jedinými (prakticky používanými) celními mezinárodně ručenými doklady pro režim dočasného dovozu.
Vystavujícím sdružením je i v případě tohoto karnetu hospodářská komora členského státu, která dále ručí celní správě za uhrazení eventuálního celního dluhu.
Karnet ECS platí nejdéle jeden rok od data jeho vystavení. Garantem karnetů ECS je ICC (BICC) se sídlem v Paříži.
Karnet ECS se svou podstatou i praktickým použitím velmi podobá karnetu ATA, ale možnost jeho po-užití je užší. Právě z těchto důvodů je jeho používání v současnosti již delší dobu pozastaveno.
JUDr. ing. Radek Novák, CSc.,
Katedra logistiky
VŠE Praha
