28. listopadu 2019, Jiří Kladiva
Začátek podzimu přinesl řadu událostí a podnětů zejména z letecké dopravy osob i zboží – na některé blíže pohlédneme. Nejprve na informaci z Maďarska, která sice může vyvolat krapet speditérské závisti a také poněkud zchladit představu, že to je pražské letiště Václava Havla, které je a bude v naší části Evropy dominujícím letištním zařízením.
Oč jde: budapešťské letiště (značené mezinárodně Budapest Airport – BUD) spolu s ruskými nákladními aerolinkami AirBridge Airlines organizovalo v Šanghaji a Hongkongu tzv. workshopy pro zástupce čínských podniků leteckého carga a elektronického obchodu. Mezi účastníky těchto akcí byli obři čínského e-obchodu Yunda Express, STO Express a SF Express, letiště Čching-tao a Si-an, jakož i generální konzul Maďarska v Šanghaji. Představitelé BUD zde mimo jiné informovali, že letiště Budapešť je na nejlepší cestě stát se hlavním uzlem carga pro Čínu ve střední a východní Evropě. V několika posledních letech se prý zvětšil trh e-obchodu v této části Evropy na 80 miliard EUR za rok a díky své centrální poloze může BUD zásobovat celý region.
Diskuse na workshopech pokryly témata od e-obchodu po čínskou dopravní iniciativu Belt and Road, jakož i konkurenci přímých čínských vlaků a také existenci nových leteckých tras otevíraných mezi BUD a čínskými letišti a vůbec o schopnostech BUD a jeho rozvojových plánech. Generální konzul Maďarska na nich informoval, že nedávno zahájené přímé lety Shanghai Airlines mezi Šanghají a Budapeští a jejich kapacity v cargu jsou pro Maďarsko velkou předností přicházející v nejlepší době, kdy lze do regionu střední a východní Evropy přitáhnout stále rostoucí elektronický obchod.
A jsou prý dobré důvody věřit, že budoucí lety a navazující logistické investice z Číny a z asijsko-pacifického regionu budou následovat. Spojení BUD s Čínou se letos rozšířilo o nový nákladní let provozovaný známým Cargoluxem. A dvojtečka za dopravní informací ve stejné době, kdy čínská politika pražského magistrátu vede nejen k zákazům koncertů špičkových pražských hudebních těles v této zemi, ale i k neočekávanému snižování již nasmlouvaných kontraktů včetně nezprovoznění ohlášeného leteckého spojení mezi Prahou a Šen-čenem: zástupce BUD totiž sdělil, že v listopadu se bude otevírat zařízení BUD Cargo City znamenající podporu oblasti leteckého carga v jeho celku, ale též pomoc v naplňování regionální poptávky po čínských importech a exportech.
Jaká je vůbec současná situace v překladu zboží na evropských letištích? Hovoří o tom nepříliš optimisticky čerstvé údaje Mezinárodní letištní rady (ACI). Podle ní čtyři evropské zbožové uzly Frankfurt nad Mohanem, Londýn Heathrow, Paříž Charles de Gaulle a Amsterodam ztrácejí na tonáži a také ve světovém pořadí (nechybějí tiskové informace s titulky, jako například „Evropská střediska leteckého zboží ztrácejí na významu“). Růstová dynamika se přesunula ve prospěch tří letišť v Beneluxu, jakož i Lipska/Halle. V minulém roce navýšily překlad o téměř 11 procent. Nejrychleji rostoucí světovou pěticí letišť (s překladem carga nad 250 000 tun) je (řazeno podle překladu) Rockford v USA, Nairobi v Keni, Liege v Belgii, Si-an v Číně a Filadelfie v USA. Letiště v Rockfordu ve státě Illinois přeložilo v roce 2018 celkem 300 000 tun a stalo se nejsilněji rostoucím nákladním letištěm světa – s nárůstem téměř 57%. Sluší se dodat, že Rockford je jedním ze středisek e-obchodu Amazon a UPS zde provozuje druhé největší třídicí zařízení koncernu v USA.
Světová letecká asociace IATA, jejímiž členy je 290 aerolinek, přišla v minulých dnech se dvěma materiály. První lze nazvat odkaz Chicagské letecké konvence 1944. IATA totiž nabádá své členy, aby se řídili jejím duchem v reakcích na výzvy, kterým čelí letectví nyní a bude čelit i v budoucnu. Před 75 roky, ještě za druhé světové války, se skupina osobností sešla v Chicagu a položila základ rozvoje nynějšího globálně propojeného a vzájemně závislého světa cestou letectví. Generální ředitel Alexandre de Juniac ve svém vystoupení na konferenci IATA Křídla změny Ameriky Chicagskou konvenci připomněl. Dodatkem k dodržování bezpečnosti jakožto nejvyšší priority sektoru nabádal členy, aby se zaměřovali na environmentální udržitelnost, zajišťování politického rámce, jenž podporuje konkurenci a inovace, a také infrastrukturu, která má být efektivní a cenově dostupná.
IATA dala rovněž k dispozici zajímavé porovnání evropské a severoamerické letecké dopravy z řady hledisek, některá zmíním. Jedním znakem evropského leteckého sektoru je, že více než polovinu jeho zisků generují tři velké skupiny aerolinek a Ryanair (velká čtyřka), i když poslední dopravce právě čelí značným nákladovým problémům. Ale IAG, Air France-KLM a skupina Lufthansy nezávisí z hlediska většiny svých zisků na vnitroevropských trzích.
Mezinárodní toky dlouhých tratí se v posledních letech konsolidovaly zejména přes severní Atlantik s protitrustovou imunitou společných podniků v leteckých aliancích; poskytují struktury, které umožňují mnohem racionálnější a efektivnější operace. Přepravy na krátkou vzdálenost v rámci Evropy jsou pro velkou trojku skupin aerolinek náročnější. Rozdrobené evropské trhy jsou vyzývavější; Evropa se třeba značně různí například od Severní Ameriky.
V Evropě je zapotřebí 348 párů měst k vytvoření 25 procent evropských zisků z osobní dopravy ve srovnání se 167 v Severní Americe. V Evropě nabízí pravidelnou osobní dopravu 195 aerolinek ve srovnání s 98 v severní Americe. V Evropě 28 aerolinek nabízí 80 procent disponibilních sedadel ve srovnání se sedmi podniky v USA. Za velmi dobrými ziskovými výsledky je opět silná trojka. To je též důvodem, že přes dobré celosektorové výsledky dochází za poslední dva roky k řadě propadů a slučování dopravců. Za rok 2017 lze zmínit Air Berlin a Monarch, za loňský rok Primera Air a Cobalt air a za letošek Germania a flybmi.
Jiří Kladiva
