27. června 2002
Ačkoli se letecká doprava po loňských zářijových teroristických útocích na Spojené státy americké potýká i v České republice s krizí, státní podnik Řízení letového provozu České republiky (ŘLP ČR) je jednou ze čtyř evropských organizací, které pro zmírnění jejího dopadu díky efektivní rozpočtové politice udržely pro letošní rok výši poplatků za letové provozní služby na úrovni loňského roku. O hlavních důvodech tohoto kroku i o budoucnosti podniku jsme hovořili s jeho generálním ředitelem ing. Petrem Maternou.
„Promítla se krize v letecké dopravě ve druhé polovině loňského roku nějakým způsobem i do činnosti Řízení letového provozu ČR, s. p.? Jaká je současná situace?“
„Loňský rok pokládáme – paradoxně – za jeden z nejúspěšnějších nebo možná dokonce za vůbec nejúspěšnější období v historii podniku. Dokázali jsme provést řadu náročných změn ve vzdušném prostoru při zvýšení, respektive udržení vysoké úrovně bezpečnosti a kvality poskytovaných služeb, významně snížit zpoždění a jako jeden z mála evropských podniků jsme za celý rok zaznamenali nárůst pohybů v našem vzdušném prostoru. Určitý pokles provozu jsme pocítili až v listopadu a několika následujících měsících, nicméně poslední vývoj naznačuje, že se opět vracíme k růstu.
Z čistě ekonomického hlediska byl sice pro náš podnik nejúspěšnější rok 1999, ale byl to také rok velmi problémový, protože jsme museli čelit opravdu drastickému nárůstu provozu v souvislostí s krizí v Kosovu. Během jediné noci jsme například zaznamenali až čtyřicetiprocentní nárůst. Celkový počet pohybů za rok 1999 se zvýšil o dvacet procent, což v historii letectví nemá obdoby. Tato situace znamenala značnou zátěž a velký tlak na naše zaměstnance, což nás přimělo k zavedení řady změn, včetně změny organizační struktury, které se pak zúročily v úspěchu loňského roku. ŘLP ČR obdrželo za loňský rok prestižní ocenění ‚Service Provision Award‘ na mezinárodní výstavě ATC ´02 v nizozemském Maastrichtu a zároveň bylo vyhodnoceno jako nejproduktivnější
organizace poskytování letových provozních služeb v Evropě. Nedávno jsme získali také zvláštní uznání IATA za mimořádný přínos k rozvoji civilního letectví v období krize (viz ŘLP získalo zvláštní uznání IATA za kvalitní služby na této straně, pozn. red.).“
„Jak tedy v loňském roce podnik hospodařil?“
„Uplynulý rok jsme uzavřeli s čistým ziskem ve výši 149,9 miliónu Kč, hrubý zisk dosáhl výše 245,1 miliónu. Výnosy činily 1,85 miliardy Kč a výnosy z činnosti letových provozních služeb se na nich podílely z 92,5 procenta. Plán výnosů jsme překročili o 7,1 procenta (tedy asi o 122 miliónů Kč).
Nicméně naším cílem není maximalizace zisku. Naším hlavním produktem je bezpečnost letového provozu. Navíc výše zisku je limitována mezinárodními dohodami, podle nichž může zisková marže ŘLP ČR odpovídat maximálně úrokové míře státních dluhopisů. Pokud realizujeme vyšší zisk, znamená to, že jsme nepřesně odhadli vývoj provozu. O část, kterou vykázaný zisk převyšuje kalkulovanou hodnotu, pak musíme snížit cenu v dalších letech.
Vysoká výkonnost a dobré hospodářské výsledky jsou důsledkem dlouhodobé strategie podniku, který svým zákazníkům – leteckým společnostem – trvale nabízí kvalitní a bezpečné služby s kapacitou, jež v plném rozsahu pokrývá jejich požadavky za velmi výhodných cenových podmínek a s minimálním zpožděním letů. ŘLP ČR od roku 1996 neustále snižuje ceny. Je to netypické, ale není to náhoda. Umožňuje nám to právě vysoká kvalita poskytovaných služeb, provedení řady opatření provozního charakteru a v neposlední řadě také vlastní cena. Přiměřeně stanovená výše poplatku totiž vede ke zvyšování provozu, což umožňuje cenu dále snižovat.“
„Jaký byl loni celkový počet pohybů letadel ve vzdušném prostoru ČR?“
„V traťových letech jsme zaznamenali nárůst o 10,9 procenta. Ve srovnání s evropským průměrem, který se pohybuje kolem 1,3 procenta, to bylo téměř desetkrát více! Řekl bych, že řada našich kolegů z členských zemí Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu Eurocontrol nám tento vývoj závidí. Většina z nich se potýkala s poklesem. Také počet přeletových jednotek byl významně vyšší než v předcházejícím roce a trendu nárůstu provozu odpovídal i vývoj počtu pohybů na pražském letišti.“
„A jak se situace vyvíjí v letošním roce?“
„Dále se zlepšuje. Problémem je skutečnost, že letos – a částečně i v loňském roce – se začal zvyšovat i podíl letů, které jsou osvobozeny od poplatků. To jsou například státní lety s ústavními činiteli, ale výrazné zvýšení připadá zejména na lety NATO. Proto budeme ve spolupráci s ministerstvem dopravy a vládou řešit možnost úhrady za služby, které jim poskytujeme. Základní principy a způsoby řešení stanoví mezinárodní dohody.“
„Potýkali jste se se zpožděním? Jaké dosáhlo průměrné hodnoty?“
„Průměrné zpoždění na jeden provedený let loni dosáhlo 1,02 minuty s tím, že v průběhu nejsledovanějšího období, kterým je letní sezóna, jsme produkovali maximální zpoždění 1,44 minuty na jeden provedený let, a to v měsíci červenci. Prognózy pro letošní letní sezónu pak předpokládají oproti loňskému roku další snížení. Od začátku roku se totiž pohybujeme v řádu pouze 0,2 minuty. Velmi pozitivní je, že tato hodnota odpovídá cíli, který stanovil Eurocontrol až pro rok 2006.“
„Od konce letošního ledna využíváte nový systém letových hladin RVSM, který zvýšil propustnost vzdušného prostoru ČR. Promítlo se to již nějak výrazně do míry zpoždění?“
„Číslo, které jsem zmínil, potvrzuje skutečnost, že provoz v horních hladinách je menším nositelem zpoždění. Pokud srovnám jen první čtyři měsíce letošního roku se stejným obdobím v loňském roce, zaznamenali jsme pokles zpoždění o 74 procent.“
„Očekáváte, že vyšší letové hladiny budou letecké společnosti v nadcházející letní sezóně ještě více využívat?“
„Rozhodně. Letečtí dopravci jsou na to připraveni. Prakticky všichni mají letadla vybavena technikou, která jim umožňuje s vysokou přesností udržet určenou letovou hladinu. Pouze některým typům letadel – především tzv. ‚regional jets‘ – takové vybavení chybí. Ale není jich dramaticky mnoho. Velmi praktický postoj zaujal Eurocontrol, když rozhodl, že letadla bez tohoto potřebného vybavení mohou létat pouze v nižších letových hladinách, což se ovšem odráží v ekonomice jejich provozu.“
„Prakticky před rokem jste
zavedli nový řídicí systém EUROCAT 2000. Jak se osvědčil a připravujete již jeho další inovace?“
„Systém převedeme na novou hardwarovou platformu a doplníme do něj další funkce – nechystáme však žádný velký třesk. Současně pracujeme na novém systému, který bude mít přímou návaznost na středoevropskou iniciativu pro společný vzdušný prostor osmi zemí CEATS. Rád bych na tomto místě zdůraznil, že bez zavedení EUROCAT 2000 bychom nárůst provozu, kterému v současné době čelíme, již nezvládali. Ukazuje se, že to byl správný krok ve správný čas.“
„Do roku 2006 by mělo vyrůst nové Národní integrované středisko řízení letového provozu ČR. Je už pro ně vybrána konkrétní lokalita?“
„Z hlediska dalšího rozvoje podniku jsme lokalitu pro umístění nového Národního integrovaného střediska řízení letového provozu ČR velmi pečlivě vybírali. Uvažovali jsme o lokalitách na pražském letišti, ale prakticky všechny pozemky, které byly k dispozici, měly kromě jiného jednu velmi podstatnou nevýhodu – neposkytovaly dostatečné záruky bezpečnosti. Nakonec padlo rozhodnutí vybudovat centrum na pozemku v Jenči nedaleko Prahy, kde již stojí naše vysílací středisko. V této lokalitě vybudujeme řídicí středisko a přesuneme do něj i ostatní části podniku, které jsou dnes rozptýleny u ruzyňského letiště.“
„Jak vysoké investice hodláte do projektu vložit?“
„Budou se pohybovat v řádu prostředků, které podnik proinvestoval v uplynulých deseti letech. V tuto chvíli bych ovšem nerad říkal nějaké konkrétní číslo.“
„Bude se nové středisko nějak výrazně lišit od toho stávajícího?“
„Bude to integrované středisko pro civilní a vojenské řízení letového provozu na velmi vysoké evropské úrovni, které splní naše nároky z pohledu dalšího rozvoje a modernizace. Od současného střediska se bude zcela určitě odlišovat: bude v něm například mnohem větší prostor pro letové provozní služby a všechny obslužné provozy budou na jednom, maximálně dvou podlažích. Objekt bude dokonale zajištěn z hlediska bezpečnosti. Toto řešení umožní další rozvoj podniku v oblastech, které vyžadují zkušené, byť ne již aktivní řídící letového provozu. Takovým případem je například naše letecká škola.“
„Termín dokončení v roce 2006 považujete za reálný?“
„Zatím nic nenasvědčuje jeho posunutí. Budeme sice muset projednat studii o vlivu stavby na životní prostředí, ale to by nemělo představovat vážný problém. Samozřejmě existuje řada dalších potenciálních rizik, které by mohly termín dokončení ohrozit, ale nejsou to rizika neobvyklá. Víme o nich a snažíme se jim předejít. Za prioritní považujeme především kvalitu a rozpočet, časové hledisko pro nás stojí až na třetím místě, i když rozvoj letového provozu vyžaduje, abychom termín dodrželi, nebo se mu alespoň maximálně přiblížili.“
„Management ŘLP ČR, s. p., v roce 2000 navrhl převést firmu na akciovou společnost. Také vy jste loni prohlásil, že se firma připravuje na ‚komercializaci‘. Jaké jsou v tomto ohledu plány do budoucna?“
„Rád bych zdůraznil, že naším zájmem není firmu privatizovat, ale ukazuje se, že bude nezbytné, abychom ‚vystoupili‘ ze zákona o státním podniku, jehož cíl byl úplně jiný než podporovat činnost úspěšných firem. Stále častěji v naší činnosti narážíme na určité hranice tohoto zákona. Proto považuji za nejpřijatelnější variantu přeměnu podniku na společnost vlastněnou státem, která bude fungovat podle obchodního zákoníku, například jako akciová společnost. Tento model dává i státu daleko větší záruky než současný státní podnik a k němu bychom chtěli směřovat. Půjde o přesun podniku do komerční sféry, tedy určitou ‚komercializaci‘.“
„Do konce desetiletí by mělo být vytvořeno středisko pro poskytování letových provozních služeb osmi zemí střední a východní Evropy (CEATS), o kterém jste se již zmiňoval. Jaké kroky v tomto směru podniká ŘLP ČR? Máte nějaké informace o tom, jak projekt postupuje?“
„V roce 1997 byla podepsána dohoda CEATS o integraci služeb v oblasti řízení letového provozu a tehdy se zdálo logické, aby celý projekt řídil a později i nově vzniklé středisko provozoval Eurocontrol. Zástupci řízení letového provozu jednotlivých zemí však vznesli požadavek, že by se na vzniku projektu chtěli také podílet, a ministři dopravy členských zemí na svém jednání loni v červnu v Budapešti rozhodli, že jim to umožní. Spolu s kolegy ze Slovenska, Maďarska, Rakouska, Itálie, Slovinska a Bosny a Hercegoviny jsme proto založili asociaci CAPA a její výkonnou jednotku CAPS, která se přípravou projektu zabývá. Paradoxní je, že ačkoli by kancelář CAPS měla mít sídlo v Praze, náš podnik se jejím členem stát zatím nemůže. Neumožňuje to totiž zákon o státním podniku. A to je jeden z hlavních důvodů, kvůli němuž voláme po tom, aby se ‚komercializace‘ ŘLP ČR, s. p., uskutečnila v rozumném horizontu.“ Martina Novická
