OSN

Přijme Valné shromáždění novou konvenci o námořní dopravě?

V únoru letošního roku předložil generální tajemník OSN Kofi Annan Valnému shromáždění organizace obsáhlou zprávu o vývoji dopravního práva, v níž shrnul současnou praxi a vývoj právních aspektů mezinárodní přepravy zboží po moři. Součástí zprávy byl i předběžný návrh nástroje pro další úpravu námořní dopravy zboží.

Zprávou a návrhem o rozsahu asi dvou set stran byla završena první etapa práce Komise OSN

pro mezinárodní dopravní právo UNCITRAL. Na počátku její činnosti – v polovině roku 1996 – stál požadavek na uspořádání rozsáhlého celosvětového průzkumu, který by odpověděl na otázku, zda je tuto problematiku skutečně žádoucí nově řešit. Průzkum měl především za cíl zjistit stanovisko desítek vládních a nevládních mezinárodních organizací: právních instrumentů totiž v námořní dopravě existuje několik a nebylo

jisté, zda je opravdu žádoucí jejich počet dále zvyšovat. Zvláště po zkušenostech, že v některých případech nebyly ani po několikaleté

přípravě potřebné dokumenty kvůli nedostatečnému zájmu vlád ratifikovány, nebo je ratifikovalo jen několik z hlediska námořní dopravy méně významných zemí.

Vývoj názorů

V průběhu let spíše slábly negativní hlasy, jež doporučovaly, aby se právní úprava námořní dopravy zboží neměnila, a naopak se množily formulace nedostatků současné situace. Současně se objevovaly i nové aspekty, které s sebou přinášelo zavádění nové techniky, zejména informačních technologií.

Potřeba reformy

Většina odborníků z oblasti mezinárodního dopravního práva se shoduje v tom, že v platných národních a mezinárodních úmluvách není dostatečně vyřešen vztah konosamentu a námořního nákladního listu, jejich relace k právům a povinnostem subjektů prodávajících a kupujících zboží, ani právní pozice vůči subjektům poskytujícím ve smlouvě o přepravě financování jedné straně.

Odborníci se dále shodují na tom, že změny, které přinesl multimodalismus a elektronický obchod, staví dopravní právo před nutnost změny všech dopravních smluv, ať již se vztahují k jednomu či k několika dopravním oborům a ať jsou uzavřeny v elektronické podobě nebo písem-ně. Cílem případné reformy by měla být přesnější formulace úlohy, odpovědnosti, povinností a práv všech smluvních stran a jasnější definice toho, kdy se dodání považuje za uskutečněné. Podle odborníků bude nezbytné zabývat se rovněž pravidly řešení případů, u nichž není jasné, v jaké fázi přepravy bylo zboží poškozeno. Bude také třeba stanovit odpovídající režim odpovědnosti a finanční limit odpovědnosti.

Iniciativa CMI

Mnoho odborných diskusí a následná formulace návrhů nových zásad probíhala na půdě Mezinárodního námořního výboru (CMI) za účasti řady dalších mezinárodních organizací a ve spolupráci se sekretariátem OSN. Jejich účastníci podrobně ověřovali, ve kterých oblastech dopravního práva by bylo vhodné problematiku odpovědnostních režimů v mezinárodním měřítku dále sjednotit. Současně posuzovali vliv úprav práva v oblasti námořní dopravy na ostatní dopravní obory. Při všech těchto úvahách museli respektovat skutečnost, že ubývá dopravně-odpovědnostních relací přístav-přístav ve prospěch relací dům–dům, respektive terminál-terminál.

První verze nového nástroje

Dokument, který mělo květnové zasedání Pracovní skupiny III (Dopravní právo) Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo UNCITRAL k dispozici, předkladatelé nazvali „Předběžný návrh nástroje o přepravě zboží po moři“ (Preliminary Draft Instrument on the Carriage of Goods by Sea), protože není vůbec jisté, o jakou normu se bude nakonec jednat. Dvousetstránkový dokument je rozčleněn do sedmnácti

kapitol, mimo jiné „Elektronická komunikace“, „Úsek odpovědnosti“, „Dopravní doklady a elektronické záznamy“, „Právo na kontrolu“, „Přenos práv“ či „Limity smluvní volnosti“. Nechybí samozřejmě ani úprava odpovědnosti a povinností dopravce, povinnosti odesilatele a další ustanovení. K některým novým kapitolám návrhu se v Dopravních novinách ještě vrátíme.

Jiří Kladiva

spinner