3. října 2002
Svaz spedice a logistiky ČR poskytuje svým členům prostřednictvím celkem jedenácti klubů aktuální informace o situaci v oboru v ČR i v zahraničí; kluby zároveň fungují i jako významná platforma pro výměnu názorů odborníků. Členy Aircargo klubu, který vznikl v červnu roku 2000, jsou zástupci leteckých společností, spedičních firem zabývajících se přepravou leteckého zboží, pražského letiště a handlingových společností. O aktuálních otázkách z oblasti letecké dopravy jsme rok po teroristických útocích na Spojené státy americké, které významně ovlivnily i leteckou dopravu zboží, hovořili s předsedou klubu ing. Janem Eklem.
„Jak hodnotíte současný vývoj v oblasti letecké nákladní dopravy a spedice?“
„Jsem založením optimista, takže se nedomnívám, že by letecká doprava zažívala tak tragický propad. Možná že některé světové statistiky vykazují pokles, protože se nedostavila konjunktura nebo ekonomika neroste takovým tempem, jak předpokládaly prognózy, ale na druhé straně existují relace, letecké společnosti i speditéři, kteří zaznamenali další rozvoj a dokonce i určitý boom. Je pravda, že leteckou dopravu výrazně ovlivnily teroristické útoky na USA, a především na americkém trhu společnosti vykázaly určitý pokles. Zákazníci ovšem na druhou stranu tlačí na výrobce a dodavatele, aby měli zboží co nejrychleji k dispozici, což velmi zvýhodňuje leteckou dopravu ve srovnání s jinými druhy dopravy.
Pozitivní trend je patrný i v České republice. Obnovují se některé linky, rozvíjí se letiště v Praze-Ruzyni a ČSA jsou na tom z ekonomického hlediska velmi dobře. Roste také dovoz zboží z Dálného východu do České republiky a pozorujeme i určitý růst v pohybu zboží ze Spojených států amerických.“
„Vraťme se ještě na chvíli k září loňského roku. Jak moc ovlivnily teroristické útoky činnost českých speditérů?“
„Události z 11. září loňského roku byly šokující pro celý svět a tedy i pro oblast spedice v České republice. Nejvíce poznamenaly Spojené státy americké, a to jak letecké společnosti, tak i spediční firmy. Letecké společnosti musely zavést důslednou kontrolu zboží i cestujících. Dnes například letečtí dopravci po spedičních firmách vyžadují záruku za odesilatele. Bezprostředně po útocích se na určité období odklonila přeprava leteckých zásilek do USA, některé menší zásilky se konsolidovaly do sběrných kontejnerů a přesunuly do námořní dopravy. Později však výrobci a dodavatelé zjistili, že letecká doprava je přeci jen rychlejší, a vrátili se k ní.“
„Kdy podle vás tento obrat nastal?“
„To se velmi těžko odhaduje. Faktem je, že nejvíce byla postižena doprava do USA, ale i na těchto relacích jsme již přibližně po čtyřech měsících zaznamenávali určitý posun k lepšímu. Zboží si opět našlo cestu do Spojených států, i když podmínky přepravy jsou dnes určitě složitější a přísnější.“
„V březnu Aircargo klub vyzval ministerstvo dopravy a spojů, aby Česká republika ratifikovala Montrealský protokol č. 4, který mimo jiné umožňuje použití elektronického nákladního listu. Jaká je situace v současné době?“
„Zástupci ministerstva dopravy se spíše kloní k Montrealské úmluvě, kterou naopak speditéři a letečtí dopravci nepreferují, protože je složitější a těžkopádnější. Zatím se toho bohužel moc nezměnilo. Nicméně hodláme opět oslovit nového pana ministra a vyvolat další jednání. Je možné, že se na nich dozvíme, že z legislativního hlediska by již mohla vstoupit v platnost Montrealská úmluva, protože ji ratifikoval dostatečný počet zemí.“
„Podle MDS by Montrealská úmluva měla začít platit již v příštím roce…“
„Já se obávám – vzhledem k vývoji v České republice i ve světě – že to tak rychle nebude. Situace je totiž mnohem složitější. Nejedná se jen o elektronický nákladní list, ale také o celní a další doklady. Proto, pokud by mělo využívání elektronického nákladního listu fungovat na sto procent, musely by se do elektronické podoby převést i všechny ostatní doklady. Elektronický nákladní list již některé letecké společnosti používají, ale v určité, řekl bych, ‚hybridní‘ formě. Vyplňují jej sice pomocí počítače a pak elektronicky posílají dalšímu článku dopravního řetězce, ten si jej však už musí vytisknout. Při skutečném využívání elektronické podoby jde ovšem o to, aby údaje do nákladního listu v průběhu dopravy mohli elektronicky doplňovat všichni její účastníci. A navíc, takový doklad musí uznávat obě strany – jak odesilatel, tak i příjemce. Teprve pak bude mít použití elektronického nákladního listu ten správný efekt.“
„Podle MDS však českým dopravcům v zásadě nic nebrání používat a uplatňovat elektronický nákladní list. Setkáváte se s ním tedy v praxi?“
„Musím říci, že zatímco Montrealský protokol jeho použití legalizoval, praxe zatím za legislatviní úpravou pokulhává. Je to podobná situace jako s elektronickým podpisem. Ten také zatím prý funguje pouze v Singapuru…“
„V oblasti přepravy leteckého zboží byla Česká republika v roce 2000 podle Evropského statistického úřadu Eurostat čtvrtou nejlepší zemí mezi kandidáty na členství v EU. Co podle vás Českou republiku oproti jiným zemím zvýhodňuje a co by naopak bylo třeba ještě zlepšit?“
„Přeprava leteckého zboží do a z České republiky roste, ovšem závažným nedostatkem je fakt, že do Prahy nelétá žádný ‚freighter‘. Největší letadlo, které na pražské ruzyňské letiště dříve létalo, byl Boeing 767 British Airways. Pozitivní je, že British Airways hodlají na linku do Prahy B767 od října opět nasazovat. Výhodou Prahy a celé České republiky je bezesporu její strategická poloha, ekonomický růst i rozvoj pražského letiště.“
„Jak se díváte na konkurenci jiných blízkých letišť, například v Německu nebo Rakousku?“
„Spíše bych řekl, že to bude na-opak. To Praha bude konkurovat okolním letištím, než aby ona začala ukrajovat z našeho koláče. Vídeň, která má zavedenou klientelu, obsluhuje část jihovýchodní Evropy. Ovšem značná část zboží na Slovensko se přepravuje přes Prahu.“
„Jak se podle vás bude trh vyvíjet po vstupu ČR do EU?“
„Speditéři se ocitnou v těžké konkurenci. Domnívám se, že na trh vstoupí ještě další firmy, které dnes operují v EU nebo ve Spojených státech amerických. České i zahraniční firmy budou muset klientům nabízet lepší komplexní služby, budou muset dokonale fungovat. Mnoho lidí bude třeba přeškolit, musí se zlepšit přístup k zákazníkům a využití nových technologií.“
„Jaké další úkoly, o nichž jsme zatím nehovořili, v současné době Aircargo klub řeší?“
„Na příštím zasedání klubu v listopadu se budeme mimo jiné zabývat Rezolucí IATA 502, která požaduje změnu výpočtu koeficientu tarifů za přepravu objemných zásilek. Rezoluce nově stanovila poměr hmotnosti a objemu zboží. Dosud se za objemový ekvivalent jednoho kilogramu při výpočtu ceny za přepravu v případě velkoobjemových zásilek považoval objem šest dm3, nově by mělo jednomu kilogramu odpovídat jen pět dm3, což se samozřejmě výrazně projeví na ceně za přepravu zásilky. Je to velmi citlivá záležitost. Myslím si, že při přijímání této rezoluce chyběla určitá konzultace s největšími zákazníky. Výsledek? Vedení největšího svazu odesilatelů v USA zaslalo generálnímu řediteli IATA protestní nótu.
Dále se také budeme ve spolupráci s ČSL zabývat opatřeními, které bylo nutné přijmout v rámci protiteroristického programu.“
Martina Novická
