28. března 2002
„Jako občan České republiky jsem připraven všemi zákonnými
prostředky volat k zodpovědnosti ministra životního prostředí současné
vlády Miloše Kužvarta za reálné ohrožení existenčních zájmů tohoto
státu.“ V prohlášení adresovaném Dopravním novinám to v polovině
března v reakci na záporný postoj Miloše Kužvarta k výstavbě
plavebních stupňů na Labi uvedl generální ředitel společnosti
Československá plavba labská Miroslav Šefara.
Miroslav Šefara v úvodu svého prohlášení konstatoval, že Česká
republika je od svého vzniku vnitrozemským státem. Československo, které
vzniklo po první světové válce, získalo na základě ujednání
Versailleské smlouvy právo svobodného přístupu k moři po vodní cestě
Labi a k tomu do pronájmu určitou část hamburského přístavu a flotilu
říčních plavidel. „Každý politik i ekonom už tehdy chápal
strategickou potřebu (ekonomickou i politickou) svobodného přístupu
k moři a tedy ke světovému obchodu a k realizaci komplexních zájmů
suverénního státu. Letos to bude už osmdesát let, co tuto výsadu prakticky
naplňuje a realizuje současná akciová společnost Československá plavba
labská, dříve v jiném uspořádání a pod jiným názvem, dnes pak
společně s dalšími českými rejdaři. Za tuto dlouhou dobu generace
plavců odvezly desítky miliónů tun českého exportu a importu. Vodní
doprava byla samozřejmou součástí našeho dopravního systému, jen málokdo
si však uvědomoval její prvotní roli a její klíčový význam v kontextu
suverenity vnitrozemského státu,“ konstatoval Miroslav Šefara ve svém
prohlášení.
„Tarify by mohly být dvojnásobné“
V ekonomické oblasti česká vodní doprava podle Miroslava Šefary svou
nezávislostí pozitivně ovlivňuje ceny na dopravním trhu v oblasti
severozápadní Evropy, kde se pohybuje minimálně pět až šest miliónů tun
českého exportu a importu (viz DN 05/02). Uzavření této tepny by podle jeho
slov znamenalo jediné: zboží by bylo dopravováno cizími dopravními
systémy (železnice), nebo po cizích dopravních cestách. Zmizela by tak
relevantní česká konkurence, kterou představují česká plavidla, a
nastoupil by monopol cizí železnice, jíž by už nic nebránilo
v uplatnění plného, tedy dvojnásobného tarifu oproti současnosti, kdy je
právě kvůli české plavbě nucena poskytovat až padesátiprocentní slevy,
uvedl Miroslav Šefara.
„Jsem přesvědčen, že závislost české ekonomiky výhradně na cizích
dopravních systémech bude mít v dlouhodobém pohledu doslova devastační
účinky na českou ekonomiku. Řada výrob zanikne, řada dalších ztratí
konkurenceschopnost. Rozměry dopadů na současnou křehkou oblast výroby a
obchodu lze jen těžko přesně kvantifikovat, jisté ovšem je, že budou mít
celostátní charakter. Struktura zboží ve vývozu i v dovozu s minimální
přidanou hodnotou napovídá, že řada komodit jednoduše neunese zvýšení
dopravních nákladů,“ dodal Miroslav Šefara.
Tato situace podle jeho slov reálně hrozí zejména proto, že česká plavba
je před zánikem. Největší rejdař – ČSPL – je v konkurzu, a to
především z důvodu absence kvalitní dopravní cesty na českém úseku
Labe z Ústí nad Labem po státní hranici České republiky s Německem.
Problém lze podle Miroslava Šefary řešit jediným způsobem – co
nejrychlejším zahájením výstavby dvou nízkých jezů v uvedeném úseku,
které by zajistily celoroční splavnost tak, aby plavební podniky mohly
poskytovat dopravní služby po celý rok. „Tomuto řešení kritické situace
velmi aktivně – i nad rámec svých povinností daných mu zákonem –
brání Miloš Kužvart. Jeho laické a nekvalifikované výzvy
o přizpůsobení plavidel řece jsou nehorázným nesmyslem, protože lodě se
za staletí plavby po Labi této řece už dávno přizpůsobily a dosáhly
všech limitů. Rovněž úvahy o přesunu zboží na železnici a silnici jen
potvrzují naprosté nepochopení původní role české plavby jako regulátora
cen na dopravním trhu, kde nezáleží na objemu přeprav tolik, jako na její
samotné existenci,“ zdůraznil Miroslav Šefara.
„Ekologický ministr se snaží zlikvidovat ekologickou dopravu“
V České republice tak podle jeho slov nastala unikátní situace, že „se
tzv. ekologický ministr snaží zlikvidovat ekologickou dopravu“, přestože
česká vláda přímo uložila výstavbu vodních děl dvěma usneseními,
podpořili ji při společném jednání premiéři ČR a SRN a požaduje ji
krajské zastupitelství Ústeckého kraje, všechny samosprávy dotčených
měst a obcí a odborná i laická veřejnost. „Miloš Kužvart schvalovací
proces zdržuje porušováním správního řádu a nad rámec českých
zákonů jezdí do zahraničí a shání v cizině odpůrce zlepšení
dopravní cesty. Jsme svědky neuvěřitelné situace, kdy ministr české
vlády aktivně působí proti zájmům České republiky a jejím občanům a
toto působení překvapivě koresponduje se zájmy cizích dopravců. To vše
za peníze daňových poplatníků a s tvrzením, že se jedná o regionální
problém ochrany životního prostředí,“ uvedl Miroslav Šefara.
Podle jeho slov je paradoxem, že zatímco sousední Německo po celou dobu
úzkostlivě respektuje nezávislost a svobodu plavby po Labi, vlastní ministr
české vlády aktivně pracuje na přerušení tohoto jediného spojení
České republiky se světem. „Důsledky jsou prosté: pokud zmizí z Labe
české lodě a při vstupu do Evropské unie jich budeme mít například jenom
pět, bude to naše kvóta na celkový povolený počet plavidel do budoucna.
Toto nebezpečí si zřejmě Miloš Kužvart neuvědomuje, právě proto by měl
více naslouchat ministru dopravy a spojů. A navíc, v době, kdy evropské
státy investují ročně do vodních cest miliardy DEM ve snaze odlehčit
dopravu po silnicích a železnicích, v době, kdy Česká republika investuje
desítky miliard Kč do železničního koridoru a dálnic, je šestimiliardová
investice do vodní cesty skutečně malou daní za odvrácení hrozících
následků,“ uvedl dále ve svém prohlášení generální ředitel ČSPL.
„Všechna výše uvedená tvrzení lze prokázat. Chci jenom věřit tomu, že
vláda si je vědoma velikosti problému izolace vnitrozemského státu a
prosadí realizaci svých usnesení. Snad už těch fatálních omylů
v podobě například konverze zbrojní výroby, vyklízení světových trhů
nebo kupónové privatizace bylo dost,“ uzavřel Miroslav Šefara.
(von)