2. ledna 2003
Pošty se stávají nepřehlédnutelnými operátory na velmi významném segmentu logistického trhu – v kurýrních, expresních a balíkových službách (KEB). Zatímco na jedné straně se postupně zužuje jejich monopol na dodávání klasických poštovních zásilek včetně dopisů, na druhé straně se řada poštovních správ privatizuje; na logistickém trhu pak vystupují jako agresivní, silné firmy. Protože v různých zemích je situace odlišná, připravil Svaz spedice a logistiky ČR (SSL) pro své členy přehled o vývoji některých evropských pošt. Část informace přetiskujeme.
Francouzská La Poste skončila rok 2001 deficitem a nově zvolený předseda vlády loni v říjnu jejího prezidenta M. Viala požádal, aby odstoupil. Pošta tak platí daň za ambiciózní expanzi své dceřiné společnosti GeoPost, což je holdingová společnost, v níž jsou soustředěny zahraniční aktivity francouzské pošty. Právě činnost společnosti GeoPost měla výrazný podíl na tom, že skupina La Poste se po pěti letech opět ocitla v červených číslech. La Poste měla podle plánu při obratu 17 miliard € (510 miliard Kč) vykázat zisk 75 miliónů € (2,2 miliardy Kč). Náklady nových firem zařazených pod GeoPost včetně odpisů ovšem vedly ke ztrátě 95 miliónů € (2,8 miliardy Kč). Pouze většinová účast v německé Deutscher Paket Dienst (DPD) přišla La Poste na 457 miliónů € (3,7 miliardy Kč). Dalších 21 miliónů € musela zaplatit za převzetí franchisové sítě DPD ve Francii. V rámci celé skupiny La Poste tvoří balíkové a expresní služby 17 procent všech výkonů. Proslýchají se zprávy, že GeoPost si s kapitálem 900 miliónů € (27 miliard Kč) hledá nového partnera a spekuluje se o tom, že by to v oblasti logistiky mohla být firma Calberson.
Od 1. ledna letošního roku je v Evropské unii omezen poštovní monopol na zásilky do sta gramů, od roku 2006 na 50 gramů a od roku 2009 již monopol zcela zmizí, což se bude týkat i České republiky.
DPWN sází na celosvětovou síť
Skupina Deutsche Post World Net (DPWN) hodlá vybudovat vlastní globální síť. Prostřednictvím svých dceřiných společností DHL a Danzas hodlá posílit své působení zejména na trhu ve Spojených státech amerických. První místo na trhu hodlá vydobýt nejen co do objemu přepravených zásilek, ale i z hlediska ziskovosti. Hodně nadějí přitom vedení koncernu vkládá do DHL, která by měla nahradit logo „Euro Express“ a umožnit tak firmě vstup na globální trh. V roce 2001 utržil americký integrátor DHL Worlwide Express ztrátu v řádu miliónů USD. Za hlavní důvod označili představitelé DHL značné náklady na reorganizaci a oslabení konjunktury. Již během dvou let ovšem vedení DPWN počítá s tím, že společnost DHL vykáže zisk. Rychlejšímu dosažení ziskového hospodaření by měly napomoci další akvizice v řádu 150 miliónů € (s touto částkou však počítá vedení DPWN jak pro DHL, tak i Danzas), výrazné propouštění zaměstnanců a snížení mezd na trhu v USA.
Nový produkt Valuepack
Německá pošta DP v červenci loňského roku zavedla nový produkt dodání velmi drahých zásilek Valuepack. Využívají jej především výrobci šperků a hodinek. Všechny zásilky jsou pojištěny proti ztrátě. Maximální výše ceny zásilky dosahuje 25 tisíc €. Službu je nutné objednat na zvláštním telefonním čísle.
V září pak Evropská unie Německé poště uložila, aby vrátila subvenci ve výši 850 miliónů €, kterou podporovala ztrátovou přepravu balíků z výsledků svého dopisového monopolu. Vedení DP hodlá toto rozhodnutí rozporovat u Evropského soudního dvora.
Rakouská pošta: 80 procent na trhu balíků
Představitelé Rakouské pošty sázejí na zásilkový obchod. Hospodářské výsledky firmy za první pololetí loňského roku nebyly nijak příznivé. Firma proto reorganizovala službu KEB a brání se vstupu do oblasti elektronického obchodování. Považuje ji totiž za „drahé dobrodružství“. Od začátku července zaznamenali představitelé Rakouské pošty oživení v oblasti služeb KEB. Zvýšila se poptávka po přepravě balíků, superrychlé dodávky dokumentů a balíků však patří spíše k okrajovým činnostem firmy. V oblasti balíkových služeb přitom Rakouská pošta zaujímá osmdesátiprocentní podíl na trhu. Pošta také nemá ambice poskytovat další logistické služby (například skladování). Nejnovější studie totiž ukazují, že rakouské podniky považují své vlastní sklady za „cennosti“, kterých se nemíní snadno vzdát.
Rakouská pošta vlastní stoprocentní dceřinou společnost Yellogistics ve Slovinsku, na Slovensku pak získala na trhu balíkových služeb firmy SPS a Intime, čímž si zajistila dobré postavení v oboru.
Švýcarskou poštu ohrožuje nárůst konkurence
Také Švýcarská pošta vykázala loni v prvním pololetí nižší zisk než v roce 2001. Na základě liberalizace navíc této firmě ve vlastnictví státu hrozí od roku 2004 výrazný nárůst konkurence ze strany soukromých poskytovatelů služeb. Slabší konjunktura také negativně působí na obrat firmy i její náklady.
V současné době má pošta stále monopol na balíky do hmotnosti dvou kilogramů, ten však již za rok skončí. V roce 2006 pak vyprší monopol i na zásilky přesahující sto gramů a těžší dopisy budou moci také doručovat soukromníci.
Konkurenti Švýcarské pošty jsou členy svazu „KEP and Mail“, což jim umožňuje lépe prezentovat svá stanoviska veřejnosti i členům parlamentu. Dalšími členy sdružení jsou například DPD Schweiz, Deutsche Post Word Net i DHL.
Privatizace Ruské pošty do roku 2010?
Vlna reforem v Rusku se nevyhnula ani poště. Ruská vláda uvažuje o její částečné privatizaci po roce 2010. Nejprve však pošta musí získat investiční prostředky, aby její služby dosáhly mezinárodní úrovně. Na počátku loňského roku byla zpracována koncepce reforem, které proběhnou ve třech etapách. V první etapě má vláda Ruské federace schválit právní rámec pro fungování celostátního podniku „Pošta Rosii“. Do konce letošního roku by pak měl být založen jednotný podnik, do jehož struktury budou integrovány všechny služby související s činností pošt. Třetí etapa, která bude zahájena nejpozději v roce 2005, by měla podnik přeměnit na akciovou společnost a optimalizovat všechny služby. Teprve po roce 2010 by pak mohly být podíly ve společnosti nabídnuty strategickým partnerům.
Služby v poštovní oblasti, rozdělené na 62 poštovních správ, v Rusku dosud stagnovaly. Během deseti let se snížil obrat dopisových zásilek na jednu miliardu kusů, což je pouhá čtvrtina dřívějšího stavu. Podobná situace panuje i v peněžních službách; ještě větší pokles však byl zaznamenán v oblasti tiskovin, kde se projevila výrazná konkurence soukromého sektoru. Výše investic, které budou nutné k tomu, aby se v oblasti automatizace a mechanizace Ruská pošta dostala na úroveň obvyklou ve světě, zatím odborníci nedokáží odhadnout.
(jk)
