3. ledna 2022, Petr Rožek
V první třetině měsíce většina komentářů ve světě reagovala na globální konferenci o změnách klimatu COP 26v Glasgow (31. 10. – 12. 11.) EU a nákladní doprava samozřejmě nezůstala pozadu, neboť, jak se zdá, kdo dnes nemluví zeleným jazykem, jako by ani nebyl, respektive je automaticky považován za globálního škůdce a nepřítele.
Dne 19. listopadu zveřejnila Evropská komise plán rámce EU pro harmonizované měření emisí z dopravy a logistiky s názvem „CountEmissionsEU“. Obecným cílem této iniciativy je podpořit snižování emisí z dopravy a logistiky zavedením rovných podmínek pro účtování emisí skleníkových plynů a usnadněním změny chování. Pro tuto iniciativu byla vyhlášena výzva k předkládání důkazů, která bude podkladem pro nadcházející posouzení dopadů a zohlední příslušné iniciativy odvětví, jako je rámec GLEC a současná práce na vypracování normy ISO 14083. Veřejná konzultace o iniciativě Komise je naplánována na 2. čtvrtletí roku 2022, což se bude časově shodovat se specializovanou veřejnou konzultací o normě ISO, která se očekává v prosinci. Očekává se, že Evropská komise návrh přijme do konce roku 2022, pokud bude finalizována norma ISO. Evropská komise zahájila lhůtu pro zpětnou vazbu pro výzvu k předkládání důkazů a svůj plán do 17. prosince, aby mohla tuto iniciativu dále rozvíjet a doladit.
Výbor IMO pro ochranu mořského prostředí (MEPC) se v půlce měsíce rozhodl pozdržet rozhodnutí o spuštění pětimiliardového dekarbonizačního fondu tohoto odvětví až do příštího roku, dokud nebude projednáno fungování a priority fondu. To dále oddálí značný počet výzkumných projektů v oblasti dekarbonizace námořní dopravy, které jsou v současné době pozastaveny z důvodu nedostatku finančních prostředků. Zdroj kritizuje rozhodovací proces IMO, který vyžaduje konsensus 175 zemí s často odlišnými zájmy, pokud jde o přijímání a provádění politických opatření. Tento proces podkopává úsilí o dosažení celosvětových opatření v oblasti životního prostředí na úrovni IMO, a to navzdory výzvám po konferenci COP26v Glasgow, které obnovily tlak na organizaci, aby zpřísnila další cíle v oblasti snižování emisí uhlíku, které již stanovila. Vzhledem k pomalému pokroku v IMO je potěšující, že se EU ujímá vedení se svým návrhem Fit for 55. Příjmy z dražeb povolenek z námořní dopravy by měly být použity na financování výzkumných a vývojových projektů na podporu vytváření a zavádění technologií s nízkými a nulovými emisemi v námořní dopravě.
Dne 26. listopadu se Airfreight Institute CLECAT sešel především za účelem projednání legislativního i nelegislativního vývoje v oblasti udržitelnosti, digitalizace, ochrany letectví před protiprávními činy a dopadu probíhající pandemie covid‑19. Členové si vyměnili názory na postoj, který má CLECAT zaujmout v nadcházejících revizích právních předpisů EU v oblasti letectví. S ohledem na konečné znění stanoviska CLECAT proběhla rovněž diskuse o souborech týkajících se letectví obsažených v balíčku Fit for 55. CLECAT zejména vítá iniciativu ReFuel EU, která je plně v souladu s ambicemi evropského spedičního průmyslu na dosažení udržitelnějšího leteckého odvětví. Nicméně CLECAT klade zvláštní důraz na význam systému odolného proti selhání (resilience), včetně vhodných mechanismů kontroly, aby se zajistilo, že nařízení a jeho cíle nebudou obcházeny, například cisternami pohonných hmot mimo EU.
Z pěti v Německu sídlících logistických společností považuje téma udržitelnosti za důležité, jak nedávno určil Mood Barometer 2021 Logistics Initiative Bavaria, sdružení šesti celostátních a regionálních klastrů a iniciativ Svobodného státu Bavorsko. V této souvislosti je pravděpodobně nejzávažnějším bodem obratu dlouhodobý přechod silniční nákladní dopravy na elektrický a vodíkový pohon. Na Logistickém fóru v Norimberku zkraje měsíce manažer MAN Dirk Weberskirch, zodpovědný za technologii palivových článků, zdůraznil, že elektrický pohon není doménou místní dopravy, ale může být použit i pro jiné přepravy. Vodíkový pohon zůstane doplňkovou technologií, předpověděl Weberskirch s ohledem na vysoké ztráty z přeměny během zajištění pohonu (68 procent, elektrický pohon 94 procent). Technické inovace mohou tento rozdíl snížit jen částečně. „Zelený vodík je drahý,“ řekl manažer MAN; a nedostatečná infrastruktura čerpacích stanic a poměrně vysoké ceny pohonných hmot tuto technologii prozatím také zpomalují. Kromě toho není jasné, zda pro tankování nákladních vozidel bude mít přednost kapalná, plynná nebo vodíková energie vázaná v nosné látce. Samotná technologie pohonu je na druhou stranu vyspělá a v současné době se testuje s prototypy. Od roku 2023 budou první zákazníci, včetně společností Dettendorfer, Rhenus a Schenker, získávat zkušenosti s projektem Bayernflotte. Elektromobily však pravděpodobně ovládnou provoz kratší než 500km. To otevírá příležitosti pro železnici pro další provoz na dlouhých dálkových trasách (pokud ovšem budou k dispozici a provozovatelné bez větších poruch). Petr Rožek
