20. února 2003
V čele odboru veřejné dopravy ministerstva dopravy a spojů, v jehož kompetenci je i obor kombinované dopravy, stojí od dubna loňského roku někdejší ředitelka kanceláře ministra ing. Milada Šmejkalová. V nové funkci již loni na podzim absolvovala jednání o možnostech spolupráce zemí Visegrádské čtyřky v Čejkovicích a v současné době stojí u vzniku střednědobé koncepce rozvoje kombinované dopravy v ČR.
„Při našem posledním rozhovoru jsme hovořili o kritické zprávě NKÚ o hospodaření s prostředky na podporu kombinované dopravy. Podařilo se stanoviska ministerstva dopravy a NKÚ od té doby vyjasnit?“
„Na našem stanovisku ke kontrolní zprávě NKÚ, o kterém jsme hovořili posledně, se v podstatě nic nezměnilo. Kontrolní závěr NKÚ vzala vláda svým usnesením č. 892 z 18. září loňského roku na vědomí. Jen pro připomenutí zopakuji, že ministerstvo dopravy a spojů tehdy při návrhu podpory kombinované dopravy vycházelo z mezinárodních doporučení EHK/OSN, CEMT a EU, dále z přehledu zahraničních zkušeností a výsledků směrování podpor kombinované dopravy, zejména investičních, které byly kombinované dopravě poskytovány například v Belgii, Francii, Itálii, Maďarsku, Německu a dalších zemích v souladu s přehledem podpor kombinované dopravy zveřejněných v rámci CEMT. Hlavním kritériem hodnocení podpory státu je růst objemů přeprav zboží kombinovanou dopravou. Tyto objemy se každý rok od schválení základních dokumentů o podpoře státu zvyšovaly zhruba o dvacet procent. Vývoj byl mimo jiné ovlivněn také tím, že z investičních prostředků určených na podporu kombinované dopravy se od roku 1997 nakoupilo 458 nových železničních vozů, které České dráhy používají pro mezinárodní kombinovanou dopravu a které alespoň částečně nahradily staré vozy, nevyhovující požadavkům na mezinárodní provoz. Dalším nezbytným technickým předpokladem fungování kombinované dopravy je kapacita a odpovídající technické vybavení překladišť. Byly poskytovány dotace na obnovu, rozšíření a technické vybavení překladišť, obdobně jako ve státech EU, což také příznivě ovlivnilo výsledky kombinované dopravy v České republice.
Pokud se jedná o prostředky z fondů Evropské unie, zejména z fondu ISPA, tak ty byly čerpány i na dopravní infrastrukturu, po které se provádějí přepravy v systému kombinované dopravy, zejména na železniční koridorové tratě uvedené v Dohodě AGTC. K možnostem čerpání prostředků na ekonomické analýzy nebo studie z různých fondů či programů EU bych ráda uvedla, že vzhledem k procesu administrativního posuzování a schvalování žádostí není jednoduché tyto prostředky získat pro období, kdy jsou zrovna potřebné.
V současné době ovšem již připravujeme zcela nový materiál o možnostech rozvoje kombinované dopravy ve střednědobém horizontu.“
„Lze již označit nějaký konkrétní přínos deklarace ministrů zemí Visegrádské čtyřky, která se připravila loni na podzim v Čejkovicích? Podepsali ji již představitelé všech zúčastněných zemí?“
„V Čejkovicích byl projednán text ‚Společné deklarace k rozvoji kombinované dopravy‘, která navazuje na prohlášení ministrů zemí Visegrádské čtyřky o železnicích a kombinované dopravě, podepsané v říjnu roku 2001. K závěrečné podobě textu se zatím nevyjádřilo Polsko, ostatní státy s ním souhlasí. Pokud vše dobře dopadne, mohla by být deklarace podepsána při nejbližším setkání ministrů čtyř zemí, které se uskuteční zřejmě v dubnu letošního roku v Bratislavě. O jednání v Čejkovicích a o projednávané deklaraci se psalo loni v Dopravních novinách 46, proto jen pro připomenutí: jejím obsahem jsou konkrétní opatření v zájmu dalšího rozvoje kombinované dopravy, například opatření ke zvyšování kvality jízdy vlaků kombinované dopravy, která se týkají zejména zkracování pobytu vlaků kombinované dopravy v pohraničních přechodových stanicích, což vyžaduje součinnost a dobrou spolupráci železničních správ, operátorů kombinované dopravy, celních a dalších státních orgánů. Jejich zástupci byli na jednání přítomni a podíleli se také na přípravě textu.“
„Deklarace předpokládala vytvoření zvláštní pracovní skupiny. Byla již sestavena? Čím se zabývá?“
„Zajišťováním úkolů vyplývajících ze společné deklarace se má zabývat pracovní skupina expertů kombinované dopravy jednotlivých států, jejíž členové mají být jmenováni do dvou měsíců po podpisu deklarace. Ačkoli členové ještě nebyli jmenováni, neznamená to, že se nepracuje. Již na jednání v Čejkovicích jeho účastníci konstatovali, že je velmi aktuální a potřebné urychleně řešit problematiku harmonizace nákladů za použití dopravní cesty. To je plně v souladu s Bílou knihou o evropské dopravní politice a také s jedním z bodů Visegrádského prohlášení ministrů o podpoře konkurenceschopnosti železniční dopravy. K tomu česká delegace přislíbila přípravu podkladů, které jsou v současné době před dokončením.“
„Přispěla již deklarace ke zkracování dob pobytu vlaků v pohraničních stanicích?“
„Nepřispěla, vždyť zatím ještě ani nebyla podepsána. Ale problematika zkracování pobytu vlaků je průběžný proces, na kterém spolupracují jednotlivé železniční správy, celní orgány i operátoři kombinované dopravy.“
„Po vstupu do EU se pravděpodobně oslabí konkurenční pozice kombinované dopravy. Jste na to připraveni? Jak budete ve změněných podmínkách obor podporovat?“
„Vstup České republiky do Evropské unie bude mít za následek i změny, které výrazně ovlivní další růst podílu mezinárodní silniční dopravy na mezinárodní výměně zboží. Odpadnou dlouhé čekací doby na hraničních přechodech, způsobené celním a pasovým odbavením, čímž se výrazně zkrátí doba přepravy. Zmizí také administrativní nástroj regulace tohoto způsobu přepravy, protože budou zrušena vstupní povolení. Budou odstraněna i další omezení ovlivňující náklady, jako například množství nafty přepravované v nádržích do sousedního státu atd. To vše ovlivní cenu za přepravu v tomto oboru.
Tento, ve srovnání s dalšími dopravními obory nerovnoměrný vývoj je odrazem toho, že do ceny dopravy nebyly zahrnuty všechny externí náklady a že nebyla respektována určitá společenská a bezpečnostní regulační opatření, zejména v silniční dopravě. Neexistuje žádná cesta, jak zákazníkovi nařídit použití určitého dopravního oboru pro uskutečnění konkrétní přepravy. Rozhodující je ekonomicky reálné uvažování zákazníků, kteří přepravu zadávají a pro které jsou jistě hlediska jako je rychlost přepravy, časová ‚přesnost‘ v místě určení, bezpečnost a spolehlivost, související služby, ale zejména cena za přepravu nejdůležitější.
V současné době již připravujeme zcela nový materiál o možnostech rozvoje kombinované dopravy
ve střednědobém horizontu
Tyto aspekty spolu s nevyhovující železniční infrastrukturou snižují konkurenceschopnost železnice a tím i kombinované dopravy. Aby se konkurenční schopnost kombinované dopravy alespoň vyrovnávala, bude nutné hledat cestu k vyrovnání cenových podmínek zejména v harmonizaci nákladů za použití dopravní cesty, což je plně v souladu s Bílou knihou o evropské dopravní politice. Tím by se také přivedla přeprava zboží na železnici, jejíž objem stále klesá.
‚Internalizace externalit‘ je jednou z nejproblematičtějších otázek v dopravě a přestože je součástí dopravní politiky České republiky i Bílé knihy EU, nebyla vzhledem ke komplikovanosti v ČR a zatím ani v žádném jiném státě uspokojivě vyřešena. Proto se budeme snažit alespoň o dílčí řešení problému a pro zachování konkurenceschopnosti kombinované dopravy a zvýšení jejího podílu na dopravním trhu prosazovat alespoň dočasnou redukci poplatků za použití železniční dopravní cesty pro vlaky kombinované dopravy. Takto dosažené vyšší objemy přeprav po železnici by se příznivě projevily i na určitém rozmělnění fixních nákladů železniční infrastruktury. I o tom bude materiál, který pro podporu kombinované dopravy připravujeme.“
„Podaly již české subjekty žádost o podporu z programu Marco Polo?“
„Projekt Marco Polo má podporovat komerční aktivity na trhu dopravních služeb, což je rozdíl oproti podpoře uplatňované v rámci výzkumných projektů a programů transevropské dopravní sítě. Marco Polo bude podporovat projekty ve všech segmentech nákladní dopravy, nejen v kombinované dopravě, s výjimkou dopravy silniční. Operátoři v kombinované dopravě jsou o projektu informováni, podmínky pro čerpání finančních prostředků však ještě nebyly vyhlášeny.“
„Jaké objemy kombinované dopravy ministerstvo zaznamenalo v loňském roce. Jaká je situace letos?“
„Výsledky kombinované dopravy za loňský rok ještě nejsou zpracovány. Můžeme se k nim vrátit v některém dalším vydání Dopravních novin.“
„Jak je to letos s podporou kombinované dopravy z prostředků kapitoly MD?“
„V letošním roce se v kapitole 327 ministerstva dopravy počítá pouze s částkou 91 miliónů Kč, která je určena k zajištění provozu Ro-La Lovosice-Drážďany. Saské ministerstvo zajistilo na letošní i příští rok asi 5,3 miliónu €. Investiční prostředky v kapitole pro podporu kombinované dopravy nejsou.“
„Jakou budoucnost předpovídáte Ro-La Lovosice-Drážďany? Domníváte se, že je v budoucnu reálná její podpora z fondů EU?“
„Na konci ledna se uskutečnilo v Praze pracovní jednání s kolegy z Ministerstva hospodářství a práce Svobodného státu Sasko, jehož účelem bylo hodnocení provozu a další ‚osud‘ Ro-La Lovosice-Drážďany v nejbližším období.
Ve srovnání s úspěšným rokem 2000, kdy bylo na Ro-La přepraveno 103 433 kamiónů a celková vytíženost vlaků dosáhla 79,6 procenta, byly výsledky roku 2001 nižší. Výsledky za loňský rok, kdy bylo z celkové částky 91 miliónů Kč určené na podporu provozu na české straně vyčerpáno 72,352 miliónu Kč, nelze zcela srovnávat s výsledky z předchozích let vzhledem k odlišným podmínkám, které byly ovlivněny srpnovými povodněmi. V období do povodní došlo k dalšímu meziročnímu snížení počtu přepravených vozidel zhruba o deset procent, a tím i ke snížení vytížení vlaků. V důsledku povodní byl provoz přerušen asi na šest týdnů a po obnovení provozu byl počet přepravených kamiónů a využití vlaků vyšší. Využití vlaků dokonce přesáhlo 80 procent.
Tyto příznivé výsledky na Ro-La souvisely ovšem s tím, že byla na německé straně uzavřená silnice
B170 poškozená povodněmi, a v dů-sledku toho byl omezen provoz na hraničním přechodu Cínovec-Altenberg pro těžší nákladní vozidla.
Vzhledem k tomu, že pro letošní rok byl opět navýšen počet zahraničních vstupních povolení do Německa, nelze předpokládat, že se ze strany českých dopravců zájem o přepravu kamiónů na Ro-La zvýší. Se vstupem České republiky do Evropské unie lze očekávat výrazné zkrácení doby čekání na silničních hraničních přechodech, což povede k určitému snížení nákladů, a tedy i cen mezinárodní kamiónové dopravy, která navíc nebude administrativně regulována počtem přidělovaných zahraničních vstupních povolení.
Saská strana, která dotuje provoz Ro-La ze dvou třetin (česká strana jen z jedné třetiny), má zajištěny prostředky zatím do konce příštího roku. Poté bude nutné sledovat a posoudit praktický zájem o využívání Ro-La a zvážit ekonomické možnosti pro udržování provozu, a to i se zřetelem na ochranu životního prostředí dané oblasti.
K tomu ještě saská strana předložila návrh na zvýšení ceny za přepravu. Jako důvod uvedla nezměněnou cenu v uplynulých dvou letech a dále nutnost zajistit určitou část prostředků na financování revize a generálních oprav nízkopodlažních vozů DB pro přepravu kamiónů.
Současná cena za jednosměrnou přepravu činí 70 €, za obousměrnou 125 €. Podle současného kurzu se jedná zhruba o 2290, respektive 4100 Kč. Po složitém jednání a výhradách české delegace jsme se nakonec dohodli na ceně platné od
1. března ve výši 78 € za přepravu v jednom směru a na 140 € v obou směrech za podmínky, že se nejpozději v září letošního roku znovu sejdeme a vyhodnotíme výsledky, které budou ovlivněny otevřením hraničního přechodu Cínovec-Altenberg, a budeme o ceně znovu jednat.
Ro-La byla mimo jiné i na programu jednání ministra Milana Šimonovského a saského ministra hospodářství a práce Martina Gilla minulý týden v Praze.
Společně se saskou stranou hledáme další možnosti uplatnění kombinované dopravy. Již dříve bylo dohodnuto, že vypracujeme společný projekt nebo studii, jejímž cílem bude zjištění konkrétních možností a předpokladů pro zavedení nedoprovázené kombinované dopravy mezi Českou republikou a Saskem, respektive severní části Německa, zejména po eventuálním ukončení provozu Ro-La a dostavbě dálnice D8/A17 se snahou převést významnou část těžké nákladní dopravy na jiné dopravní systémy. První část studie, analýzu, má česká strana připravenu (zpracovatelem je CDV Brno) a předala ji kolegům z Drážďan. Saská strana předpokládá zahájení vlastních prací letos na jaře s tím, že výsledky včetně společné závěrečné zprávy by měly být k dispozici do konce letošního roku.
Obdobně spolupracujeme i s Bavorským ministerstvem pro hospodářství, dopravu a technologii v Mnichově na projektu kombinované přepravy mezi Bavorskem a Českou republikou.“
(spa)
