13. června 2002
Na přelomu května a června se v rumunské Bukurešti uskutečnilo
86. zasedání rady ministrů Evropské konference ministrů dopravy (CEMT).
Zasedání se zúčastnil i náměstek ministra dopravy a spojů ČR ing.
Jiří Matějovič. Předtím, než se v dubnu letošního roku ujal své
funkce na ministerstvu dopravy, působil přes dva roky v sekretariátu CEMT
v Paříži, kde se zabýval integrací nových členských států,
problematikou kriminality v dopravě a inteligentními dopravními systémy.
Hovořili jsme s ním o výsledcích zasedání CEMT i o aktuálních
problémech, s nimiž se resort dopravy potýká.
„Jak jste spokojen s výsledky zasedání Evropské konference ministrů
dopravy?“
„Zasedání v Bukurešti, jehož jsem se poprvé zúčastnil jako zástupce
ministerstva dopravy, považuji za zdařilé. Ministři například důkladně
diskutovali o problematice silniční dopravy, bezpečnosti silniční dopravy,
ochraně dopravy proti terorismu a o infrastruktuře na Balkánu. Přijali
řadu rezolucí a doporučení, které jsou pro členské země závazné,
například Rezoluci o zjednodušení procedury při vydávání víz
profesionálním řidičům, Konsolidovanou rezoluci o kombinované dopravě,
která nahradila několik předchozích dokumentů, Rezoluci o rozvoji
evropských železnic, Doporučení o bezpečnosti silniční dopravy na
vedlejších komunikacích v Evropě, Deklaraci o potírání terorismu
v dopravě a řadu dalších dokumentů.“
„Jedním z bodů, o němž účastníci zasedání diskutovali, by
i otázka budoucí činnosti CEMT…“
„CEMT je organizací, která se může pyšnit tím, že téměř padesát let
propojovala rozdílné politické systémy a ovlivňovala rozvoj dopravy
v Evropě i mimo ni. V současné době má 42 řádných a pět
přidružených členů. Přestože tyto přidružené státy – Spojené
státy, Kanada, Japonsko, Austrálie a Nový Zéland – nemají hlasovací
právo, mohou činnost CEMT také ovlivňovat. CEMT příští rok oslaví
padesátileté výročí svého založení a v této souvislosti se objevují
i snahy, aby z ní byla vytvořena světová organizace. Osobně se ovšem
domnívám, že CEMT bude i nadále spíše evropskou organizací a že se –
jako doposud – bude zabývat především pozemní dopravou, tedy silniční
a železniční dopravou a vnitrozemskou plavbou. Předpokládám, že si CEMT
zachová postavení jedné z nejdůležitějších mezivládních organizací,
která je schopna řešit dopravní problémy v širším měřítku, nikoli
například jen v rámci Evropské unie.“
„Jaký je aktuální vývoj přístupových jednání České republiky
s Evropskou unií?“
„Kapitolu ‚Dopravní politika‘ se – ne vinou České republiky –
dosud nepodařilo uzavřít, přestože ČR splňuje kritéria stanovená
v oblasti dopravy pro vstup do EU, nevyžaduje žádné přechodné období a
je připravena dokončit včas všechny procedury v dané oblasti nezbytné pro
vstup ČR do EU. Členské země se naproti tomu dohodly na společné pozici,
která předpokládá až pětiletý (2 + 2 + 1) odklad práva podnikat
v oblasti silniční nákladní kabotáže na vnitřním trhu členských
zemí. Česká republika je vlastně poslední z kandidátských zemí –
o nichž se předpokládá, že budou přijaty ve stejném termínu – která
nemá kapitolu ‚Dopravní politika‘ uzavřenou. Jistou ironií je, že
Česká republika patřila k těm zemím, které měly vstupní podmínky
v dopravě nejlepší. Další jednání budou vedena na mezivládní
přístupové konferenci v nebližších dnech.“
„Komisař pro rozšíření EU minulý týden prohlásil, že problém
kabotáže bude po volbách v Německu vyřešen za několik hodin.
Problematika kabotáže je zástupným problémem i podle českých dopravců.
Bude možné tuto otázku řešit po vstupu ČR do Evropské unie uzavíráním
bilaterálních smluv s jednotlivými zeměmi?“
„Dopravci mají pravdu, když tvrdí, že kabotáž je pouze zástupný
problém, a to vzhledem k nízkým výkonům v této oblasti. Po dvou letech
omezení kabotáže bude situace vyhodnocena a v případě potřeby se vůči
některým dalším zemím uplatní další dvouleté, případně roční
období. Všechno nasvědčuje tomu, že pro Českou republiku tato záležitost
nebude mít velký význam. Rovněž předpokládám, že se nám s většinou
členských zemí Evropské unie podaří dvoustranně uzavřít
příznivější podmínky. Chtěl bych připomenout, že nejde jenom o to, co
nejrychleji liberalizovat kabotáž se stávajícími členskými zeměmi EU,
ale také o ochranu českých dopravců před konkurencí dopravců z nových
členských zemí na území České republiky.“
„Podařilo se v rozpočtu ministerstva nalézt dodatečné finanční
prostředky na obnovu vozového parku autobusů?“
„Na obnovu vozového parku linkových autobusů zůstává pro letošní rok
vyčleněno 200 miliónů Kč, další prostředky se v rozpočtu ministerstva
nenašly. Původně jsme počítali s 300 milióny Kč, sto miliónů bylo
ovšem převedeno na podporu kombinované dopravy. Vyhrazené finanční
prostředky postačují pouze na dílčí dotaci na pořízení zhruba
300 nových autobusů v linkové dopravě, což znamená, že při tomto tempu
by vozový park autobusů v České republice byl obnoven za přibližně
dvacet let. Tento stav samozřejmě není dobrý. Je třeba si ovšem uvědomit,
že kapitola ministerstva dopravy a spojů byla ve státním rozpočtu značně
poddimenzována a neumožňuje ministerstvu realizovat ani některá nezbytná
opatření. Po vládě například požadujeme, aby navýšila kapitolu MDS
v rozpočtu o 850 miliónů Kč na tzv. dopravně-správní agendy.“
„Jak ministerstvo pokračuje při budování orgánu státního odborného
dozoru v oblasti silniční dopravy?“
„Koncepce státního odborného dozoru v silniční dopravě předpokládá,
že bude vytvořeno nové oddělení v odboru silniční dopravy ministerstva
dopravy a spojů, které se bude skládat z centrální jednotky a ze dvou až
tří jednotek mobilních. Centrální jednotka by měla mít deset až
jedenáct zaměstnanců; mobilní jednotky přibližně devět. Kvůli
nedostatku finančních prostředků v rozpočtu ministerstva jsme ovšem
museli vznik oddělení odložit na druhé pololetí letošního roku. Nicméně
úkoly, které nejsou podmíněny finančním krytím, jsou již zabezpečeny.
Probíhá například školení zaměstnanců a připravují se společné
kontrolní akce s Policií ČR, které umožní zlepšit kontrolní činnost
zejména v mezinárodní kamionové dopravě.“
„Na které oblasti by se ministerstvo dopravy a spojů podle vašeho názoru
mělo zaměřit v příštím volebním období?“
„Již na podzim bude třeba zahájit přípravu nové dopravní politiky
České republiky. Měla by se především zaměřit na rovnoprávný vstup do
EU a na první období po vstupu země do Evropské unie. Budeme se muset
snažit, abychom maximálně vy-užili výhody, které našim dopravcům
poskytne členství České republiky v Evropské unii, ať už tím, že se
rozšíří trh, nebo tím, že budeme moci při budování dopravní
infrastruktury využívat strukturální či kohezní fondy Evropské unie, a
současně omezit nevýhody. Pozornost budeme muset věnovat i zlepšení
dopravních služeb českých dopravců a technické úrovně jejich dopravních
prostředků. Rovněž bude důležité, aby Česká republika maximálně
využila svého potenciálu jako tranzitní země.“
„Mezi ministerstvy dopravy a životního prostředí se rozhořel spor
o vyhlášce, která upravuje provoz motorových plavidel. Jak by se podle
vašeho názoru měly rozporné zájmy dopravců a ochránců životního
prostředí řešit v budoucnosti?“
„Nad vztahem dopravy a životního prostředí se budeme muset i nadále
vážně zamýšlet, protože tato problematika bude stále palčivější.
Česká republika patří k zemím, které mají důkladně propracovaný
způsob posuzování vlivu staveb i dopravy na životní prostředí. Přesto
se ocitáme v situaci, kdy je stále obtížnější skloubit právo člověka
na mobilitu s jeho právem na život ve zdravém prostředí, tedy zajistit
udržitelný rozvoj dopravy ve vazbě na zdraví obyvatel a životní
prostředí. Společnost si bude muset zvolit, co je pro ni důležitější a
pracovníci MDS budou muset její představy promítnout do
dopravně-politických materiálů. V této souvislosti bych rád připomenul,
že na růstu HDP a na vysoké životní úrovni, která byla v západní
Evropě dosažena po druhé světové válce, se přibližně ze čtyřiceti
procent podílel právě rozvoj dopravy. Bude nutno zvážit, zda přírůstek
HDP je i nadále hlavním kritériem ekonomického
růstu a vyřešit socio-ekonomický vztah společnosti k dopravě jako jedné
ze základních lidských činností a potřeb.“ (von)
