16. ledna 2003
Vodní doprava v České republice prochází dlouhodobou krizí. V uplynulém období tento dopravní obor negativně ovlivnila jak nepřízeň počasí a nevyhovující dopravní cesta, tak nezájem státu o jeho rozvoj. O stavu vnitrozemské plavby a její budoucnosti jsme hovořili s předsedou Sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR a generálním ředitelem akciové společnosti České přístavy ing. Miloslavem Černým.
„Jak se podnikatelé působící ve vodní dopravě vypořádali s následky srpnových povodní?“
„Podnikatelé ve vodní dopravě byli při srpnových záplavách velmi těžce poškozeni a v důsledku povodní se potýkají s existenčními problémy. Dosud například nebyla otevřena vltavská vodní cesta a někteří rejdaři, včetně společnosti České přístavy, mají v Praze stále uvězněny lodě pro mezinárodní dopravu. Tento nepříznivý stav samozřejmě provozovatelům ve vodní dopravě působí značné ztráty. Například v naší společnosti jsou zcela paralyzovány pražské přístavy, které od srpna do prosince roku 2001 přeložily 160 tisíc tun hromadných substrátů. V současné době jsou tyto sypké hmoty přepravovány prostřednictvím silniční dopravy.
Provozovatelům přístavů se rovněž nepodařilo obnovit řadu přístavních zařízení. Jednak budovy a sklady dosud dostatečně nevyschly, jednak nebylo možné všechno opravit, protože příjmy od pojišťoven, které firmy obdržely, byly podstatně nižší než vzniklé škody. Jiné pomoci se podnikatelům ve vodní dopravě nedostalo, a proto často počítají s tím, že na odstranění škod a rekonstrukci přístavních zařízení budou využívat bankovní úvěry.“
„Jak pokračuje obnova vodní cesty? Byla přijata nějaká konkrétní protipovodňová opatření?“
„Vodní cestu postupně upravují podniky povodí. Prohlubují se koryta, opravují komory apod. Podnikatelé ve vodní dopravě při realizaci protipovodňových opatření využívají zkušeností, které při povodni získali. Srpnová záplava se totiž lišila od známých matematických modelů a podniky se snaží stavět nové budovy vhodněji. Rovněž bychom přivítali, kdyby nám prostředky na realizaci protipovodňových opatření, z nichž budou mít v případě povodní užitek i obce, poskytl Státní fond dopravní infrastruktury a ministerstva.“
„Jakou roli při povodních sehrály přístavy?“
„Vnitrozemské přístavy, které především tvoří zázemí pro vodní a kombinovanou dopravu, sehrály při srpnových záplavách významnou roli. Přestože tato zařízení nebyla dimenzována na pětisetletou vodu, ale řádově na padesátiletou, při povodních se velmi dobře zhostila své úlohy. Z přístavů, které vlastní naše společnost, neuplavala žádná loď. Domnívám se, že na rekonstrukci přístavů – alespoň veřejných zařízení – by měl vzhledem k jejich úloze při povodních přispívat i stát, aby svou ochrannou funkci mohly plnit i nadále.“
„Zmínil jste se o Státním fondu dopravní infrastruktury. Má v něm obor vodní dopravy svého zástupce?“
„Často kritizujeme skutečnost, že podnikatelé ve vodní dopravě dosud nemají svého zástupce ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Působení bývalého náměstka ministra dopravy Pavla Stoulila v orgánech této instituce stav vodních cest v České republice příliš kladně ne-ovlivnilo. Je zapotřebí, aby tento post zastával člověk, který bude prosazovat zejména zájmy provozovatelů vodní cesty, nikoli jen potřeby železnice. Nízký podíl vodní dopravy na rozpočtu SFDI konstatoval nejen ředitel fondu Pavel Švagr, ale při projednávání rozpočtu fondu i Podvýbor pro dopravu Poslanecké sněmovny.“
„Obor vodní dopravy řadu let negativně ovlivňuje stav dopravní cesty. Domníváte se, že se nakonec podaří prosadit plánované úpravy v úseku Střekov-státní hranice?“
„Stát nejen souhlasil s tím, že se Labe stane mezinárodně významnou vodní cestou, ale je rovněž ze zákona povinen vodní cestu zabezpečit a vytvořit tak rovné podmínky pro podnikání v jednotlivých dopravních oborech. Tento 36kilometrový úsek diskvalifikuje jinak vyhovující vodní cestu. Jsem přesvědčen o tom, že rozum nakonec zvítězí a že stupně budou postaveny, i když při respektování všech ekologických požadavků zdaleka nebudou postačovat pro zabezpečení dobrých plavebních podmínek.“
„Německá spolková vláda chce údajně zastavit plánované úpravy na německém úseku Labe…“
„Nedomnívám se, že německá strana bude postupovat v rozporu s již uzavřenými mezinárodními smlouvami. Ještě v létě loňského roku jsme byli na společném česko-německém výboru ujištěni, že Německo bude dohodnuté úpravy vodního toku určitě realizovat. Ministerstvo dopravy proto požádalo německou stranu o oficiální stanovisko SRN a vysvětlení postupu při zlepšování plavebních podmínek na německé části Labe. Chtěli bychom vědět, zda německá strana skutečně uvažuje o omezení úprav na Labi, nebo se jedná o úsilí, jehož cílem je zvýšit podíl vodní dopravy na umělých kanálech, které byly vybudovány téměř souběžně s Labem.“
„Jak hodnotíte prodej divizí ČSPL, a. s., v loňském roce?“
„V případě prodeje divizí Československé plavby labské nebyly správcem konkurzní podstaty dodrženy podmínky, které pro druhé kolo výběrového řízení sám stanovil. V materiálu bylo jednoznačně uvedeno, že ve druhém kole budou vyřazeny všechny nabídky, které nesplní požadované náležitosti. Prodej se však uskutečnil, přestože stanovené podmínky nebyly splněny ani v jednom případě. Byl bych ovšem rád, kdyby jednotlivé části společnosti ČSPL byly revitalizovány a mohly se podílet na rozvoji vodní dopravy v České republice.“
„Ještě před vstupem České republiky do Evropské unie by měl vzniknout fond vnitrozemské vodní dopravy. Domníváte se, že finanční prostředky budou postačovat na podporu tohoto druhu dopravy?“
„Existence tohoto fondu vyplývá ze zákonodárství Evropské unie. Problém spočívá v tom, že v jiných zemích byly již tyto fondy vytvořeny a mají nějaké zůstatky. V České republice se fond zavádí, avšak dosud není vyjasněna otázka jeho financování. V rozporu s podmínkami hospodářské soutěže by údajně bylo i to, že stát do fondu při jeho založení vloží finanční prostředky. Pro Evropskou unii je v první fázi důležité, aby tento fond existoval, i kdyby v něm žádný zůstatek nebyl, pro provozovatele vodní dopravy je samozřejmě důležité, aby fond plnil svou funkci.“
„Jaké investice by si vyžádala modernizace zastaralého lodního parku?“
„Lodní park v České republice je opravdu velmi zastaralý. Stáří většiny lodí se odhaduje na třicet let. Je rovněž známo, že pro české vodní cesty nebyla dlouhá léta postavena žádná loď. Tento nepříznivý stav samozřejmě nelze rychle radikálně zlepšit. Cesta k obnově lodního parku by proto měla být zahájena co nejdříve, ať stavbou nových lodí, nebo rekonstrukcí již existujících plavidel.“
„Jaké legislativní opatření je třeba přijmout, aby podnikatelé ve vodní dopravě měli stejné podmínky jako jejich partneři v Evropské unii?“
„Právě jsem obdržel připomínky k novele zákona o vnitrozemské plavbě, která se v současné době připravuje. Musím konstatovat, že některé změny jsou zcela nesmyslné, a pokud budou přijaty, obor vodní dopravy v České republice zanikne.
Za mimořádné nebezpečí pro vnitrozemskou plavbu rovněž považuji program Natura 2000, který v prosinci loňského roku prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Cílem tohoto programu je vyjmout z kompetencí samosprávných a příslušných státních orgánů až 25 procent území České republiky a svěřit ho do kompetence ministerstva životního prostředí. Toto území by tak bylo povýšeno na úroveň rezervací spravovaných ministerstvem životního prostředí. Přijetí programu by znamenalo obrovské nebezpečí nejen pro výstavbu vodních cest, ale pro jakoukoli výstavbu v České republice. Projednávaný zákon jde vysoce nad rámec obvyklý v EU.
V oblasti legislativy je třeba vypracovat přísnější pravidla pro uplatňování ekologických připomínek v územním a stavebním řízení, v nichž bude přesně stanoveno, kdo je účastníkem řízení i jak dlouhou lhůtu má na vyjádření. Jedině tímto způsobem se podaří zabránit opakování problémů, s nimiž se například potýká výstavba plavebních stupňů na Labi. Přestože byl vliv stavby na životní prostředí v tomto případě již sedmkrát posouzen podle standardů E.I.A., výstavba plavebních stupňů je ekologickými aktivisty stále blokována. Splavnění do Pardubic je dokonce blokováno i přes kladné posouzení E.I.A (plavební stupeň Přelouč).“
(von)
