17. prosince 2019, čtk
17.12. - Na dopravní projekty by podle Národního investičního plánu (NIP) mělo do roku 2050 směřovat kolem 6,2 bilionu Kč. Plán počítá s rozsáhlou výstavbou vysokorychlostních tratí. Vedle dostavby stávajících dálnic zahrnuje také vybudování nových dálničních tahů. V seznamu staveb, které plánuje ministerstvo dopravy, naopak není vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, přestože plán se o něm v úvodu zmiňuje. Vyplývá to z investičního plánu, který včera představila vláda. Celkově NIP zahrnuje téměř 20 000 projektů za osm bilionů Kč na léta 2019 až 2050.
Polovina z 6,2 bilionu Kč by podle vlády měla být investována už do roku 2030. Větší část peněz by měla směřovat na železnici. Prioritou vlády jsou vedle modernizace a rozšiřování stávajících tratí především vysokorychlostní tratě. Ta největší by měla vést z Prahy přes Brno do Ostravy. Plán počítá i opravami nádražních budov.
U dálnic je pro vládu prioritou dostavba stávající dálniční sítě. Velká část investic je určena také na silnice první třídy a obchvaty. Plán počítá také s vybudováním nových dálničních tahů po roce 2030, které by měly vést mezi jednotlivými krajskými městy. Na ty by mělo jít 290 miliard Kč, blíže však tyto investice plán nerozvádí.
U očekávaných investic Ministerstva dopravy naopak není vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, ačkoli v úvodní části vláda projekt označuje jako možnost rozšíření dopravních a vodohospodářských možností v zemi. Před zahájením příprav chce vláda ještě posoudit jeho ekonomické a ekologické důsledky, zřejmě proto v seznamu Ministerstva dopravy zatím není. Odhadované náklady na koridor jsou 660 miliard Kč. Ve výčtu staveb pro vodní dopravu jsou naopak plavební stupně v Děčíně, Přelouči nebo Srnojedech.
„Plán klade důraz na dopravu, což je správné, neboť ta je v Česku podle odhadu příslušených expertů podfinancovaná v řádu stovek miliard Kč,“ řekl k NIP ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Nedostatečná dopravní infrastruktura je totiž podle ekonomů jednou z největších brzd hospodářského rozvoje České republiky. Podle Štěpána Křečka z BH Securities by stát měl využívat nízkých úrokových sazeb a také příjmů ze státních dluhopisů, kterými by měl stavby financovat. Zároveň však zdůrazňuje, že kvůli současné legislativě, která je pro stavaře omezující, mohou problémy trvat ještě desítky let.
Plán vznikl na základě krajských výjezdů bývalé menšinové vlády ANO a na základě požadavků jednotlivých resortů, obcí a krajů. Premiér Andrej Babiš o něm poprvé mluvil loni, tehdy uvedl, že plán zahrnuje přes 17 000 projektů za 3,45 bilionu Kč na roky 2019 až 2030. Letos v listopadu řekl, že plán obsahuje 20 000 projektů do roku 2050 za pět bilionů Kč.
(čtk)
Ilustrační foto: SŽDC
