30. září 2004
Výběr dodavatelů na výstavbu a rekonstrukci dálničních a silničních komunikací, které provádí Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), musí splňovat podmínky stanovené zákonem o zadávání veřejných zakázek. O tom, jaké kroky ke zprůhlednění celého procesu zadávání zakázek v ŘSD musel zavést po začátku platnosti nového zákona v květnu letošního roku, jsme hovořili s generálním ředitelem organizace ing. Petrem Laušmanem.
„V rozhovoru pro DN 5/03 jste v lednu loňského roku řekl, že hodláte rekonstruovat celý legislativní systém Ředitelství silnic a dálnic ČR. Jak rekonstrukce probíhala a v čem spočívala?“
„Spočívala v kompletním přepracování a novém vydání jak základních organizačních dokumentů, tak i dalších doprovodných dokumentů. Změny se týkaly také systému zadávání zakázek. Za tu dobu jsme vydali několik desítek směrnic a teď přede mnou stojí především úkol zajistit, aby byly všechny přesně dodržovány.“
„Čeho konkrétně se nejdůležitější změny týkaly?“
„Nejdůležitější byla změna v organizačním uspořádání, změnila se struktura generálního ředitelství a některé výkonné pravomoci přešly do kompetence jednotlivých závodů a správ.Výraznou restrukturalizací prošla také evidence a zadávání veřejných zakázek. To je ovšem tak trochu nekončící proces, protože jsou stále přijímány nové zákony, na což musíme reagovat a vydávat nové směrnice. Od května platí nový zákon o zadávání veřejných zakázek a vzhledem k tomu, že se připravuje jeho malá i velká novela, zřejmě i nás čeká novelizace některých našich vnitřních předpisů. Nicméně již teď jsme systém zadávání zakázek výrazně zefektivnili a zprůzračnili.“
„Ve své zprávě z loňského srpna vám nicméně Nejvyšší kontrolní úřad vytknul, že právě při zadávání zakázek nebyly optimalizovány nabídkové ceny a že jste nezabezpečili transparentní průběh zadávání veřejných zakázek. Jaká opatření jste v této souvislosti zavedli?“
„Na tom, co nám NKÚ vyčítal, jsme se nikdy neshodli, a to ani při jednání ve vládě, kde se o té zprávě diskutovalo. Zákon o zadávání veřejných zakázek nám totiž neumožňoval vyjednávání o jednotlivých cenových položkách nabídek tak, jak to NKÚ doporučoval. Úřad navrhoval, abychom od jednotlivých dodavatelů zjistili nejlepší jednotkové ceny, ty kumulovali a tak dospěli k nejvýhodnější ceně. To však tehdy bohužel zákon neumožňoval a v případě otevřených řízení to neumožňuje ani dnes. Museli jsme vždy zvolit nabídku, která byla předložena jako celek. Troufám si říci, že v 99 procentech jsme vždy vybrali cenově nejvýhodnější nabídku, takže v tomto smyslu, myslím, nebyla výtka NKÚ oprávněná. To také nakonec uznala i vláda. I já osobně jsem chtěl při výběru dodavatelů omezit subjektivní faktory posuzování nabídek. Proto v současné době máme v zadávacích podmínkách stanoveny určité parametry, které musí uchazeč splnit. A v případě, že je splní, posuzujeme dále nabídku pouze na základě ceny. Je to nejobjektivnější možné posuzování nabídek, jaké existuje.“
„Tento systém jste zavedl již před zveřejněním zprávy NKÚ, nebo až následně?“
„U části zakázek jsem jej zavedl již dříve, u otevřených řízení až po zprávě NKÚ. Nicméně jsem jej zaváděl také s ohledem na požadavky a po projednání s Evropskou investiční bankou a dalšími institucemi. A kromě toho jsem tuto oblast chtěl zprůhlednit i já sám.“
„V prvním pololetí letošního roku vynaložil Státní fond dopravní infrastruktury méně prostředků než ve stejném období loňského roku a situace se nezměnila ani do konce srpna. V čem je podle vás největší problém a jak by se situace měla vyvíjet do konce letošního roku?“
„Největší problém je v zahajování staveb. Důvodů, proč se nedaří stavby zahájit a finanční prostředky utratit podle plánu, je několik. Někdy je to v důsledku vlastní přípravy staveb, kdy různé důvody – odvolávání občanských sdružení nebo vlastníků půdy – zdržují přípravu staveb, zejména kapacitních komunikací. Kromě toho se často ve výběrových řízeních odvolávají neúspěšní uchazeči. Úřad na ochranu hospodářské soutěže stížnost řeší několik týdnů, což celý proces většinou prodlouží o dva až tři měsíce, v některých případech i o celý rok.
Nicméně jsme přijali určitá opatření. Počátkem září hospodářský výbor Poslanecké sněmovny projednával možnost úprav letošního rozpočtu SFDI. I já jsem přesvědčen o tom, že letos bude nevyčerpaných prostředků výrazně méně. Zatímco loni nebylo vyčerpáno téměř šest miliard Kč, letos by se celková částka měla pohybovat mezi jednou až dvěma miliardami.“
„Které hlavní stavby jste letos zahájili a které máte v plánu dokončit ještě v průběhu letošního roku?“
„Na začátku září jsme zahájili výstavbu průtahu Karlovými Vary, podařilo se rozestavět dálnici D11 směrem na Hradec Králové i dálnici D8 mezi Ústím nad Labem a hranicemi s Německem. Na Moravě se úspěšně rozběhla stavba dálnice D1 v úseku Vyškov – Mořice a stavební práce začaly také na části dálnice D47 v Ostravě. Předpokládám, že ještě do konce roku se podaří zahájit výstavbu dalšího úseku na této dálnici v oblasti Ostravy. Do provozu uvedeme další úsek dálnice D3 u Tábora a jeho další část se začíná stavět. Kromě toho jsme uvedli do provozu druhou část obchvatu Plzně na D5 a celý zbývající úsek je rozestavěn. Stavbu jsme zahájili i na významných úsecích rychlostní silnice R48 a pokračují práce i na dalších komunikacích.“
„Jak se vyvíjí situace kolem výstavby pražského okruhu? Stále platí termín zahájení stavby v jihozápadní části okruhu na počátku příštího roku?“
„Na jihozápadní části okruhu kolem Prahy v úseku Slivenec – Lahovice a Lahovice – Vestec, na kterou byl přijat zákon o úvěru od Evropské investiční banky, se provádějí průzkumné štoly pro tunely, protože na každé straně Vltavy musí být vybudován dvoukilometrový tunel. Tyto štoly by měly být na přelomu roku dokončeny a v prosinci budeme vypisovat výběrové řízení na dodavatele stavby. Neřekl bych, že stavba bude zahájena počátkem příštího roku, ale doufám, že to v příštím roce bude. U této stavby nejsou ani tak problémy s vlastní-ky půdy, protože výkupová cena pozemků je poměrně vysoká, spíše se obávám toho, že by se proti stavbě mohla odvolat některá občanská sdružení či městské části.“
„Nepomohlo řešení situace nedávno podepsané memorandum státu a krajské a pražské samo-správy?“
„Memorandum vnímám jako symbolický a výrazný impulz pro všechny zúčastněné strany. Jak stát prostřednictvím ministra dopravy, tak kraj ústy hejtmana a hlavní město Praha ústy primátora jednoznačně deklarovaly, že tuto stavbu chtějí vybudovat a udělají pro to maximum. Samozřejmě procesy, které jsou dány českým právním řádem a dalšími předpisy, memorandum urychlit nemůže.“
„Nicméně by mohlo změnit postoj veřejnosti nejen k této stavbě…“
„Postoj veřejnosti se obecně – nejen u silničního okruhu Prahy, ale i u dálnic – již přece jen mění. Při-spívá k tomu skutečnost, že doprava narůstá, ať dálnice stavíme či nikoliv. Silniční síť je totiž čím dál méně průchodná. Přesto ještě v letošním roce hodláme ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy na Řásnovce zřídit informační středisko, aby občané měli o výstavbě okruhu kolem Prahy dostatek informací.“
„Už jste se zmiňoval o tom, že výstavba některých úseků dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou do Ostravy již byla zahájena. Co je v plánu na příští rok?“
„Ještě během letošního, a především v příštím roce by měla být valná část úseku dálnice D47 od Lipníka až k Bohumínu rozestavěná. Již proběhla tři výběrová řízení a jsou vydána některá dílčí stavební povolení. Desetikilometrový úsek v Ostravě se již staví naplno.“
„V jaké výši je stanoven rozpočet na letošní zimní údržbu dálnic a silnic I. třídy? Je podle vás dostačující?“
„Rozpočet na oblast provozní, což zahrnuje i zimní údržbu, je bohužel již tři roky po sobě stanoven na stejné výši, ačkoli veškeré náklady na vstupy – počínaje naftou a mazadly konče – jsou dražší. Přibývají kilometry nových dálnic a komunikací, na kterých musíme údržbu provádět, a to také není v rozpočtu zohledněno. K dispozici máme pouze 1,8 miliardy Kč, což rozhodně není dostačující. Ovšem problém není jen v oblasti údržby, ale v celkově nízkých prostředcích, které máme na opravu a rekonstrukce komunikací. Ani tam se dostupné finanční prostředky nezvyšují. Dovolte mi vyslovit až kacířskou myšlenku, totiž že silniční síti paradoxně pomohly srpnové povodně v roce 2002. Výsledný stav některých komunikací je totiž v současné době lepší, než by byl v případě, že by povodně Českou republiku nepostihly. Do silniční infrastruktury byly investovány vyšší finanční prostředky, než bylo původně plánováno. V žádném případě si však nepřeji další povodně.
V této souvislosti bych se rád zmínil o návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok. Tím, že se povedlo zahájit výstavbu některých velkých silničních staveb, tam bylo alokováno poměrně hodně finančních prostředků. Bohužel se zároveň zvýšila sazba DPH z pěti na devatenáct procent, což však v návrhu rozpočtu nebylo zohledněno. Celková výše rozpočtu v návrhu zůstává na stejné úrovni jako loni, 44 miliard Kč. Tím vzniká obrovský problém, protože kumulovaně načítáno dosahuje nedostatek finančních prostředků 6,6 miliar-dy Kč. Věřím, že se nám tento problém podaří vyřešit a změnu sazby daně z přidané hodnoty bude možné zohlednit v konečné výši rozpočtu SFDI.“
Martina Novická
